Zima, zataženo a bezvětří. Tento nepříjemná kombinace umí pořádně potrápit evropskou energetiku, která s každým rokem zvyšuje svou závislosti na nejistém výkonu solárních a větrných elektráren. To je i případ posledních dní. Například dnes na spotovém trhu společnosti OTE vzrostla průměrná denní cena elektřiny na 360 eur za megawatthodinu, hodinové pásmo mezi 17 a 18 hodinou vychází dokonce na 845 eur/MWh.

Tento jev má dokonce už i název pocházející z němčiny – Dunkelflaute. „Vlivem nepříznivých klimatických podmínek dochází k nárůstu cen na trzích organizovaných společností OTE. Jedná se zejména o situaci, kdy zejména vlivem chladnějšího počasí, výraznému poklesu větru a sezónnímu snížení slunečního osvitu, větrné a solární elektrárny snižují svůj výkon a neprodukují dost elektřiny pro očekávanou spotřebu,“ uvedl státem vlastněný správce energetického trhu OTE k současné situaci.

Současné ceny na krátkodobých (spotových) trzích tak několikanásobně převyšují roční průměrnou cenu elektřiny, která se pohybuje okolo 100 eur/MWh. Tento problém postihl téměř celou střední Evropu s výjimkou Polska, které není obchodně tak úzce propojeno se sousedy. Extrémně vysoké ceny tíží také Dánsko a jižní části Norska a Švédska. Zatímco v severním Norsku spotová cena elektřiny ve čtvrtek večer vychází na zhruba 10 eur/MWh, na jihu země je to 90krát více – 898 eur/MWh.

Cena elektřiny na spotových trzích EPEX ve čtvrtek 12.12.2024 večer. Zdroj: EPEX, Amper Meteo

Původcem potíží je hlavně Německo. Podle údajů specializovaného informačního webu Electricity Maps je výkon tamních větrných a solárních elektráren po celé dny na nule nebo minimálních hodnotách. Zároveň Němci jen neochotně uvádějí do provozu své fosilní zdroje – uhelné bloky „jedou“ na maximálně 55 procent instalované kapacity a plynové na 45 procent. Vedle Německa vykazují silnou závislost na dovozu elektřiny také Dánsko, Belgie, Maďarsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Výsledkem je stav, kdy Německo jako o závod dováží elektřinu ze všech sousedních zemí – v rozsahu až 16 gigawattů. Dovozem tak pokrývá až 27 procent vlastní spotřeby elektřiny; na spotových trzích je o energii doslova rvačka a ceny letí prudce nahoru. Lze tak říct, že Němci mají v posledních dnech dostatek elektřiny hlavně díky odběru elektřiny z francouzských jaderných elektráren, nizozemských paroplynových cyklů a skandinávských hydroelektráren.

Mohlo by vás zajímat

Poměrně významný je také export elektřiny z Česka do Německa. Ve čtvrtek 12. prosince ráno dosahoval až 1480 megawattů. Lze si to představit tak, že v tu dobu celý výkon uhelných elektráren Tušimice a Prunéřov směřoval k západním sousedům.

Opakuje se tak situace, která nastala zhruba před měsícem. Ve středu 6. listopadu večer cena elektřiny v Německu vylétla až na 820 eur/MWh, na českém vnitrodenním trhu se cena pohybovala od 488 do 707 eur/MWh. Příčinou byla opět Dunkelflaute – tedy prakticky nulový výkon větrných a solárních elektráren.

Také tehdy Ekonomický deník upozornil na podivné jednání Německa, které se příliš neobtěžovalo uvést do chodu další uhelné či plynové elektrárny. Místo toho Němci vsadili na dovoz a začali nasávat energii ze všech okolních zemí s výjimkou deficitního Dánska a Polska. V té době Česko vyváželo až 2800 MW výkonu, a to téměř výhradně do Německa.