Snaha o zjednodušení pravidel pro jednotný evropský trh může skončit ještě větší roztříštěností v 27 unijních zemích, varují zástupci evropského technologického sektoru. Pokud Evropská komise zvolí formu směrnice, hrozí fragmentace trhu, uvedl evropský poslanec Reinier van Lanschot.

Nový regulační rámec, který připravuje bruselská exekutiva, má za cíl průlom pro evropskou technologickou startupovou scénu. Evropský poslanec Reinier van Lanschot (Zelení/Nizozemsko) ale varuje před scénářem, kdy nakonec Komise v rámci zjednodušování pravidel neprosadí závazné nařízení, ale směrnici. Ta by se naopak mohla stát další „vrstvou fragmentace“ na unijním trhu.

Hovory s nadějnými firmami

Poslanec v poslední době cestuje po hlavních evropských centrech technologické scény, jako je Berlín, Amsterdam, Paříž nebo Helsinky, a hovoří se zástupci nadějných startupů. „Příliš často se stává, že legislativa, kterou v Evropském parlamentu vytváříme, postrádá spojitost s realitou,“ řekl van Lanschot EU Perspectives. „Toto je jeden z momentů, kdy bude mít nesprávné rozhodnutí reálné ekonomické důsledky,“ varoval.

evropský poslanec Reinier van Lanschot
Pro úspěšný nizozemský startup je atraktivnější odejít do Spojených států než do Německa nebo Francie, prohlásil evropský poslanec Reinier van Lanschot (Zelení/Nizozemsko). Foto: Evropský parlament

Má na mysli takzvaný 28. režim. Jedná se o neformální výraz pro soubor pravidel, který by inovativním firmám umožnil působit v celé EU, aniž by se musely orientovat v 27 různých vnitrostátních systémech. Komise hovoří o evropském aktu o inovacích, který by chtěla představit v příštím roce.

Byrokratické bludiště

Evropské společnosti nyní musí při expanzi v rámci unijní sedmadvacítky projít byrokratickým bludištěm. Nastudovat si v jednotlivých zemích podmínky pracovního a firemního práva, pravidla pro zaměstnávání nebo zdanění firem. „Můj bratr provozuje fintechový startup. Pokaždé, když společnost vstoupí na nový trh, je to spousta papírování. To je obrovská další překážka. A každá země má svou vlastní verzi,“ uvedl van Lanschot.

Důsledky jsou pro evropskou ekonomiku zdrcující. „Absurdní je, že pro úspěšný nizozemský startup může být atraktivnější odejít do Spojených států než do Německa, Belgie nebo Francie. Důvodem je to, že nemáme harmonizovaný rámec na úrovni EU,“ řekl nizozemský poslanec.

Na startupové scéně brání například náboru nových zaměstnanců rozdílná pravidla pro zdanění zaměstnaneckých akciových opcí. Zaměstnanci často nastupují do startupů na základě slibu vlastnictví firemních akcií. Některé daňové předpisy ale ukládají poplatky dlouho předtím, než cenné papíry vůbec začnou větší hodnotu mít. „V podstatě zdaníme budoucí potenciál ještě před tím, než vznikne. To ztěžuje přilákání talentů ochotných podstoupit riziko,“ vysvětlil.

Mohlo by vás zajímat

Směrnice vs. nařízení

Z uniklé verze připravovaného pracovního programu Komise vyplývá, že nový režim může mít formu směrnice, což zakladatele startupů znepokojuje. Směrnice se musí převést do vnitrostátního práva. V praxi může fungovat 27 různými způsoby.

„Pokud se rozhodnete pro směrnici, okamžitě znovu zavedete 27 národních rozdílů. Startupy chtějí méně rozdílů, ne více. Fragmentaci nevyřešíte vytvořením 27 nových verzí údajně jednotného pravidla,“ varoval van Lanschot.

Kritici varují, že by Komise nemusela v Radě prosadit nařízení, o kterém by hlasovaly členské země na základě jednomyslnosti. Proto zvažuje formu směrnice, která se schvaluje pouze kvalifikovanou většinou. Van Lanschot ale tuto logiku odmítl. „Nařízení je jediným způsobem, jak stanovit skutečný standard. Jinak strávíme roky vytvářením něčeho, co obchodní společnosti nebudou používat,“ uvedl. Obává se, že by z nové směrnice mělo prospěch jen pár firem.

Pomalé změny podle Draghiho

„Věříme, že klimatické cíle a ekonomická konkurenceschopnost jdou ruku v ruce. Zpráva Draghiho to jasně ukazuje. Investice do čisté energie, unie kapitálových trhů, předvídatelná legislativa – to vše zvyšuje konkurenceschopnost,“ řekl. Loňská Dragiho zpráva obsahovala 380 doporučení, z nichž bylo realizováno pouze 10 procent. „Pokud budeme pokračovat tímto tempem, za pět let se ohlédneme a řekneme si, že jsme udělali příliš málo. Chybí politická vůle,“ vysvětlil.

Situaci komplikuje přístup členských zemí, které prosazují evropské standardy podle svých národních pravidel. „Takové nacionalistické myšlení omezuje ekonomický potenciál Evropy. Pokud chceme, aby Evropa zůstala místem, kde se startupy rozhodnou růst, musíme mít odvahu jednat hned,“ dodal.