Brigádní generál Pavel Kříž končí jako náčelník Vojenské policie. O jeho konci rozhodl ministr obrany Lubomír Metnar, odvolání mu má předat oficiálně ještě dopoledne. Kříž vede Vojenskou policii od léta roku 2015, jmenován byl za éry Metnarova předchůdce Martina Stropnického. Vojenská policie Stropnického rodině poskytovala skoro dva roky ochranku. Kříž také organizoval návštěvy vysoce postavených státních zástupců do Afgánistánu.
Jednačtyřicetiletý absolvent Právnické fakulty Západočeská univerzity v Plzni Pavel Kříž už dál nepovede vojenskou policii. Ekonomický deník tuto informaci získal od několika zdrojů z ministerstva obrany. Křížův konec ve funkci už ministr ráno oznámil členům výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. „Dlouhodobě jsem nebyl spokojen se situací uvnitř Vojenské policie,“ řekl poslancům ministr obrany.
Už pár měsíců se přitom spekuluje o tom, že by Kříže mohl nahradit bývalý velitel posádky Vojenské policie z Olomouce plukovník Miroslav Murček. Ten byl totiž před časem neočekávaně povolán ze zálohy do takzvané dispozice.
„Ve funkci Kříž skončí dne 14. února, náčelníkem Vojenské policie bude podle ministerstva s platností od 15. února 2019 jmenován plukovník generálního štábu Miroslav Murček,“ potvrdil web ministerstva obrany informace Ekonomického deníku.
Mohlo by vás zajímat
Plukovník Miroslav Murček je podle sdělení ministerstva zkušeným vojákem s pětadvacetiletou praxí u Vojenské policie. Praktické zkušenosti získal z výkonu řídících funkcí včetně velitele Velitelství Vojenské policie Olomouc. Působil v pěti zahraničních misích.
Původně nevoják Pavel Kříž se postupně propracoval z kariéry civilního právníka až do hodnosti brigádního generála. Vojenskou policii řídil od června roku 2015, od roku 2009 působil na postu náčelníka právní služby Vojenské policie. Do armády Kříž nastoupil v roce 2006 jako právní poradce velitele Útvaru speciálních operací Vojenské policie. Po absolutoriu práv po roce 2002 působil Kříž na pobočce německé advokátní kancelář Nörr Stiefenhofer Lutz v Praze, v roce 2002–2003 byl na stáži u okresní soudu v Greifswaldu v Německu. V letech 2004 – 2005 působil jako advokátní koncipient v zahraniční advokátní kanceláři.
Za generálem Křížem zůstává na odchodnou pachuť několika nepříliš uspokojivě vyřešených případů. Například napadení ekonomického náměstka ministerstva obrany Pavla Berana příslušníkem Vojenské policie na sklonku roku 2017. Nebo výbuch granátu ve Vyškově, kde bylo ve vojenském areálu načerno skladováno mnohem více munice, než jen explodující granát, což obrana ani Vojenská policie veřejnosti dosud nepřiznala.
Kontakty na vlivné a Afghánistán
Pavel Kříž byl po dobu své kariéry u Vojenské policie znám mimo jiné budováním kontaktů vně svého sboru. Spřízněné osoby pak dekoroval vyznamenáními, úzké vztahy navázal také s rodinou ministra obrany Martina Stropnického. Špičky státního zástupitelství Kříž zval například na cesty do Afghánistánu, na akce Vojenské policie. Nebo na rodinnou oslavu v armádním středisku v Praze 6.
Žalobci do neklidné afghánské destinace zavítali z Křížova popudu dvakrát, v letech 2016 a 2017. Když Ekonomický deník tato zjištění získal, Kříž, ani oslovení státní zástupci o cestách do Kábulu příliš hovořit nechtěli. Podle zdrojů Ekonomického deníku se první cesta uskutečnila 27. až 29. srpna 2016. „Do Kábulu odletěli Igor Stříž – náměstek Nejvyššího státního zástupce z Brna, Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím a vrchní žalobce Ivo Ištvan z Olomouce,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů ze státního zastupitelství, který si přál zůstat v anonymitě.
