Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunout výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Rozhodnutí koncernu by mohlo mít vliv i na plánovanou výstavbu gigafactory v Líních u Plzně, kde koncern zvažuje výstavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut.
Koncern Volkswagen má výrobní továrny v domovském Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Mluvčí Volkswagenu podle agentury Bloomberg uvedl, že z přesunu výroby by mohla těžit jihozápadní Evropa, nebo pobřežní části severní Evropy, kde je lepší přístup k námořním dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). Volkswagen již vyrábí automobily v Portugalsku, Španělsku a Belgii, tedy v zemích, které disponují LNG terminály.
Koncern Volkswagen rovněž vyjádřil obavy z dopadů vysokých cen plynu na dodavatele automobilových součástek.
„Politici musejí omezit nynější nekontrolovanou explozi cen plynu a elektřiny,“ uvedl Thomas Steg, který má v koncernu na starosti vnější vztahy.
„Jinak budou mít v dodavatelském řetězci problémy zejména malé a střední podniky s vysokou spotřebou energie a budou muset omezovat či zastavovat výrobu,“ doplnil Steg.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko dodávky do EU omezuje, což zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě. Jeho součástí je rovněž česká automobilka Škoda Auto. Ta má v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale také na Slovensku, v Číně a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery.
A co gigafactory?
Rozhodnutí koncernu by mohlo mít vliv i na plánovanou výstavbu gigafactory v Líních u Plzně.
Záměr vybudovat podnikatelskou zónu o rozloze 391 hektarů na ploše někdejšího armádního letiště s více než dvoukilometrovou dráhou, na které mohou v případě potřeby přistávat i startovat na základě certifikace letadla typu ATR 72 (která přepraví až 70 cestujících), kde v současnosti působí několik aeroklubů, leteckých škol nebo zde má zálkadnu letecká záchranka, schválila v půlce prázdnin vláda.
Volkswagen zde zvažuje výstavbu továrny na baterie pro 4 500 zaměstnanců, přičemž projekt by vyšel na zhruba 98 až 122 miliard korun.
„Koncern Volkswagen momentálně hledá vhodnou lokalitu ve střední nebo východní Evropě pro stavbu jedné ze šesti plánovaných továren na výrobu článků baterií (gigafactories). Finální rozhodnutí lze očekávat v horizontu několika měsíců. Na základě našich interních vyhodnocení se tato lokalita jeví jako vhodná na území ČR a má velký potenciál zařadit se do finálního výběru možné lokace pro gigafactory koncernu Volkswagen ve střední a východní Evropě,“ sdělila k projektu serveru Novinky mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.
Rozhodnutí o stavbě továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory, by mohlo padnout do konce tohoto roku. Jedním z míst, o kterých se uvažuje, je čtyřsethektarové letiště Líně u Plzně, kde má podle rozhodnutí vlády vzniknout strategický podnikatelský park.
Před pár dny se ale objevila zpráva, že téměř čtyřsethektarové letiště Líně u Plzně, kde má podle rozhodnutí vlády vzniknout strategický podnikatelský park, by mělo nadále sloužit jako záložní strategický i rozvojový prostor pro české vojáky. Zájem armády zachovat letiště potvrdily také okolní obce, které tam mají pozemky a proti gigafactory protestují.
„Režimové stanovisko Armády České republiky bylo v zasláno na ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vlády,“ řekla k tomu Ekonomickému deníku bez bližších podrobností ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Vojáci měli podle neoficiálních zdrojů vedení resortu sdělit, že letiště, kde má základnu letecká záchranná služba, provozovaná armádou, potřebuje, a že s letištěm počítá ve svých plánech do budoucna.
Podle plánu Plzeňského kraje měla v Líních vyrůst obrovská továrna na výrobu baterií, která zaměstná v první fázi až 4 500 lidí. Naplánována je i podnikatelská zóna o celkové rozloze 391 hektarů. Jenže zrušit funkční letiště a vybudovat případně jiné jinde není jen tak. Je to setsakramentsky drahá záležitost.
Proti tomuto obřímu plánu protestuje pět obcí, kterých se bezprostředně dotýká. Například starosta Dobřan Martin Sobotka. Představitelé obcí si stěžují, že kraj se k věci staví tak, že on s projektem likvidace letiště v Líních a následné výstavby téměř čtyřsethektarového byznys parku nemá nic společného a že je to dílem vlády.
Proti zvažovanému developerskému záměru i zrušení fungujícího letiště, které je v majetku ministerstva obrany, se staví provozovatel letiště, firma PlainStation, ale i další subjekty fungující v areálu letiště. V půlce prázdnin místní aerokluby uspořádaly happening, během něhož na ranvej vystavěly cca padesát letadel parkovaných v tamních hangárech, ve snaze poukázat na význam fungujícího letiště.
