Dokáže Evropa sestřelovat drony, které stojí pár tisíc, aniž by přitom pálila rakety za miliony? Pětice klíčových spojenců v Krakově právě podepsala dohodu, která má od základů změnit tvář moderní války. Využijí při tom drsné zkušenosti z ukrajinské fronty a umělou inteligenci. Jak chtějí stihnout zahájit výrobu převratných systémů během pouhých dvanácti měsíců?

Evropský projekt LEAP: Levná obrana s umělou inteligencí

Pět největších evropských obranných mocností – Británie, Francie, Itálie, Německo a Polsko – spojuje síly na projektu v hodnotě několika milionů eur. Iniciativa nese název LEAP (Low-Cost Effectors and Autonomous Platforms). Jejím cílem je uvést do výroby levné systémy protivzdušné obrany, jako jsou autonomní stíhací drony nebo střely, a to v rekordním čase do jednoho roku.

Náměstek britského ministra obrany Luke Pollard potvrdil, že evropští partneři chtějí vytvořit takzvaný „efektor“, který se dostane do výroby do 12 měsíců. Vojenští experti tímto termínem označují součást zbraňového systému s fyzickým účinkem, zatímco „autonomní platformy“ zastupují bezpilotní letouny schopné samostatného rozhodování.

Dostupné údaje z posledních měsíců ukazují, že při jediném útoku je až polovina zařízení ve vzduchu klamnými cíli. Na snímku ruský klamný dron Gerbera: Pohraniční služba Ukrajiny

Poučení z „ponuré laboratoře“ války na Ukrajině

Projekt přímo využívá odborné znalosti, které Ukrajina získala během čtyř let války proti Rusku. Ukrajinské bojiště ukázalo, že autonomní stíhací drony představují účinnou alternativu k drahým raketám. Evropa se nyní musí přizpůsobit situaci, kdy technologie mění pravidla hry velmi rychle.

Zářez do rozpočtů spojenců názorně ukázal incident ze září 2025. Tehdy ruské drony pronikly do polského vzdušného prostoru a Varšava s NATO musely nasadit stíhačky a střely za miliony dolarů proti dronům v hodnotě několika tisíc. Nová iniciativa LEAP má zajistit, že náklady na obranu budou odpovídat nákladům na hrozby.

Společný nákup a protidronová zeď

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz zdůraznil, že dohoda zahrnuje společný vývoj úderných schopností, nízkonákladovou společnou výrobu a společné nákupy. Projekt počítá s masivním využitím umělé inteligence. Tato iniciativa doplňuje další snahy o zabezpečení východní hranice, jako je například vznikající „protidronová zeď“.

Podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové, která se schůzky v Krakově rovněž zúčastnila, nejde o soutěžení s NATO. Cílem je, aby Evropa byla v rámci aliance silnější a posílila svou „tvrdou sílu“ díky rekordním investicím do obrany. První ucelený projekt v rámci iniciativy LEAP má britská vláda dokončit do roku 2027.

Mohlo by vás zajímat