Evropská komise slíbila, že snížením administrativní zátěže v digitální oblasti ušetří evropským firmám do roku 2029 až 121 miliard korun. Největší změnou je úprava harmonogramu pro zavádění pravidel pro používání umělé inteligence. Jejich účinnost se má odložit na dobu po vydání potřebných technických norem.
Evropská komise představila takzvaný digitální omnibus. Jedná se o balíček změn, který má zjednodušit pravidla pro regulaci digitálního sektoru v Evropě včetně nařízení o umělé inteligenci a Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Komise tvrdí, že změny usnadní dodržování unijních předpisů a sníží administrativní náklady pro firmy. Do roku 2029 by evropský byznys měl ušetřit 5 miliard eur (121 miliard korun). Odpůrci změn, zejména zástupci neziskového sektoru, se ale obávají oslabení ochrany digitálních práv občanů EU.
Posunutí pravidel pro AI
Jedním z nejvýznamnějších bodů je změna harmonogramu zavádění účinnosti nařízení o umělé inteligenci. Místo pevného data pro začátek povinností pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence (AI) Komise navrhla, aby pravidla byla účinná až poté, co budou k dispozici nezbytné normy a další podrobné pokyny. Lhůta začne běžet 16 měsíců od okamžiku, kdy bruselská exekutiva potvrdí, že takové nástroje jsou k dispozici.
Změny reagují na návrhy bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Na začátku letošního roku varoval, že ustanovení týkající se regulace rizikových systémů AI jsou pro digitální sektor zdrojem nejistoty a není ani jasné, jaké budou mít ekonomické dopady. Zjednodušení by se měly dočkat také malé a střední podniky zejména v oblasti technické dokumentace. Komise slibuje, že ušetří firmám nejméně 225 milionů eur (5,4 miliardy korun) ročně.
Reformy také rozšiřují přístup k regulačním sandboxům. Jedná se o bezpečné a izolované prostředí, které slouží k testování nebo spouštění potenciálně rizikových programů. Na úrovni Unie má pomoci testovat firmám nástroje AI, od roku 2028 například také pro automobilový průmysl. Dohled nad systémy umělé inteligence se centralizuje pod unijním úřadem pro umělou inteligenci.
Mohlo by vás zajímat
GDPR se otevírá změnám
Dalším politicky citlivým prvkem digitálního omnibusu je rozhodnutí Komise znovu otevřít Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které od roku 2018 sjednotilo a zpřísnilo pravidla pro zpracování osobních údajů fyzických osob.
Unijní exekutiva hovoří o „harmonizaci, vyjasnění a zjednodušení“ ustanovení, která jsou podle firem v jednotlivých členských státech vykládána nejednotně. Nebyly ale předloženy žádné jasné návrhy, kterých článků se mají změny týkat.
Evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath uvedl, že cílem je najít rovnováhu mezi zjednodušením a vysokou úrovní ochrany základních práv fyzických osob. Má se zjednodušit hlášení o porušení zabezpečení osobních údajů.
V současné době musí společnosti oznamovat různým orgánům porušení nejen GDPR, ale také porušení NIS2 (směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii) a také DORA (nařízení o digitální provozní odolnosti), jež se týká finančního sektoru. Nový balíček zavádí jednotné rozhraní, přes které budou hlášeny všechny incidenty.
Cookies na jedno kliknutí
Brusel také navrhuje snížení počtu bannerů se souhlasem o uložení souborů cookies, se kterými se uživatelé setkávají online. Cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají v internetovém prohlížeči a obsahují drobné množství dat.
Umožňují webovým stránkám pamatovat si vaše chování, preference a aktivity, například při nakupování v e-shopech. Omnibus počítá s tím, že by uživatelé mohli udělit nebo odvolat souhlas s používáním souborů cookies přímo v nastavení internetového prohlížeče nebo operačního systému „jedním kliknutím“.
Datová unie
Omnibus také počítá se změnami se správou dat. Komise plánuje sloučit čtyři stávající právní předpisy týkající se dat do konsolidované strategie evropské datové unie. Mají se tím podpořit investice a využívání dat v Unii, zejména pro účely rozvoje umělé inteligence.
Reforma zahrnuje vzorové smlouvy pro sdílení dat, harmonizované doložky pro smlouvy o cloudových službách a výjimky z povinnosti přechodu na jiné cloudové služby pro malé a střední podniky a středně kapitalizované společnosti. Brusel odhaduje, že tato opatření ušetří asi 1,5 miliardy eur (36 miliard korun).
Komise také navrhla zřízení evropské podnikatelské peněženky. Jedná se o nástroj pro ověřování identity pro firmy, veřejné orgány a neziskové organizace. Firmy by ji používaly k digitálnímu podepisování a ukládání dokumentů, výměně ověřených údajů a přístupu k dalším službám v členských státech.
Obavy ochránců práv
Neziskový sektor, který se zaměřuje na ochranu digitálních práv, už vyjádřil obavy ze zjednodušování pravidel v digitálním sektoru. Varuje před usnadněním zneužívání citlivých informací, které lidé sdílejí na internetu. Zástupci 127 organizací tvrdí, že místo „technického zefektivnění“ dojde k rozvratu dosavadní digitální ochrany občanů evropského bloku.
Digitální omnibus musí ještě projednat evropští poslanci a také Rada EU. Jednání určí, jakým směrem se bude reforma nových pravidel pro digitální sektor ubírat.
