Souvislost mezi obranou, bezpečností a neformálním vzděláváním dospělých je sice nepřímá, ale zásadní. Kromě vojenských a technologických kapacit závisí bezpečnost Evropy stále více na odolných, informovaných a soudržných společnostech, zdůrazňuje viceprezident Evropské asociace pro vzdělávání dospělých (EAEA) Oleg Smirnov.

Neformální vzdělávání dospělých přispívá k preventivní bezpečnosti tím, že „připravuje občany na krizové situace, posiluje občanskou angažovanost, mediální gramotnost a kritické myšlení,“ řekl portálu EU Perspectives ukrajinský expert Oleg Smirnov. To zase „snižuje zranitelnost vůči dezinformacím, radikalizaci a hybridním hrozbám,“ uvedl také zakladatel Centra pro integraci a rozvoj informací a výzkumu na Krymu a ředitel vzdělávací společnosti DVV International na Ukrajině.

Jak by mohlo ohrozit demokracii, pokud by EU nepřistupovala k neformálnímu vzdělávání dospělých vážně?

Už jsme byli svědky podceňování neformálního vzdělávání v mnoha evropských zemích, zejména během volebních kampaní, a také polarizace společnosti nebo autoritářských tlaků, které z toho vyplývají. Bez přístupu ke vzdělávání, mediální gramotnosti, kritickému myšlení a veřejnému dialogu se stále větší část občanů cítí odcizená od politických procesů. Nerozumí mechanismům rozhodování a ztrácí důvěru v demokratické instituce. V takovém vakuu se demokracie stává zranitelnou vůči populismu, radikalismu a dezinformacím.

Neformální vzdělávání pomáhá lidem porozumět složitým společenským změnám, mírově řešit konflikty a zodpovědně se podílet na veřejném životě. Bez systematické podpory EU v tomto odvětví dochází k oslabení sociální soudržnosti a „demokratické imunity“ společnosti. Což v dlouhodobém horizontu podkopává schopnost demokracií účinně čelit vnitřním i vnějším hrozbám. Dospělá populace potřebuje neustále aktualizovat své občanské znalosti a dovednosti.

Viceprezident Evropské asociace pro vzdělávání dospělých (EAEA) Oleg Smirnov. Photo: Elmmagazine

Nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že 44 % Evropanů ve věku od 16 do 74 let postrádá základní digitální dovednosti. Co to konkrétně znamená?

Téměř polovina populace postrádá základní dovednosti jako používání e-mailu, základního softwaru nebo online nástrojů. Pokud občané nemají tyto základní kompetence, nemůžeme očekávat, že porozumí falešným zprávám a manipulaci médií. A tedy, že je budou zpochybňovat a vyhýbat se jim.

Kromě toho průzkum Eurobarometru ukazuje alarmující situaci v oblasti demokracie. Na otázku, jaké jsou nejzávažnější výzvy pro demokracii v EU, respondenti uvádějí: rostoucí nedůvěru veřejnosti vůči demokratickým institucím a procesům a zahraniční manipulaci s informacemi, zasahování a dezinformace, a to i v souvislosti s volbami. Vojenský sektor tyto hrozby nemůže řešit. Pouze prostřednictvím vzdělávání a informování občanů můžeme zabránit zhoršování stavu našich demokracií.

Mohlo by vás zajímat

Jak mohou dezinformace podkopat demokratickou odolnost EU?

Na Ukrajině, v evropském i globálním informačním prostoru, se ruská a proruská dezinformace stala nástrojem hybridních hrozeb. Jejich cílem je oslabit EU zevnitř. Dezinformace znehodnocuje odborné znalosti, zpochybňuje legitimitu institucí a oslabuje sociální soudržnost. Masivní šíření nepravdivých nebo manipulativních informací polarizuje společnost, zesiluje obavy a předsudky a přispívá k radikalizaci.

V důsledku toho občané nepřijímají rozhodnutí na základě faktů, ale pod vlivem emocí a vnucených narativů. Což má přímý dopad na volební procesy a politiku. Dezinformace podkopávají udržitelnost demokracie, protože zkreslují vnímání reality občany a narušují důvěru jak mezi lidmi, tak v demokratické instituce.