Druhá cesta pak měla proběhnout 12. dubna 2017, jak dlouho trvala známo není. „Do armádního speciálu nasedli Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, náměstek pražského Vrchního státního zastupitelství Adam Bašný, náměstek z Olomouce Pavel Komár, jeho kolega Alexandr Dadam z Ostravy a šéf lounských žalobců Radim Dragoun. Nechápu, co tam dělali, tam se nemůžou vyjma základny na letišti a české ambasády skoro nikam dostat,“ uvedl další ze zdrojů Ekonomického deníku.
Podle ministerstva obrany se státní zástupci byli v Afgánistánu prý seznámit s úkoly. „V minulých letech se uskutečnily dvě společné cesty velení Vojenské policie a představitelů státních zastupitelství do Afghánistánu,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany. Cílem bylo podle něj se na místě seznámit s úkoly, které plní příslušníci Ozbrojených sil ČR (OS ČR – pozn. red.) v Afghánistánu a zároveň se osobně seznámit s konkrétními podmínkami výkonu služby příslušníků OS ČR při plnění úkolů v zahraničních operacích. „Aby byli lépe schopni posoudit případnou trestněprávní odpovědnost. Znalost podmínek výkonu služby je pro státní zástupce obecně, a pro státní zástupce dozorující případná trestní řízení ve věci vojáků v zahraničních operacích, klíčová pro objektivní posouzení a případné meritorní rozhodnutí,“ vysvětlil dále Petr Sýkora. Cesty byly dle Sýkory „vykonány vojenským speciálem, který měl v daných termínech plánované lety do Afghánistánu z důvodu převozu vojenského personálu a materiálu. Nelze tedy hovořit o tom, že by došlo ke zvláštním výdajům v důsledku zabezpečení uvedených návštěv“.
Důvody návštěvy Kábulu se snažil osvětlit jeden z účastníků netradiční cesty. „Tam šlo o to, že se tam studovaly podmínky za jakých tam působí Vojenská policie, což je orgán činný v trestním řízení, který tam provádí úkony. To bylo tím hlavním důvodem, pro který tam byli ti vybraní justiční pracovníci. Já tu mám například posádku, která tam působí, a jestli si vzpomínáte tak tu bylo vedeno trestní řzení proti jejím příslušníkům, kteří měli na přilbách symboly SS,“ řekl Ekonomickému deníku vloni Okresní státní zástupce v Lounech a účastník jedné z afghánských misí žalobců Radim Dragoun, který následně povýšil na post ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Tady to se stalo přímo v Afghánistánu, pro mě to bylo velmi zajímavé a velmi přínosné. Návštěvu tam by asi měl odůvodnit každý ten pracovník a náčelník Vojenské policie, který je tam pozval. Ale i pro ně to bylo určitě zajímavé a oni pak hodnotí práci Vojenské policie. Dovedu si představit, že i u nich to mělo určitý profesní přínos, ale nechci mluvit za ně ani za pana generála Kříže,“ uzavřel odpovědi k návštěvám Kábulu po otázce, z jakých důvodů letěli i vedoucí státního zastupitelství, Radim Dragoun. Proč ale Afgánistán navštívili žalobci v manažerských fukncích není jasné. Vojenská policie totiž například v roce 2017 vyšetřovala 171 trestných činů, kolik z nich se ale stalo na území Afghánistánu nelze z její statistiky vyčíst. Nejspíš by je ovšem bylo možné sečíst na prstech několika rukou.
