Nejdřív na konci dubna Španělsko s Portugalskem, pak v květnu Severní Makedonie a do třetice Česko začátkem července. Letos postihly Evropu tři velké výpadky dodávek elektřiny neboli blackouty. Mohou nastat v zimním období další kolapsy? Podle sdružení ENTSO-E to nelze vyloučit.
Sdružení evropských provozovatelů elektrických přenosových sítí (ENTSO-E) ve své expertní zprávě nevylučuje potíže v ostrovních zemích, které nejsou dostatečně propojeny s Evropou. Tedy v Irsku, na Kypru a Maltě. V případě nepříznivých provozních podmínek v kombinaci s chladným počasím se do potíží může dostat také Finsko, Estonsko a Litva.
Snad vypomohou sousedi
Jenže tím výčet možných problémů nekončí. Trendy v evropské energetice nejsou podle sdružení optimální pro bezpečnost dodávek. V řadě zemí klesá výkon zdrojů s řiditelným výkonem a přibývají výkonově nestabilní větrné a solární elektrárny. Zdroje s řiditelným výkonem mohou pokrýt maximálně 85 procent zimního maxima spotřeby v Německu a 72 procent v Maďarsku. Tyto i další země tak budou muset v zimě zčásti spoléhat na dovoz elektřiny z okolních zemí.
Zvlášť analýza ENTSO-E hodnotí dvě specifické země – Ukrajinu a Moldavsko. Výroba elektřiny a dostupnost elektřiny na Ukrajině jsou nejisté hlavně kvůli zákeřným útokům Rusů na energetickou infrastrukturu. Moldavsko je silně závislé na dovozu elektřiny z Rumunska, což naráží na slabou kapacitu propojení na vzájemné hranici. Tato závislost vzrostla poté, co na konci loňského roku skončila smlouva o odběru elektřiny z velké plynové elektrárny. Ta se nachází na území separatistického, prorusky orientovaného Podněstří.
Hodně fotovoltaiky, málo flexibility
Jak dále uvádí ENTSO-E v analýze, výkon fotovoltaických elektráren v Evropě (tím je míněn celý kontinent bez Ruska a Běloruska, ale včetně Turecka) za poslední rok vzrostl o 50 na 392 gigawattů (GW). Instalovaný výkon větrných elektráren se zvýšil o 14 GW na 286 GW. Na druhou stranu za posledních dvanáct měsíců z trhu zmizely uhelné elektrárny a zdroje na topné oleje o výkonu téměř 12 GW. To je zhruba 10 procent z loňského výkonu těchto zdrojů.
Problém s ubývajícími řiditelnými zdroji mohou do budoucna řešit bateriová úložiště energie. Ty jsou v poslední době hitem energetiky, jen za poslední rok jejich výkon v Evropě vzrostl o 150 procent na 28 gigawattů. Oproti stovkám gigawattů větrných a solárních elektráren se však jedná o skromné číslo. Flexibilní plynové elektrárny přibývají, avšak pomalým tempem (meziročně o 4 GW na celkových 222 GW).
Mohlo by vás zajímat
Instalovaný výkon elektráren v Evropě (GW)
Blackout, který potrápil Pyrenejský poloostrov 28. dubna, způsobilo podle expertní zprávy asociace ENTSO-E přepětí v síti. Problém nastal v jižní části Španělska, které bylo doslova zaplaveno nadprodukcí elektřiny ze solárních elektráren. Problém dále prohloubil nízký dostupný výkon zdrojů s řiditelným výkonem, jako jsou paroplynové elektrárny. Další, konkrétnější zprávu o španělském blackoutu má ENTSO-E zveřejnit na začátku příštího roku.
Vzpomínka na 4. červenec
Výpadek dodávek elektřiny, který otřást Českem v pátek 4. července, naplňuje definici blackoutu jen zčásti. Společnosti ČEPS k tomu uvedla, že kolapsu předcházel kaskádový efekt nejméně čtyř technických poruch v přenosové soustavě. K tomu lze přičíst výpadek velkého 660megawattového bloku uhelné elektrárny Ledvice.
Bez dodávek elektřiny byl několik hodin Liberecký, Ústecký, Královéhradecký kraj a také značná část Středočeského kraje a Prahy. Výpadek se týkal zhruba milionu odběrných míst z celkového počtu 6,3 milionu. ČEPS popřel spekulace, že by za kolapsem dodávek stal neplánovaně velký přetok elektřiny z Německa. I v českém případě bude zajímavým čtením expertní zpráva, kterou má ENTSO-E vydat na přelomu prosince a ledna.
