Ústavně-právní výbor Senátu dnes schválil vládní novelu insolvenčního zákona ve formě, v jaké do Senátu přišel z Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrhy senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) na změnu podmínek vstupu do oddlužení a na změnu rozhodování soudem o konci procesu výbor neschválil. Jednání se v závěru zúčastnil i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), podle kterého jde o nejdůležitější zákon v roce, který byl konzultován se soudci a ti s ním nemají problém.
Cíle novely insolvenčního zákona před senátory v úvodu zopakoval náměstek sekce justiční a legislativní ministerstva spravedlnosti Michal Franěk. Podle jeho slov stát přistoupil k novelizaci podmínek oddlužení proto, aby „řešil některé aspekty nadměrného zadlužení některých osob a zpřístupnil institut oddlužení širšímu okruhu poctivých dlužníků“.
Novela podle něho přinese benefity státu z hlediska řešení sociální situace, prospěje i věřitelům. Návrh exministra Roberta Pelikána, který byl podroben několikaměsíční diskusi v Poslanecké sněmovně a bylo k němu přijato velké množství pozměňovacích návrhů a dosaženo mnoho kompromisů, je podle jeho slov nakonec vyvážený.
Pro seniory a invalidy oddlužení jen za tři roky
Z návrhu podmínek oddlužení nakonec „vypadla“ lhůta sedm let i hranice 30%, kdy soud bude moci rozhodnout, že dojde k oddlužení, i když hranice splacení 30% dluhů nebude splněna.
Podle Fraňka rovněž došlo ke zjednodušení některých procesních úkonů, novela stanovuje dosud neřešené postihování příjmů z podnikání a došlo k úpravě elektronického generátoru přidělených věcí i k oblasti výkonu činnosti insolvenčních správců.
Rovněž byl odstraněn vstupní limit do oddlužení ve výši 2,2 miliony korun. Náměstek ministra požádal senátory o podporu tohoto vyváženého kompromisu, který se podařilo vyjednat navzdory často protichůdným názorům.
S tím souhlasila zpravodajka senátního tisku senátorka Anna Hubáčková (bezpartijní), která upozornila na další novinku, kterou nyní návrh obsahuje, totiž zkrácení doby oddlužení seniorů a invalidů ve druhém nebo třetím stupni na tři roky. Podle slov zpravodajky Hubáčkové „se úprava jeví jako životaschopná“, a to přesto, že návrh podle ní trpní některými legislativně-technickými nedostatky. Návrh je aplikovatelný, uvedla senátorka, která upozornila na vazbu na generátor přidělovaných věcí, jehož připravenost od 1. března je ohrožena. I z tohoto důvodu doporučila senátorka návrh přijmout ve znění Poslanecké sněmovny.
Mohlo by vás zajímat
Zákaz oddlužení na deset let, 100 hodin povinné sociální práce
Principiální nesouhlas pak s návrhem v rozpravě vyjádřil senátor Jiří Burian (ODS). Podle jeho slov jde o řešení důsledků, nikoliv příčin. „Dluhy se mají platit, ne odpouštět,“ uvedl s tím, že v tomto problému se „mělo přitvrdit“, ne zákonem situaci změkčovat. Měl by být předložen zcela nový zákon, uvedl. „Přesto návrh podpořím,“ zakončil svůj projev senátor Burian.
Návrh naopak přivítal senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), podle kterého je „obrovské množství předluženého obyvatelstva obrovským sociálním problémem“ a za stávajících podmínek jde o ekonomickou smrt velké skupiny populace.
„Příslušenství roste rychleji, než samotný dluh a oni se z toho nikdy nedostanou,“ vysvětlil Dienstbier, podle kterého to stát stojí miliardy na sociálních dávkách a černé práci. Věřitelé v současné situaci nedostanou vůbec nic, řekl.
[mn_protected]
Jiří Dienstbier dále upozornil, že novela není k dlužníkům nikterak „měkká“, když se dlužníci musí zavázat k životu za šest až devět tisíc měsíčně po dobu pěti let. Pokud se znovu zadluží, deset let je nikdo do oddlužení nepustí, upozornil senátor na nové ustanovení §395 novely zákona, podle kterého „insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníkovi pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny“.