V uplynulém roce byla Evropa svědkem několika případů obvinění z manipulace národních voleb a šíření falešných zpráv. V případě Rumunska to dokonce vedlo ke zrušení voleb. Jedná se o další jasný příklad toho, jak dezinformace a nepravdivé informace mohou přes noc zvrátit demokracii. K takovým událostem nedochází pouze ve válečných zónách. V dnešní době se mohou odehrát kdekoli.

Které členské státy mohou být příkladem dobré či špatné praxe v oblasti neformálního vzdělávání dospělých v kontextu obrany a bezpečnosti?

V zemích, kde se vzdělávání dospělých zakládá na konceptu Bildung – integrovaném přístupu k rozvoji holistické, odpovědné a kriticky myslící osobnosti – existuje větší pravděpodobnost, že se objeví lepší postupy související s udržitelností demokracie, sociální soudržností a bezpečností. Takové systémy vzdělávání se nezabývají pouze výukou praktických dovedností. Ale kombinují občanskou výchovu, etické hodnoty, kulturní reflexi a aktivní účast na veřejném životě.

„Bildung“ samo o sobě nezaručuje úspěch. Ale vytváří příznivé prostředí pro rozvoj mediální gramotnosti, důvěry, odpovědného občanství a „sociální struktury“ společnosti. Silná sociální struktura znamená, že lidé si navzájem a institucím důvěřují natolik, že spolupracují, sdílejí informace a odolávají manipulaci. Právě tyto prvky činí země odolnějšími vůči dezinformacím, radikalizaci a vnějším hrozbám. Což vysvětluje, proč v takových zemích lze častěji najít příklady úspěšného propojení neformálního vzdělávání dospělých s otázkami demokracie, obrany a bezpečnosti.

Finsko je v EU často uváděné jako příklad osvědčené praxe v oblasti propojení neformálního vzdělávání s otázkami obrany a bezpečnosti. Země disponuje silným systémem liberálního vzdělávání dospělých (veřejné vysoké školy, občanské instituty), který pokrývá všechny věkové skupiny, a konceptem „komplexní bezpečnosti“, v němž se občanské povědomí, důvěra, sociální soudržnost a účast občanů považují za stejně důležité jako vojenské kapacity. Existuje také úzká spolupráce mezi státem, obcemi a občanskou společností, mimo jiné prostřednictvím neformálního vzdělávání dospělých.

Jaká rizika naopak skýtá absence takové spolupráce?

Bylo by správné hovořit o rizikových modelech, které se vyskytují v některých zemích EU. Jedná se obvykle o situace, kdy je neformální vzdělávání dospělých nedostatečně financováno nebo marginalizováno a otázky bezpečnosti redukovány výlučně na vojenská nebo policejní opatření, bez investic do občanského vzdělávání. Což vede k nedostatku dialogu s občanskou společností a to zase oslabuje sociální důvěru. Bez silného neformálního vzdělávání dospělých tedy obrana a bezpečnost zůstávají neúplné. Právě vzdělávání formuje odolnou, informovanou a odpovědnou společnost.

Estonsko navíc jasně propojilo neformální vzdělávání dospělých, zejména digitální a mediální gramotnost, s otázkami kybernetické bezpečnosti a obrany proti hybridním hrozbám. To vyplývá z komplexního přístupu Estonska k národní bezpečnosti a odolnosti společnosti. Vzdělávání dospělých tam považují za strategický nástroj k posílení povědomí občanů, kritického myšlení a odolnosti v digitálním prostoru, který má stále větší vliv na demokratické procesy a je jimi stále více zpochybňován.

Místo toho vidíme rizikové modely: kontexty, v nichž je neformální vzdělávání dospělých nedostatečně financováno nebo marginalizováno a obrana a bezpečnost se pojímají téměř výlučně z vojenského nebo policejního hlediska. V takových případech nedostatek investic do občanského vzdělávání a vzdělávání dospělých oslabuje důvěru, dialog s občanskou společností a v konečném důsledku i odolnost demokracie.