Indická vláda se rozhodla otočit kormidlem státní energetické politiky směrem ke Slunci. Jeho paprsky by měly vyřešit opakující se nespolehlivost větru.
Indie až doposud vždycky upřednostňovala větrnou energii před sluneční. Do budoucna by se to mělo změnit: vláda premiéra Narendy Modiho chce stavět víc solárních elektráren než větrných. Myšlenka skrytá za tímto rozhodnutím je jednoduchá: Zatímco na vítr jaksi není spolehnutí, Slunce vyjde stejně jako noviny každé ráno a nad miliardovým indickým poloostrovem svítí jako o život.
Nůžky se rozevírají
Do konce příštího března má Indická vláda v plánu postavit větrné elektrárny o celkovém výkonu 2400 MW a solární se o výkonu 2500 MW. Ačkoliv rozdíl v plánovaném výkonu není zásadní, v dalším roce už má být výraznější a v následujících letech se nůžky ještě rozevřou. Zájem o solární energii má pomoct naplnit ambiciózní plán Indie, která chce zvýšit produkci energie z obnovitelných zdrojů pětinásobně. Plán by měl nasměrovat indický stát k lepší stabilitě dodávky elektřiny a omezení znečištění ovzduší, měly by se tak vyřešit v současnosti dva největší indické problémy.
V aktuálním energetickém mixu Indie vyrábí vítr asi 22 GW výkonu, Slunce pouhých 4,1 GW. Nový cíl do roku 2022 je zvýšit celkový solární výkon na kulatách 100 GW. Na dosažení transformace indického energetického sektoru založeného na uhelných elektrárnách bude podle Modiho zapotřebí 200 miliard dolarů. K získání tohoto kapitálu budou skrz dotace pomáhat privátní společnosti, například Adani Enerprises, Reliance Power či pátý největší výrobce větrných turbín na světě Suzlon Energy.
Přechod z větrné energie na solární odpovídá celosvětovému trendu. V roce 2016 má plánovaný celkový instalovaný výkon ze solárních elektráren převýšit ten větrný o více než deset procent. Navíc podle indických zástupců jsou solární elektrárny rychlejší na instalaci a více předvídatelné co se do výroby počítá.
Energeticky dobrodružný poloostrov
Předcházející řádky možná mohly svádět k představě, že Indie je nějakým rájem alternativních zdrojů energie. To by bylo zavádějící.
V současné době je celková instalovaná kapacita v Indii 169,7 GW, zhruba 63 % energie se vyrábí v termálních elektrárnách, 25 % ve vodních elektrárnách a 2,9 % v atomových elektrárnách. Paralelně s růstem populace, její životní úrovně i výkonnosti ekonomiky se zvyšuje deficit elektrické energie. Tato neuspokojivá situace vedla k vyhlášení programu staveb dnes už osmi nových tepelných elektráren, ultra-mega projektů. Každá elektrárna by měla kapacitu 4000 MW a jejich uvedení do provozu v příštím desetiletí by znamenalo skokové navýšení celkové kapacity o 20000 MW. Stavby se budou financovat formou partnerství státního a soukromého sektoru a měly by vyrovnat stávající deficit energie. Kromě toho je plánováno vybudování 9 tepelných elektráren na pobřeží svazových států Maharáštra a Gudžarát o celkové kapacitě 10 900 MW. S narůstající elektrárenskou kapacitou vzrůstá potřeba zdrojového pokrytí – elektrárenství spotřebuje 75% veškerého vytěženého uhlí.
Do popředí zájmu ministerstva energetiky a vlády se dostává rozvoj jaderné energetiky. Tu Indie vnímá jako hlavní možnost, jak zajistit dodatečný zdroj pro výrobu elektrické energie. Indie má navíc nevyužitý vodní potenciál asi 150 000 MW. Deficit elektrické energie činí ve špičkách průměrně 12% z instalovaného výkonu, jsou oblasti, kde chybí i 20%. Značným problémem je distribuce energie, neboť přenosem se jí 15 – 55 % ztrácí. V naprosté většině se ovšem jedná o krádeže energie.
Indie si vytkla za programový cíl elektrifikaci vesnic a změnilo se i kritérium pro to, co je považováno za elektrifikovanou vesnici. Dříve se jednalo o vesnice, kde byla alespoň jedna přípojka, nyní musí být elektrifikováno alespoň 10 % domácností.
-of-