A jaké by mohla výstavba obřího projektu přinést problémy? Například ten, jak by se řešily ubytovací kapacity pro tisíce nových zaměstnanců. A na stole leží i otázka, kde vlastně nové zaměstnance vzít, protože pracovní trh tolik lidí prostě není. K tomu se váže další otázka: Jsou Líně na takové množství lidí připraveny?
Podle starosty Dobřan Martina Sobotky nikoli. V Plzeňském kraji je podle Českého statistického úřadu z 31. července letošního roku nezaměstnanost 2,65 procenta. Potenciální zaměstnanci tady prostě nejsou. Kde je sehnat? Nabízí se možnost agenturních zaměstnanců ze zahraničí. To by ovšem představovalo velkou zátěž pro okolní obce kvůli infrastruktuře a službám, ale to kraj neřeší.
Mohou se také objevit problémy s vodou, jejíž spotřeba je u podobných velmi velmi vysoká.
„V případě gigafactory by se mělo jednat o přítok 300 litrů vody za sekundu. To je přibližně o 100 litrů méně, než je spotřeba pro celou plzeňskou aglomeraci. Tyto zneklidňující informace přicházejí v době, kdy jsou zásoby vody na některých místech kraje problematické. Zaznělo též, že by voda mohla být přivedena z Nýrska. Pokud se tak stane, znamená to konec projektu propojení skupinových vodovodů, který se týká například i města Přeštice, kde jsem starostou? Pravděpodobně ano, neboť vodárenský zdroj v Nýrsku potřebnou kapacitou nedisponuje,“ napsal na serveru Forum 24 starosta Přeštic a kandidát do senátu za koalici SPOLU Karel Naxera.
Kapacita vodovodů z okolních obcí je malá, automobilka Škoda Auto se proto obrátila na Povodí Vltavy, které předběžně vytipovalo jako možný zdroj vody řeku Úhlavu. Ta je ale od letiště vzdušnou čarou vzdálena téměř deset kilometrů.
„Byli jsme osloveni zástupcem investora s dotazem na možné odběry vody pro potřeby připravovaného investičního záměru v lokalitě Plzeň-Líně. Byly diskutovány možnosti odběru vody z vodních toků v Plzni. Jako možný zdroj vody byl předběžně vytipován odběr z vodního toku Úhlavy,“ řekl serveru Novinky mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán s tím, že přesné informace o potřebném objemu vody sděleny nebyly.
Dalším problémem, který by se zákonitě objevil, je podle Naxery spotřeba elektřiny, jejíž ceny jsou teď rekordní.
„I když zní výstavba gigafactory na výrobu baterek lákavě, tak u podobných projektů se často nemluví o tom, že spotřeba energie bývá enormní. Požadavek na spotřebu elektrické energie prý dosahuje ve výsledku až 600 MW. Jak a odkud se samotná elektřina na místo přivede (a šířka v řádech desítek metrů vedení nutně souvisí s dalším záborem krajiny)? Budou na to kapacity stačit?“ klade si otázku Karel Naxera.
Jedním z dalších problémů je podle starosty Přeštic i otázka bezpečnostní, o které se podle něj moc nemluví.
„Podle expertů je nesprávné rušit nejzápadnější české a zároveň jediné letiště se zpevněným povrchem v Plzeňském kraji, protože takový objekt se nemusí využívat pouze při možné obraně státu, ale i při různých živelních pohromách. A kdy a kde se něco stane, to nevíme. Ukázaly to třeba nedávné obrovské požáry v Českém Švýcarsku. Letiště samozřejmě slouží i klubům a může představovat i záložní dráhu pro Prahu, a to navzdory nejrůznějším negativním stanoviskům z devadesátých let, která jsou po dvaceti a více letech překonaná,“ argumentuje dále Naxera.
„I kdybych připustil některá pozitiva tohoto megalomanského projektu, stejně se pro mě jedná o montovnu, která by měla stát v kraji, kde neexistuje velký problém s pracovní silou nebo se zabezpečením zdrojů vody. Navíc je potřebné jednat zcela jinak s obcemi Dobřany, Chotěšov, Líně, Nová Ves a Zbůch. Přístup vedení Plzeňského kraje je v tomto směru zatím nepřijatelný. A otázek bez uspokojivých odpovědí přibývá,“ uzavírá Karel Naxera.
V rámci přípravy stavby během následujících čtyř let počítá s totální demolicí letištní infrastruktury a přilehlých objektů. Náklady na přípravu zón se podle studií odhadují na 9 miliard korun.
Proti projektu už vznikla petice, která má aktuálně necelých 3 tisíce podpisů.
(nik, čtk)
