Bude pro Českou republiku výhodnější vítězství francouzského, nebo korejského uchazeče o stavbu nových jaderných bloků? Zatímco výhra francouzského koncernu EDF by mohla usnadnit schvalování státní podpory pro nové jaderné bloky u Evropské komise, volba korejské KHNP by nejspíš vedla k vyššímu zapojení českých dodavatelů, řekl poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO) během Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“.
Podle slov Ondřeje Knotka nemůže být podíl zapojení českých podniků do stavby nových jaderných bloků oficiálním kritériem soutěže, ale i tak se jedná o zásadní téma. Možnou výhodou Korejců je podle Knotka to, že klíčový dodavatel technologií pro korejské jaderné bloky Doosan vlastní závod na výrobu turbín v Plzni. „Korejci i díky tomu mohou nabídnout větší podíl výroby na českém území. Také z hlediska dodržení ceny a termínů budou Korejci zřejmě výhodnější,“ řekl Knotek.
Na druhou stranu Knotek zmínil, že vítězství EDF by otevřelo cestu k nadstandardní spolupráci Česka a Francie v jaderné oblasti. Obě země mají zájem znovu nastartovat jaderný průmysl a obnovit jeho kompetence. Hodit se může i fakt, že Francie patří mezi nejvlivnější země v Evropské unii a mohla by podpořit Česko při získávání souhlasu s formou veřejné podpory pro nové jaderné reaktory.
Jaderný expert Radek Škoda, profesor působící na pražské ČVUT a Západočeské univerzitě v Plzni, upozornil na silný zájem korejského uchazeče vyhrát a získat první průlomovou zakázku na evropském trhu. Neméně vážný zájem o zakázku však má také francouzské EDF. „Ukázalo se to před měsícem, kdy do Prahy spolu s prezidentem Emmanuelem Macronem přijeli kapitáni francouzského jaderného průmyslu,“ připomněl Škoda.
ČVUT právě chystá studii o možném podílu českých dodavatelů na jaderné megazakázce. Škoda zmínil, že v prvních čtyřech letech výstavby nového bloku budou probíhat hlavně stavební práce. Tady se bude zapojení českých dodavatelů skoro stoprocentní. Až poté bude následovat dodávka a montáž technologií. Co se týká celkového podílu firem se sídlem v České republice na hodnotě zakázky, měl by se podle Škody pohybovat od 60 do 75 procent.
Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter k tomu dodal, že spolupráce českých dodavatelů s vítězem tendru by se neměla omezovat pouze na výstavbu v Dukovanech a případně později v Temelíně. Od vítězného uchazeče očekává, že s českými podniky naváže dlouhodobější spolupráce, která bude zahrnovat dodávky pro další nové jaderné elektrárny v Evropě i jinde ve světě.
Politická podpora pro jádro roste
Během Eurodebaty Ekonomického deníku zazněla také pochvala na adresu evropských institucí, že v posledních letech zaujaly vstřícnější postoj k dříve odmítané jaderné energetice. „Jádro v Evropě vybralo zatáčku smrti a teď je znovu na vzestupu,“ zdůraznil europoslanec Ondřej Knotek. Dodal, že úplně vyhraný zápas to zatím není a že odpor některých protijaderných zemí dál přetrvává.
Jaderné energetice pomohlo to, že se v roli předsednictví Evropské unie vystřídaly tři projaderné země – Francie, Česko a Švédsko. Právě během tohoto roku a půl se postoj unie k jaderné energetice stal příznivějším. „Podařilo se vývoj obrátit a nasměrovat správným směrem. Dnes už nikdo nemluví o nebezpečném jádru, ale o tom, jak nové bloky financovat,“ dodává Radek Škoda.
Hlavním rizikem pro vytouženou „jadernou renesanci“ je totiž zajištění financování. „Jaderné zdroje jsou drahé na výstavbu a investor je potřebuje financovat buď státní podporou, pokud ji odsouhlasí Brusel, nebo musíte získat velké úvěry od bank, u kterých jádro nespadá do té správné škatulky. To je problém, který brzdí rozvoj jaderné energetiky v Evropě,“ upozornil jaderný expert Radek Škoda.
Právě na problémech s financováním v roce 2014 ztroskotal první český jaderný tendr, kdy se jednalo o stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Radek Škoda k tomu dodal, že záměry na stavbu nových jaderných bloků v Polsku a Bulharsku zůstávají nejisté, a to právě kvůli nedořešenému financování. Jedná se o velký balík peněz: jeden velký blok bude stát odhadem 200 až 250 miliard korun.
Radek Škoda dodal jeden příklad z praxe – maďarskou jadernou elektrárnu Paks II. „Maďaři se rozhodli pro ruský Rosatom ne proto, že by jeho technologie byla levnější, lepší nebo bezpečnější, ale proto, že Rusko poskytlo financování stavby nových bloků. Bylo to jen o penězích,“ uvedl Škoda.
Energetický konzultant a jednatel firmy ENA Jiří Gavor připomněl nedávné prohlášení Evropské investiční banky (EIB), že jaderná energetika je pro ni příliš riziková a nebude ji tudíž financovat. „Byl to docela tvrdý úder, když na projaderné konferenci v Bruselu, která měla tuto technologii podpořit, zaznělo jasné ne,“ řekl Gavor.
Podle Ondřeje Knotka to může souviset s faktem, že EIB není pod kontrolou Evropské unie, ale jednotlivých členských zemí, které zde mají různě silný vliv. „Německo, Rakousko a Lucembursko jsou dnes nejvíc protijaderné země a současně mají v EIB dostatečný vliv na to, aby rozhodování ovlivnili,“ upozornil Knotek.
Čekání na razítko z Bruselu
Další negativní zprávou je opožděné schvalování státní podpory pro výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany v orgánech Evropské komise. „Evropská komise již koncem minulého roku vydala Conformity Letter, takže nepředpokládám, že by se to mělo zaseknout. Když máte vydaný Conformity Letter, tak to znamená, že schvalování je na dobré cestě,“ vysvětlil europoslanec Ondřej Knotek, který sám nechápe, kde se schvalování zadrhlo.
Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl upozornil, že od jádra těžko můžeme očekávat zajištění levné elektřiny, po které touží nejen český průmysl. „Energetika není jen o jádru, samotné jaderné elektrárny nám levnější elektřinu nezajistí. Budeme muset diskutovat o krátkodobé a dlouhodobé akumulaci energie a lepším propojení sítí do zahraničí,“ řekl Petzl.
Europoslanec Knotek naopak vyzdvihl velkou výhodu jaderné energetiky – nulové emise skleníkových plynů. „Právě v tuto chvíli je emisní stopa výroby elektřiny ve Francii 23 gramů CO2 na kilowatthodinu, zatímco Německo má po dvaceti letech budování Energiewende emise 270 gramů,“ řekl Knotek. Transformace české energetiky by i proto měla jít francouzskou cestou, tedy sázkou na nové jaderné bloky a obnovitelné zdroje, a nikoli tou německou.
Na závěr Knotek vyzval Evropskou komisi, aby se více inspirovala ve Spojených státech amerických a více dbala na technologickou neutralitu. „Evropa má tendenci na základě politických tlaků vygenerovat seznam vítězů, které zadotuje. Ostatní mají smůlu. Takový přístupu je špatný, řešení bychom více měli nechat na trhu. Aby podniky v Evropě investovaly, musí tomu prostředí věřit, a to se dnes neděje,“ řekl Knotek.
(dtr)
