Ocenění i kritiku schytává připravovaná novela zákona o obalech, kterou schválila vláda. Zatímco zástupci výrobců nápojů zdůrazňují, že podobný systém se v zahraničí osvědčil a ceny nezvedl, podle svazu obchodu povede ke zdražování. Protichůdné jsou postoje i pokud dojde na okolní náklady: na jednu stranu se může Česku snížit platbu Evropské unii za nerecyklované plasty, na druhou stranu se města bojí znehodnocení investic do současné recyklační infrastruktury.
„V žádné zemi, kde se systém zálohování zaváděl, a už je jich šestnáct, nevedl k zvýšení cen. Nebude to tedy tak ani v České republice,“ říká Michal Dyttert, prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů, na dotaz, zda novela povede ke zdražení nápojů.
„Komora odmítá tvrzení, že by zálohování PET lahví vedlo ke zdražení potravin. Jde o ničím nepodloženou spekulaci,“ souhlasí také Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR.
Odporují si tak s vyjádřením zástupců obchodů. Ti totiž naopak čekají, že nápojářům stoupnou výdaje, což se promítne právě do konečné ceny. „Určitě, a velmi znatelně,“ odpovídá na dotaz na cenu předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.
„Zákon jasně určuje, že výrobci musí pokrýt náklady na sběr obalů. Něco málo pokryje prodej sebraného PETu a něco málo pokryjí nevybrané zálohy. Ale naprostou většinu nákladů budou muset pokrýt výrobci prostřednictvím takzvaného industry fee, které odhadujeme na zhruba 1,20 korun na každou PET lahev a plechovku. A je naprosto jasné, že tento poplatek výrobci promítnou do dodavatelských cen,“ sekunduje mu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Plnění ekologických cílů, méně energie na výrobu
Zástupce výrobců nápojů Dyttert vládu za předložení novely chválí. Pro výrobce nápojů bude podle něj v praxi znamenat zaregistrování všech produktů do systému zálohování, změnit etikety tak, aby na nich bylo logo systému a spotřebitelé měli přehled o tom, který produkt je zálohovaný a že když ho vrátí, dostanou za nej zálohu zpátky. Výrobci by pak měli právo koupit si poměrnou část materiálu, který systém vysbírá, aby z něj mohli vyrobit další PETky nebo plechovky.
Systém se podle něj osvědčil již v mnoha jiných zemích. „Zajišťuje mnohem vyšší procenta sběru PET lahví a plechovek, než je tomu nyní v ČR,“ říká. Zdůrazňuje důležitost zákona z hlediska ekologie. „Systém splní cíle dané evropskou legislativou a tím se sníží pokuty za nízkou recyklaci plastu pro Českou republiku. Sníží se také množství PET lahví a plechovek pohozených v přírodě a na ulicích. Rovněž se sníží objem energie a emisí CO2 při výrobě PET lahví a plechovek. Tedy pozitivní dopady to má na celou společnost, ne jenom pro výrobce,“ míní.
Právě na evropskou legislativu se v minulosti odkazovala také Iniciativa pro zálohování. Podle té by totiž zpětný odběr PET lahví a nápojových plechovek mohl snížit až o půl miliardy korun platbu, kterou Česko odvádí do Evropské unie kvůli nízké míře recyklace plastových obalů.
Změny chtějí všichni
Na čem se obě strany shodnou, je načasování. Zákon se prostě nestihne. „Z našeho pohledu je start systému v lednu 2026 už nereálný. Ještě nás čeká projednávání v parlamentu, pak proces získání licence na Ministerstvu životního prostředí. Reálně není možné začít vznik systému připravovat dřív než ve druhé polovině roku 2025 a spuštění systému do ledna 2026 tedy není možné zajistit,“ říká Dyttert.
Ten rovněž doufá v nějaké změny. „Návrh zákona v některých oblastech fungování systému, například logistika nebo třídící linky, přináší řešení, které systém zbytečně prodraží,“ dodává. Doufá, že poslanci budou této kritice naslouchat a systém při projednávání ve Sněmovně zefektivní.
„Novela musí především pracovat s reálnými termíny. S ohledem na složitou českou byrokracii půjde systém spustit nejdřív 18 měsíců po schválení, protože stát nestihne vydat všechna potřebná stavební povolení rychleji,“ souhlasí Prouza s tím, že současné termíny je třeba upravit. „Bude totiž potřeba nainstalovat tisíce sběrných automatů a upravit skladové prostory, což znamená tisíce stavebních povolení. Ty se budou táhnout dlouhé měsíce,“ dodává.
Jiná pravidla by si představoval především pro malé obchody. Ty budou muset pravidla plnit tehdy, pokud jejich plocha přesahuje 50 metrů čtverečních. „V malé vesnické prodejně s jednou prodavačkou bude muset stejný člověk zákazníkům prodávat potraviny a zároveň nakládat s odpady,“ dodává Prouza.
„Měli bychom se podívat na to, kde všude bude povinnost lahve a plechovky odebírat. Rozhodně nemá smysl komplikovat život malým obchodníkům nebo třeba čerpacím stanicím, kam někdo vrátí jednu plechovku za den,“ myslí si.
Znehodnocení investic ze strany obcí
Mraček z Hospodářské komory pak poukazuje na rozdílný přístup k PET lahvím a jiným materiálům. „Novela obalového zákona ale vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami, jako je plast, sklo, nápojové kartóny, papír nebo kov, navíc s absencí možného nebo velmi problematického rozšíření navrženého systému na další komodity v budoucnu,“ řekl.
Velké riziko novely pak podle něj spočívá v narušení současného systému sběru odpadu v podobě barevných popelnic. Obce totiž PET lahve prodávají jako surovinu. To jim snižuje náklady na provozování systému. „Odebrání hodnotných odpadů z obecních systémů povede k citelnému zdražení v oblasti realizace cílů třídění a recyklace ostatních komunálních odpadů, které stát po obcích požaduje,“ dodal Mraček. Nový systém navíc pode něj znehodnotí již provedené investice do třídění. Ty ve velkých městech typu Praha či Brno dosáhly v posledních letech stovek milionů korun.
Novela zákona počítá podle předkladatele návrhu ministerstva životního prostředí se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předpis by měl obecně nabýt účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.
Hlavním důvodem pro předložení novely je ekologie. Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně. Podle dřívějších údajů iniciativy Zálohujme.cz každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví a obdobné množství plechovek.
Karolína Novotná
