Statistiky za letošní druhé čtvrtletí hovoří jasně – plus 26,43 procenta oproti stejnému období v roce 2020. Rekordně vysoká cena ropy přispěla k tomu, že si kombinovaná doprava udržela nové zakázky získané během období pandemie. Takzvaný sentiment index pro příštích dvanáct měsíců zůstává pozitivní, což odráží pokračující důvěru v oživení po pandemii.

Růst kombinované dopravy v první polovině roku 2021 je podle Mezinárodní unie kombinované železniční dopravy (UIRR) pokračováním 6,77procentní expanze realizované sektorem v předchozím roce. 

Rozvoj kombinované železniční dopravy se pozitivně odrazil i na propojení Evropy a Asie, kde meziročně došlo k 31procentnímu nárůstu. Stojí za tím nejen investice v Rusku a Číně, podíl mají i výstavby překladních terminálů, které mezikontinentální intermodální dopravě poskytují tržní potenciál.

Alternativní koridor směr Asie

Jeden z klíčových bodů pro euroasijskou dopravu představují polsko-ukrajinské hranice. 

Společnost PKP Cargo zde chce z terminálu Medyca na polské hranici s Ukrajinou udělat polský uzel právě pro dopravu mezi Evropou a Asií. Trasa přes Polsko a Ukrajinu si postupně získává na popularitě jako alternativní koridor, protože hlavní trasa přes Malaszewicze-Brest je stále více přetížená. 

Tento terminál byl původně určen pro překládku železné rudy, ale protože železniční doprava této komodity byla pozastavena, společnost PKP Cargo zakoupila dvě zařízení pro manipulaci s kontejnery. Firma očekává, že první vlaky projedou terminálem v srpnu nebo září letošního roku.

Mohlo by vás zajímat

Cesta k dekarbonizaci vede přes lepší infrastrukturu

Kromě možného rozvoje kombinované dopravy mezi Evropou a Asií se unie aktuálně zabývá také novou vizí v oblasti dekarbonizace. Podle UIRR zákazníci kombinované dopravy uvádějí, že ve srovnání s odpovídajícím unimodálním silničním dopravním řetězcem ušetří až 65 a 70 procent emisí oxidu uhličitého. 

Kombinovaná doprava s nulovými emisemi uhlíku je zcela založena na stávajících a osvědčených technologiích, které umožňují přímou transformaci obnovitelné elektřiny na dopravní výkon. 

Pokud by kombinovaná doprava ročně vzrostla o sedm až osm procent, mohla by do roku 2030 a 2050 zajistit dekarbonizaci tak, jak ji očekává evropský klimatický zákon pro pozemní nákladní dopravu na delší vzdálenosti.

Sama o sobě však kombinovaná doprava fungovat nemůže. „Je třeba pokračovat v nízkorizikových investicích do infrastruktury. Bezpochyby bude nutné další zlepšení správy a provozu železnic, stejně jako zavedení nových dočasných kompenzační opatření. A to do doby, než budou dosaženy rovné regulační podmínky, s cílem posílit cestu růstu, kterou sleduje evropská kombinovaná doprava,“ uvádí UIRR v tiskové zprávě.

Balíček Fit for 55, který Evropská komise představila v polovině července, je tak prvním krokem správným směrem.

Snižování emisí bez větších investic

Evropský balíček přináší komplexní a vzájemně propojený soubor návrhů a stanoví plán, podle kterého má Evropská unie dosáhnout snížení emisí uhlíku o 55 procent do roku 2030. Původně se přitom předpokládalo, že půjde pouze o 40 procent.

Pokud se má tohoto cíle dosáhnout, podle UIRR budou muset doposud nedotčené sektory, jako je třeba nákladní doprava poháněná fosilními palivy, projít smysluplnou transformací. 

Kombinovaná doprava však již dnes nabízí osvědčené řešení založené na dobře známých, široce praktikovaných a dostupných technologiích. 

Lucie Přinesdomová