Globální dohoda o boji proti změnám klimatu může narazit na odpor Polska. To si klade podmínky.
Polsko položilo další podmínku pro ratifikaci dohody boje proti klimatickým změnám. Prý ji podpoří jen tehdy, bude-li dohoda o omezení skleníkových plynů skutečně globální. Podle Mieczyslawa Ostojského, hlavního vyjednavače polského týmu, by měla dohoda stanovit mnohem ambicióznější hranici pro to, aby se stala platnou a závaznou.
Proto, aby tato dohoda byla přijata, se zatím počítá s tím, že by stačilo, pokud by ji ratifikovaly země, které dohromady vypouštějí 55 až 60 procent emisí skleníkových plynů. To se však zdá Ostojskému málo. „Navrhujeme, aby přijetí dohody bylo podmíněno tím, že se pro ni vysloví země, které jsou zodpovědné alespoň za 90 % světových emisí skleníkových plynů,“ sdělil agentuře Bloomberg Ostojski. „O tom podílu se dá diskutovat, nicméně pro nás existuje jistá hranice a 50, 55 nebo 60 % je z našeho pohledu pod ní,“ dodal Ostojski.
Že Polsko může činit problémy, se dalo tušit ještě před začátkem pařížského klimatického summitu. Nová konzervativní vláda v čele s premiérkou Szydlovou sice dala najevo, že dohodu z Paříže nebude apriori torpédovat, to ovšem nutně neznamená, že nebude hledat cesty k tomu, jak ochránit svůj průmysl a uhelné elektrárny.
„My v Polsku vidíme potřebu chránit klima, ale také velmi hlasitě hovoříme o tom, že naše ekonomika potřebuje jiná řešení, než která byla původně navržena,“ řekla Beata Szydlová portálu Politico.eu. „Přijeli jsme do Paříže s očekáváním, že dohoda, která bude uzavřena, uspokojí naše představy,“ dodala polská premiérka.
První polská podmínka k připojení se k dohodě o klimatu byla, že ta musí být vskutku globální. Varšava se obává, že ambiciózní plány Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990, a současné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 % a zvýšení energetické efektivnosti také o 27 %, by mohly být příliš nákladné a ochromit evropský i polský průmysl.
Druhou podmínkou, kterou si Polsko před summitem stanovilo, je, že jakákoli dohoda z Paříže musí brát v potaz potřeby jednotlivých národů a „chránit zájmy polské ekonomiky.“ Pokud budou tyto podmínky splněny, pak „je z polského pohledu možné k takové dohodě připojit podpis,“ řekla Beata Szydlová.
Polsko v současné době vyrábí elektřinu až z 80 % za pomoci hnědého uhlí. Je tedy logické, že Polsko je vůči jakýmkoli pokusům přijmout závaznou a přísnou dohodu a boji proti klimatickým změnám velmi ostražité.
-usi-