Diensbier rovněž zdůraznil uzákoněnou sociální službu pro dlužníky, jak ji nově zavádí §398: Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce uložit dlužníkovi povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, a to v případě, je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. „Veškerá civilizovaná Evropa tu nulu na konci připouští,“ uvedl v závěru příspěvku do rozpravy.
Stát už řeší odpisy nedobytných dluhů v exekučním řádu
Fakt, že návrh bez pochyb obsahuje morální hazard, konstatoval senátor Tomáš Goláň (bezpartijní), který však také z praxe své účetní a auditorské firmy vidí druhou stranu věci: „Někteří lidé mají patnáct, dvacet, čtyřicet exekucí. Tito lidé si nechávají vyplácet mzdu načerno. Jsem pro, aby se šance dala,“ řekl s tím, že je třeba řešit způsob, jak by mohl věřitel účetně odepsat z rozvahy nedobytné pohledávky, neboť mnoho exekucí je vedeno prostě proto, že věřitel pohledávku odepsat nemůže, i když ji jako nedobytnou nevymůže.
Na to reagoval náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk slovy, že ohledně odpisů spěje ministerstvo spravedlnosti k dohodě s ministerstvem financí a nová úprava bude předložena v rámci novely exekučního řádu.
Dienstbier: Právní nejistota, nepřekonatelná hranice
V podrobné rozpravě pak Jiří Dienstbier předložil dva pozměňovací návrhy. První se týkal §412a – splnění podmínek oddlužení, kde žádal vypustit bod c) popisující, kdy je splněno oddlužení, totiž když po dobu pěti let nebylo oddlužení dlužníkovi zrušeno, vynakládal veškeré úsilí k plnému spokojení věřitelů, má se za to, že povinnost neporušil a splatil aspoň 30% pohledávek.
Podle senátora Dienstbiera nedává toto ustanovení smysl, protože dlužník musí podle zákona plnit povinnosti po celou dobu a pokud je neplní, soud oddlužení zruší: Chceme, aby soud na konci procesu posuzoval něco jiného, než na začátku: Nevěříme, že soud bude plnit kontrolní roli? Nebo to snad má soud v závěru posuzovat jinak?, pokládal senátor otázky s tím, že předmětné ustanovení vyvolává právní nejistotu. Dále budou soudci podle něho pouze spekulovat, proč to v zákoně je.
Ve druhém pozměňovacím návrhu Dienstbier zamýšlel vrátit se k původnímu návrhu vlády, co se týče plateb při vstupu do oddlužení, vyškrtnout platbu věřiteli a ponechat jen původně navrhovanou platbu za soupis, inslovenčnímu správci a za právní zastoupení. A to přesto, že výsledkem bude, že jediný, kdo dostane zaplaceno, bude insolvenční správce, dodal Dienstbier, podle kterého ale „musíme ty lidi do oddlužení pustit“.
Svůj návrh odůvodnil tím, že nyní navrhovaná platba 1 089 korun navíc může být pro některé obyvatele nepřekonatelnou hranicí. Například řada starobních důchodců při podmínce nezabavitelného minima 6 tisíc korun a platbě 2 tisíce korun správci a věřitelům musí mít důchod alespoň 8,5 tisíc korun, v případě, že jsou zde vyživované osoby, tak je to už důchod deset tisíc korun. „To zcela znehodnocuje dobu oddlužení tři roky, neboť je nikdo do procesu nepustí,“ upozornil Jiří Dienstbier.
Kněžínek: Jde o nejdůležitější zákon
V závěru jednání, kdy po celou jeho dobu předseda výboru senátor Miroslav Antl (bezpartijní) bránil, aby přerostlo v další kolokvium, vystoupil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO): „Tento zákona je nejdůležitějším zákonem v tomto kalendářním roce. Byl konzultován se soudci a pro soudce není problémem,“ uvedl ministr krátce.
Návrh byl poté šesti hlasy členů ústavně-právního výboru Senátu přijat v podobě, jak přišel poslanecké sněmovny, usnesení výboru doporučuje Senátu tuto vládní novelu takto přijmout.
[/mn_protected]
Irena Válová
