České strojírenské a jaderně technologické firmy nebudou mít z vítězství korejské KHNP v tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech takový prospěch, jak se ještě loni zdálo. S tím, jak se KHNP vzdává účasti v jednání o nových blocích ve Švédsku, Slovinsku a zřejmě i jiných zemích, klesá naděje, že domácí průmysl bude dodávat díly a zařízení pro další korejské bloky.

Tuto informaci zaslechl Ekonomický deník v posledních týdnech hned z několika různých zdrojů z prostředí byznysu a odborné veřejnosti. Místo velkého restartu jaderného průmyslu, který by navázal na éru, kdy české (respektive československé) podniky postavily 14 bloků v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a Temelíně, to teď vypadá spíš na „kusovou výrobu“ pro dva až čtyři nové bloky na domácí půdě.

Zákulisí korejského ústupu z evropských trhů ve své detailní a velmi zasvěcené analýze popsal polský web Strefa inwestorów. Upozorňuje, že lednová dohoda o řešení patentových a licenčních sporů mezi KHNP a Westinghousem je jednoznačným vítězstvím druhé strany. Korejcům sice zůstala možnost stavět nové bloky v Česku, ale většinu perspektivních trhů musejí vyklidit a ponechat zde volné pole působnosti americkému konkurentovi.

Krátce po uzavření této dohody přišly zprávy, že se KHNP stahuje z jednání o stavbě nových jaderných bloků ve Švédsku a Slovinsku. Strefa inwestorów zmiňuje také spekulaci, že Korejci vzdají snahu uspět v nizozemské soutěži na nové reaktory. Velmi nejistý je také osud předloni oznámeného projektu na stavbu jaderné elektrárny s korejskými reaktory typu APR1400 v polském Pątnově; investorem mělo být sdružení elektrárenských skupin PGE a ZE PAK.

Mohlo by vás zajímat

APR1000 jen v Česku a nikde jinde?

To, že Česko bude nejspíš jedinou zemí v Evropě s korejskými reaktory, je špatná zpráva pro ambice domácího průmyslu, a nejen to. „To neznamená jen to, že pro český průmysl nebudou dostupné zakázky na výstavbu dalších reaktorů na blízkých evropských trzích. To především znamená, že nejbližší uživatelé podobných reaktorů, s nimiž bude možné vyměňovat si zkušenosti, náhradní díly či společně řešit provozní problémy, budou na Blízkém východě,“ uvádí web Strefa inwestorów.

KHNP se zřejmě zaměří na trhy Blízkého východu a jiné asijské trhy, ale na nich bude nabízet spíše starší a výkonnější reaktory typu APR1400. Ty mají méně bezpečnostních prvků než modernější reaktory APR1000, které byly upraveny tak, aby vyhověly náročným požadavkům evropských zákazníků a jaderných regulátorů. Vše může podle webu Strefa inwestorów dopadnout tak, že jediné reaktory typu APR1000 vyrostou v České republice.

Strefa inwestorów na závěr dodává, že česká vláda zvolila zcela jinou strategii než bývalá polská vláda. Česká vláda potvrdila rozhodnutí Skupiny ČEZ vybrat korejskou nabídku, protože byla levnější a celkově ekonomicky výhodnější. Polská vláda – ještě za dominance konzervativní strany Právo a spravedlnost – zvolila čistě z politických důvodů americký Westinghouse. Chtěla tím zvýšit pravděpodobnost, že v případě vyhrocení vztahů s Ruskem přijdou Američané Polsku na pomoc. Naopak cenu nových reaktorů polská vláda moc neřešila, což v praxi znamená to, že bude relativně vysoká.

Zmíněný web hovoří také o změně vládní garnitury v Jižní Koreji; nastupující Demokratická strana se netají skepsí k jaderné energetice a chce omezit její podporu. Takové obavy považuje za přehnané ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl v minulých dnech v Jižní Koreji. „Politická situace v Jižní Koreji u nás někdy vyvolávala obavy, jestli neohrozí jaderný tendr na Dukovany. I proto jsme se při návštěvě Koreje setkali nejen se zástupci vlády, ale i opoziční Demokratické strany, o které se někdy říká, že je proti jádru. A přesvědčili jsme se o opaku. Korejská opozice mi na jednání potvrdila, že projekt nových jaderných zdrojů plně podporuje,“ uvedl ministr.

Jaderná vize je pěkná, ale buďme realisté

Nejisté je i to, jak velký reálně bude podíl českých dodavatelů na stavbě nových jaderných boků v Dukovanech. Třeba zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví si ve středu postěžovali, že KHNP nemá zájem o české projektanty a inženýry a že na domácí stavební firmy zůstanou jen méně kvalifikované práce. Nejistý je také rozsah zapojení českých strojírenských podniků. Korejci totiž chtějí dodavatele jednotlivých dílů, zařízení a prací vybírat v soutěžích, kde uspěje nejlevnější nabídka.

Vize jaderného Česka, ve kterém do roku 2050 vyrostou čtyři nové velké jaderné bloky a až deset menších modulárních, tak postupně dostává další trhliny. Vedle spolupráce s Korejci se podle zjištění Ekonomického deníku komplikují také jednání o strategickém partnerství Skupiny ČEZ s britskou společností Rolls-Royce SMR. Chybí zde shoda třeba na tom, kde bude umístěna výroba hlavních dílů reaktoru – ČEZ navrhuje plzeňskou Škodu JS, Rolls-Royce preferuje výrobu v Koreji.