Francouzský energetický gigant EDF vykázal za rok 2022 rekordní ztrátu ve výši 17,94 miliardy eur (v přepočtu 430 miliard korun). Na vysoké ceny elektřiny na burzách EDF „nedosáhlo“ kvůli státní regulaci prodejních cen. Nezbytné opravy jaderných bloků způsobily výrazný pokles objemu vyrobené elektřiny.
Jak společnost uvedla v pátek vydané tiskové zprávě, na počátku listopadu loňského roku bylo v provozu pouze 30 z 56 reaktorů. Díky postupné opravě koroze už počet fungujících reaktorů do dnešního dne vzrostl na 43. Loni objem elektřiny vyrobené ve Francii klesl na dlouhodobé minimum 279 TWh, což bylo o 81,7 TWh méně než o rok dříve. Vinou sucha se propadla také výroba ve vodních elektrárnách (o 9,4 TWh na 32,4 TWh).
Státem kontrolovaný dominantní hráč ve francouzské energetice loni zaznamenal ztrátu po očištění od jednorázových položek ve výši 12,7 miliardy eur, což je výrazný pokles oproti zisku 4,7 miliardy eur v roce 2021. Také provozní zisk před odpisy (EBITDA) byl loni záporný činila (bezmála -5 miliard eur), což je výrazný propad ve srovnání s kladným EBITDA ve výši 18 miliard eur v roce 2021.
Varující je také nárůst zadlužení. Hodnota 64,5 miliardy eur ke konci loňského roku představuje 50procentní navýšení oproti konci roku 2021. Dobré zprávy dorazily aspoň z Velké Británie. Tamní dceřiná firma EDF těžila z růstu cen elektřiny, což skokově zvýšilo její provozní zisk na 1,325 miliardy eur.
Společnost dále uvedla, že její ztrátu ve Francii z velké části způsobily vládní cenové stropy. Francouzská vláda je rozšířila loni v lednu, aby ochránila spotřebitele před prudce rostoucími cenami energie. Stalo se tak – zřejmě nikoli náhodou – před prezidentskými volbami, ve kterých svůj mandát obhájil Emmanuel Macron. „Výjimečná regulační opatření francouzské vlády k omezení nárůstu cen pro spotřebitele v roce 2022 měla nepříznivý dopad -8,2 miliardy eur na úrovni EBITDA,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.
Francouzská vláda pokračuje v úsilí o stoprocentní ovládnutí společnosti. Podle údaje platného k počátku února již vlastnila 95,82 procenta akcií EDF a 96,53 procenta hlasovacích práv. Od úplného ovládnutí EDF si vláda slibuje usnadnění cesty k obnovení výstavby jaderných bloků na domácí půdě. Vedle toho EDF staví dva bloky jaderné elektrárny Hinkley Point C v Británii, následovat má stavba elektrárny Sizewell C. EDF je též jedním ze tří zájemců o dodávku technologie pro nový blok v Dukovanech.
EDF expanduje také v oboru zelené energetiky. Příkladem může být první francouzský offshore větrný park u města Saint-Nazaire (480 MW), spuštěný do provozu loni v listopadu. EDF je také menšinovým podílníkem v dosud největší solární elektrárně o výkonu 2000 MW, která vyrostla ve Spojených arabských emirátech (projekt Al Dhafra). Zajímavostí na závěr může být podpis dohody o stavbě vodní elektrárny Mpatamanga (350 MW) v africkém státě Malawi.
David Tramba
