Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur je přesvědčen, že by několik uhelných elektráren mělo zůstat jako rezerva do konce března 3031, aby byla zajištěna stabilita sítě v době potřeby. Napsal to list Die Welt. Elektrárny by fungovaly pouze jako rezerva a spuštěny by byly pokud by je o to požádali provozovatelé sítě. „Běžely by jen zřídka, a proto nebudou mít žádný znatelný dopad na naši uhlíkovou stopu,“ řekl novinám mluvčí agentury.
„Záměrem zůstává, že po roce 2030 nebude na trhu žádná uhelná elektrárna aktivní,“ uvedl německý list. Několik provozovatelů rozvodných sítí požadovalo, aby elektrárny zůstaly v záloze déle, než se plánovalo, píše Die Welt.
„Je to nezbytné pro zajištění stability systému dnes i v nadcházejících letech,“ uvedl mluvčí provozovatele sítě TransnetBW.
Německá vláda má v úmyslu posunout odchod od uhlí v Německu nejpozději do roku 2030 ze současného oficiálního cíle 2038. Země v roce 2020 schválila nařízení ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2038 a dohodl se harmonogram odstavení jednotlivých hnědouhelných elektráren a kompenzace pro jejich provozovatele. U černého uhlí zákon o odchodu od uhlí předpokládá aukce pro provozovatele elektráren, aby odebrali kapacitu ze sítě podle vládního harmonogramu.
Zemské vlády ve východním Německu však opakovaně vyjádřily své obavy z dřívějšího odchodu, nebo jej dokonce přímo odmítly.
Například regionální zástupci východoněmeckého uhelného regionu Lužice před jarní návštěvou ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka poněkolikáté odmítli dřívější odklon od uhlí. Ministr ze Strany zelených navštívil Lužici, aby prozkoumal transformaci největší východoněmecké energetické společnosti Leag, která provozuje elektrárny a povrchové hnědouhelné doly v Braniborsku a Sasku.
„Pro naši regionální ekonomiku a obyvatele Lužice znamená ukvapený konec výroby elektřiny z hnědého uhlí masivní škrty, což zpochybňuje plánovanou realizaci celé strukturální transformace,“ řekl Harald Altekrüger, okresní správce Sprévy-Nisy, tiskové agentuře dpa v článku, který přinesl Zeit Online. V jeho okrese se nacházejí tři hnědouhelné doly.
Šéf Leagu Thorsten Kramer tuto myšlenku před Habeckovou návštěvou také odmítl. „Než začneme mluvit o postupném vyřazování, musíme zajistit rozšíření obnovitelných zdrojů energie a záložního parku elektráren,“ řekl Frankfurter Allgemeine Zeitung a dodal, že za současných podmínek dřívější vyřazování nepřipadá v úvahu.
Leag provozuje uhelné doly, elektrárny či rafinerii a nově se zaměřuje i na obnovitelné zdroje či skladování elektrické energie. Letos v červnu například oznámila, že plánuje vybudovat ve východní části Německa systém pro skladování obnovitelné energie za v přepočtu asi 4,8 miliardy korun. Leag spoluvlastní český miliardář Daniel Křetínský.
Zemské vlády tvrdí, že by konec uhelných elektráren mohl ohrozit bezpečnost dodávek elektrické energie.
Zda se podaří dodržet „ideální harmonogram“ postupného vyřazování elektřiny federální vlády, bude záviset například na tempu rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a sítě a také na plánované výstavbě nových plynových elektráren.
Ministerstvo hospodářství plánuje brzy zveřejnit dlouho odkládané hodnocení pokroku a vyhlídek odklonu od uhlí.
(nik)