Na blízko ministrovi
Repro: vp.army.cz/
Jak už jsme předeslali, velitel Vojenské policie Pavel Kříž měl velmi blízko k rodině předchozího ministra obrany Martina Stropnického. Bodyguardy představitelům takzvaných silových resortů zpravidla poskytuje Ochranná služba ústavních činitelů, bezpečnost ministra obrany ale zajišťují vojenští policisté. Ochranku ale Vojenská policie neposkytovala jen Martinu Stropnickému, bodyguardi Vojenské policie jezdili z rozhodnutí jejího šéfa skoro dva roky i se Stropnického manželkou Veronikou Žilkovou a jejich dcerou. „Byli chráněni, zabezpečováni, v období od června 2015 až do května 2017. Dvakrát jim mimo to bylo poskytnuto služební vozidlo a dvakrát tři příslušníci. V období od 17. do 26. června byly tyto osoby zabezpečovány při zahraniční dovolené v Itálii v Caorle dvěma příslušníky Vojenské policie a vozidlem. Celková částka jen zahraniční služební cesty příslušníků Vojenské policie činila cca 70 tisíc korun,“ uvedl jeden z dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku.
Poskytnutí tohoto typu ochranky po otázkách Ekonomického deníku potvrdilo i ministerstvo obrany. „Na základě vyhodnocení hrozeb a zvážení rizik po útoku zápalnými lahvemi na dům ministra Martina Stropnického byla ochrana dočasně rozšířena i na část jeho rodiny. Každé jednotlivé zabezpečení ochrany rodiny ministra obrany bylo poté standardním způsobem zajišťováno na základě vyhodnocení rizik pro konkrétní situaci,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Případ hozené zápalné lahve se nakonec nepodařilo vyšetřit.
Mluvčí Pejšek potrvdil i poskytnutí ochranky Stropnickým na dovolenou do Itálie. „Jediným kritériem pro Vojenskou polici byla vždy bezpečnostní situace, vyhodnocení hrozeb a zvážení rizik v dané době. Z tohoto pohledu bylo irelevantní, zda jde o zajištění bezpečnosti osoby na území ČR nebo v zahraničí. Výběr auta zohledňoval bezpečnostní situaci, hrozby v dané době a konkrétní událost, nicméně vždy se jednalo pouze o vozidla z vozového parku Vojenské policie a nevznikly tak žádné vícenáklady například za pronájem vozidel,“ pokračoval Pejšek. Náklady jednotlivých cest byly podle něj dány spotřebou pohonných hmot daných vozidel. Platový tarif příslušníků Vojenské policie respektive armády, je podle něj možné dohledat z veřejně dostupných zdrojů. „V souvislosti s plněním výše uvedených služebních úkolů nedošlo k navýšení celkového počtu vojenských policistů,“ podotkl Pejšek.
Zdroje Ekonomického deníku dále sdělily, že Veronice Žilkové byl z rozhodnutí šéfa Vojenské policie poskytnut vůz s řidičem ještě jednou, i po ukončení ochranného režimu. A to 30. července 2017, kdy se šofér se služebním Suberbem vydal na jižní Moravu, kde byla Veronika Žilková s dcerou za soukromými, nikoli reprezentačními, účely. „Viz odpověď na předchozí otázku,“ zareagoval na další zjištění Ekonomického deníku mluvčí Pejšek.
Vojenská policie střežila Stropnického a jeho rodinu také v jeho bydlišti v pražském Suchdole, kde bydlí. Kvůli střežení bylo Stropnickým proplácena část elektřiny, protože příslušníci Vojenské policie potřebovali kvůli ochranným opatřením zdroj energie. Kdo tento typ střežení povolil, a kolik resort za spotřebovanou elektřinu z přípojky Stropnických zaplatil, armáda odmítla přesně uvést. „Vojenská policie byla nucena využít energetické připojení z domu ministra obrany pouze v prvotní fázi, dokud nebylo pro napájení technických prostředků Vojenské policie zřízeno samostatné odběrové místo. V těchto případech Vojenská policie standardně uhradí vzniklou škodu, v daném případě náklady za reálnou spotřebu energií technických prostředků, a to v souladu se zákonem. V daném případě dosáhly náklady za spotřebované energie řádu desetitisíců korun,“ uvedl dále mluvčí Pejšek. Metoda střežení i místa ubytování chráněné osoby jsou podle Pejška z taktického hlediska neveřejnými informacemi. Mluvčí resortu pouze dodal, že v případě rodiny bývalého ministra obrany bylo využito jak technických prostředků, tak fyzické ostrahy objektu.
Jan Hrbáček
