Osmnáctihodinové jednání ministrů životního prostředí přineslo kompromis, který český průmysl nepotěšil. Nová pětiprocentní flexibilita pro export zelených technologií průmyslníky neuklidnila. Varují, že cíl je stále nereálný. V kombinaci s drahými energiemi a nadměrnou regulací ničí evropskou konkurenceschopnost.
Zástupci českého průmyslu nejsou nadšeni kompromisem, ke kterému dospěli po 18 hodinách složitých jednání ministři životního prostřední unijních zemí. Dohoda znamená, že se má produkce klimatických plynů do roku 2040 snížit oproti úrovni z roku 1990 stále o 90 procent, pět procent si ale mohou země opatřit podporou dekarbonizace ve třetích zemích. Ministři si od toho slibují export evropských zelených technologií.
Evropský průmysl nicméně požaduje zajištění financí na nezbytné investice do udržitelných technologií a také opatření, které zajistí snížení cen energií. Některé průmyslové asociace hodnotí klimatické cíle jako nereálné. Podle nich přímo poškozují konkurenceschopnost evropského výrobního sektoru.
Ohrožení českého průmyslu
„Svaz průmyslu již dlouho odmítá 90% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040 jako nereálné a ohrožující český průmysl. Z našeho pohledu neodráží změny v geopolitické situaci za posledních několik let. Evropský průmysl je ve velmi špatném stavu, protože trpí vysokými cenami energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopností, částečně kvůli nadměrné regulaci,“ uvedl Daniel Urban ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro EU Perspectives.
Nově dojednaný kompromis podle něj znamená, že hlavní část snížení emisí do roku 2040 opět ponesou odvětví, jako je průmysl a energetika, pro která to v podstatě znamená výrazné urychlení dekarbonizace.
Mohlo by vás zajímat
Úspěch s hořkou příchutí
Naopak neziskový sektor klimatické ambice Unie vítá. „Dosažení tohoto výsledku je velkým úspěchem, i když má hořkou pachuť. Ministři stanovili jasnou cestu k roku 2040. Ukazuje to, že EU i přes nestabilní geopolitickou situaci a některé domácí útoky pokračuje v dekarbonizaci. Jedná se o těžce vybojované vítězství dánského předsednictví, kterému se podařilo získat podporu i těch nejvíce znepokojených zemí,“ uvedla Linda Kalcherová, výkonná ředitelka bruselského klimatického think-tanku Strategic Perspectives.
Dohoda má podle think-tanku význam i pro investory a průmysl. „Dohoda vysílá investorům, podnikům a globálním partnerům dlouho očekávaný signál, že EU nebude následovat trend nastolený za Atlantikem a zůstává odhodlána dosáhnout nulových emisí,“ uvedl ředitel Strategic Perspectives Neil Makaroff.
Každé procento se počítá
Dohodu ocenil také evropský poslanec Niels Fuglsang (S&D/Dánsko). „Ambiciózní klimatický cíl je klíčový pro poskytnutí jasného směru evropskému průmyslu, aby zajistil nezbytné investice, posílil evropskou konkurenceschopnost a samozřejmě bojoval proti změně klimatu,“ napsal Fuglsang na síti X.
Končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) kompromis brání. I když na první pohled snížení emisí z 90 procent o pět procentních bodů vypadá jako malý rozdíl. Splnit každé další procento redukce emisí je technicky a finančně stále náročnější.
Původně navržené 90procentní snížení nových emisí oxidu uhličitého je podle Hladíka nedosažitelné. „Když děláme analýzy, tak nám to prostě nevychází. Vycházejí nám možné úspory v rozsahu 83 až 86 procent. To se nám zdá úplně fantastické,“ řekl Hladík v červnu na konferenci Ekonomického deníku.
Kompromis podle Hladíka znamená následující změny:
- Systém emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok, spuštěn bude v lednu 2028.
- Technologická neutralita v automobilovém průmyslu zůstane zachována. Šanci vedle elektromobility dostanou i alternativní paliva.
- Zachování vyšší bezplatné alokace emisních povolenek pro průmysl i po roce 2028.
- Posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl. Při negativním dopadu země zváží úlevy či úpravy cílů.
Dohodnutá podoba zatím představuje pouze postoj ministrů členských států. Svůj názor ještě připravuje Evropský parlament. Až jej europoslanci schválí, začnou jednání mezi Radou, Parlamentem a Evropskou komisí.
