Seznam společností, na které nejtvrději dopadlo mimořádné zdanění zisku neboli windfall tax, dle očekávání vede ČEZ. Za ním jsou podle zjištění Ekonomického deníku seřazeni hlavně velcí dodavatelé energií koncovým zákazníkům. V seznamu plátců naopak nenalezneme teplárenské společnosti; jejich vlivná lobby si totiž vyjednala výjimku a tak teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dodatečnou daň neplatí.
Již na počátku roku ministerstvo financí oznámilo, že díky dani z neočekávaných zisků loni od firem vybralo 39,1 miliardy korun. Tři čtvrtiny z této sumy peněz zaplatily podniky ze Skupiny ČEZ. Šéf právního oddělení ČEZ Ondřej Landa na nedávné valné hromadě uvedl, že skupina loni odvedla státu na windfall tax celkem 30,1 miliardy korun.
Navzdory sílící kritice se vláda nemá k tomu, aby windfall tax snížila či zcela zrušila. ČEZ tak podle Landova vyjádření na zálohách za letošní rok zaplatil dalších 15 miliard korun. Odhad výše windfall tax, kterou ČEZ odvede státu za celý letošní rok, se podle něj pohybuje mezi 25 až 32 miliardami korun.
Jak stát zkasíroval dodavatele energií
Druhým největším plátcem byla loni podle zveřejněné výroční zprávy skupina innogy Česká republika. Lídr na trhu dodávek zemního plynu musel na mimořádné dani z neočekávaných zisků zaplatit 3,44 miliardy korun. Tedy dvě pětiny z dosaženého hrubého zisku ve výši 8,6 miliardy korun. Podle vyjádření innogy vysoký loňský zisk souvisí s jednorázovými účetními efekty z přecenění měnových derivátů.
Windfall tax dopadla také na teplárenskou skupinu Veolia Energie ČR. Neměla sice dopad přímo na mateřskou společnost, avšak její dceřiná firma Veolia Komodity ČR musela na této mimořádné dani zaplatit 658 milionů korun. Po stržení daně vykázala firma Veolia Komodity ČR čistý zisk ve výši 663 milionů korun.
Naopak v případě Pražské energetiky (PRE) zaplatila daň přímo mateřská společnost. Ta za rok 2023 odvedla na mimořádném zdanění státu 746 milionů korun. Jak Ekonomický deník již dříve uvedl, bez windfall tax mohla PRE dosáhnout rekordního konsolidovaného čistého zisku; vzhledem k vyššímu danění se musela smířit s meziročním snížení zisku o 6,5 procenta na 3,12 miliardy korun.
Daň z nadměrného zisku loni odvedla také společnost E.ON Energie, i když její výši ve výroční zprávě nekvantifikuje. Podle výše zaplacené daně z příjmu ve výši 1,65 miliardy korun, která odpovídá 32 procentům loňského hrubého zisku, lze výši zaplacené windfall tax odhadnout na 600 až 700 milionů korun.
Jak stát loni zdanil velké energetické skupiny (v mil. Kč)
| společnost | hrubý zisk | daň z příjmu | čistý zisk |
| ČEZ | 79 016 | 49 442 | 29 574 |
| innogy Česká republika | 8 609 | 5 136 | 3 473 |
| Orlen Unipetrol | 8 740 | 3 545 | 5 195 |
| Pražská energetika | 5 113 | 1 995 | 3 118 |
| E.ON Energie | 5 164 | 1 649 | 3 515 |
| Veolia Energie ČR | 1 926 | 1 138 | 788,5 |
Velmi omezený dopad měla mimořádná daň na firemní skupinu EPH miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Ta totiž včas přestěhovala své výrazně ziskové aktivity v oblasti velkoobchodu s energiemi z České republiky do Švýcarska. Podle dřívějšího vyjádření dopadla windfall tax pouze na firmy EP Energy Trading a Dobrá energie, které se zaměřují na prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v Česku.
Seznam „obětí“ mimořádného zdanění z řad dodavatelů elektřiny a tepla koncovým zákazníkům doplňuje společnost Slovenské elektrárne Česká republika, která na této dani do státní kasy odvedla 174 milionů korun. Ze společností na pomezí energetiky a průmyslu lze uvést rafinerskou skupinu Orlen Unipetrol, která dle informací ve výroční zprávě loni na windfall tax odvedla 1,45 miliardy korun (a k tomu 2,1 miliardy na běžné dani z příjmu). V celkovém pořadí jí tak patří třetí místo.
Žebříček největších plátců windfall tax není úplný, značná část energetických společností totiž stále ještě své výsledky za rok 2023 nezveřejnila. To je případ Sokolovské uhelné, Pražské plynárenské, Centropolu nebo také společností ze skupiny Sev.en. Loni byla situace jiná, většina hlavních energetických společností a skupin již měla výsledky za předchozí rok na přelomu června a července v dostupném stavu.
Odpor k windfall tax roste
Podle dřívějšího rozhodnutí české vlády, které hladce prošlo parlamentem, zaplatí energetické společnosti, ale také banky a zpracovatelé ropy, v letech 2023 až 2025 navíc daň ve výši 60 procent z „nadměrných“ zisků. Tato daň se přičítá k běžné dani z firemních zisků, výsledné zdanění tak loni dosahovalo 79 procent ze zisku nad 1,2násobek běžné úrovně minulých let. Letos to má být již 81 procent.
Odpor proti výběru tak vysoké daně postupně narůstá. Nejhlasitěji jsou slyšet menšinoví akcionáři společnosti ČEZ, kteří považují windfall tax za nefér znehodnocování své investice. Stát vlastnící skoro 70 procent akcií totiž stáhne většinu zisku s pomocí daně, o to méně peněz zůstane na výplatu dividendy. K dřívějšímu ukončení plateb windfall tax vyzvala vládu třeba také Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
David Tramba
