České a moravské teplárny, které přecházejí ze spalování uhlí na ekologičtější spalování plynu, by mohly v nouzových případech opět spalovat uhlí. Úlevu z emisních podmínek pro středně velké teplárny umožní, pokud bude schválena v navrhovaném znění, novela vyhlášky. Tu ministerstvo životního prostředí poslalo v týdnu poslalo do připomínkového řízení. Novela vyhlášky mění i úpravu provozu záložních uhelných zdrojů.
Návrhem ministerstva životního prostředí se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., „o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů“.
Důvodem předložení je doplnění specifických podmínek pro provoz určitých skupin spalovacích stacionárních zdrojů, které se uplatní v případě, kdy je z důvodu ohrožení dodávek energie vyhlášeno ministerstvem průmyslu a obchodu podle energetického zákona takzvané předcházení stavu nouze, případně je vyhlášen samotný stav nouze anebo je vládou vyhlášen nouzový stav dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
Vyhláška by platila by jen následující dvě topné sezony.
Stávající vyhláška stanovuje mimo jiné intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře.
Vyhláška pak dále nastavuje obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob stanovení emisních limitů pro látky obtěžující zápachem, způsob výpočtu emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění,
Vyhláška také předpisuje požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků.
Součástí předpisu je i plnění náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o jednorázovém měření emisí, dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a rozsah údajů ohlašovaných odborně způsobilou osobou prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností.
„Návrh rozšiřuje možnosti úspory zemního plynu v topné sezoně tím, že umožní provoz stacionárních zdrojů dodávajících energie s využitím jiného paliva, než je zemní plyn. Jde o spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 megawattů (MW) do 200 MW včetně, uvedené do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií,“ stojí v předkládací zprávě.
Středně velké teplárny měly totiž koncem roku, kdy končí plošná výjimka z emisních limitů, přejít na zemní plyn. Nicméně přišla neočekávaná ruská invaze na Ukrajinu a s ní energetická krize.
Vyhláška upravuje také možnosti změn ve využití záložních uhelných zdrojů o celkovém tepelném příkonu nad 50 MW, které jsou v současnosti v provozu maximálně 1 500 hodin ročně. Jde o zdroje, které nejsou konstruovány tak, aby splňovaly aktuální emisní požadavky.
„Pro tyto zdroje je předkládaným návrhem stanoveno, že doba trvání výše uvedených mimořádných stavů vyhlášených z důvodu energetické krize se nezapočítá do jejich limitovaných provozních hodin za rok,“ stojí v dokumentu.
Novela vyhlášky by měla začít platit od 1. září, expirovat má do konce května 2024.
Agentura ČTK uvedla, že pro ekology je novela vyhlášky příliš vstřícná vůči provozovatelům tepláren a záložních zdrojů.
Jiří Koželouh z Hnutí Duha dnes uvedl, že by výjimky negativně dopadly na životní prostředí, ale pokud budou nutné k zajištění tepla, tak se „nedá nic dělat“. Koželouh také zdůraznil, že MŽP musí odolat tlaku uhelných firem a povolit jen nejnutnější úlevy.
Podle právničky z expertní organizace Frank Bold Elišky Beranové je návrh částečně za hranou pravidel evropského práva. „To v jednotlivých, odůvodněných případech umožňuje prodloužení teplárenských výjimek. Pokud však jde o plošné nezapočítávání provozních hodin zdrojů v záloze, přestože zdroje povolené množství hodin doposud ani nevyčerpaly, evropské právo takovou výjimku nezná a neumožňuje,“ tvrdí Beranová.
„Pro takový postup ministerstvu životního prostředí dokonce chybí jakékoliv zmocnění v zákoně o ochraně ovzduší,“ dodala právnička.
Podklady k novele vyhlášky je možné získat ZDE.
Ekologové jako problém označili i to, že úlevy by se vázaly jak na nouzový stav vyhlášený vládou, tak i na předcházení stavu nouze, které je v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
„Lhůta k připomínkování návrhu je zkrácena na pět pracovních dní, omezen je i okruh účastníků. Připomínky mohou zaslat jen MPO, ministerstvo financí, Úřad vlády ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, kraje a hlavní město Praha a Odbor kompatibility Úřadu vlády,“ dodala ČTK.
(nik)
