Ruský prezident Vladimir Putin chtěl po vypuknutí invaze na Ukrajinu a následným sankcím dodávat plyn pouze výměnou za rubly. Evropská unie to s odvoláním na zmíněné sankce ale zakázala. Obě strany se mezitím dohodly na ošemetném systému, který na jedné straně splňuje vzájemné předpisy a na druhé straně zajišťuje dodávky plynu, napsal web německého týdeníku Focus.
Ekonomika není nikdy morální, ale vždy praktická. A někdy vymýšlí způsoby, které by politiky ani nenapadly. Příkladem může být způsob, jakým se dodavatelé energií vypořádali se sankcemi, o nichž Evropská unie rozhodla vůči Rusku.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, státy EU se rychle shodly: odpovědí mohou být pouze tvrdé sankce. Jednotliví ruští podnikatelé byli zařazeni na sankční seznamy, zkomplikovaly se převody peněz do Ruska a z Ruska a postupně se bojkotovaly dodávky energií.
Od té doby byly tyto regulační šrouby ještě několikrát utaženy – jen na jednu komoditu jsou Německo, Rakousko a zejména Itálie velmi citlivé: plyn by měl proudit dál a příjemci za něj samozřejmě chtěli také platit. Brzy se ukázalo, že ruský plyn je Achillovou patou EU.
Ruský prezident Vladimir Putin to uznal, ale nařídil, že za plyn se bude platit pouze v rublech. To mělo pomoci jeho vlastní měně, která se s vypuknutím války zhroutila.
Neodpovídalo to však tomu, co unie požadovala od společností ve svých členských zemích. Tu EU, která chtěla Rusko všemi prostředky ekonomicky srazit na kolena. Tak vypadla situace ještě před čtrnácti dny.
Pak ale skončilo přechodné období, do kterého mělo vstoupit v platnost Putinem diktované nařízení – a ejhle: Našlo se řešení.
Vypadá takto: Plyn proudí dál, společnosti v Evropě, zejména němečtí dodavatelé, za něj platí v eurech nebo dolarech, přesně tak, jak to vyžadují sankce EU. Ruská státní Gazprombank, v níž peníze končí, však zřídila speciální účty, na nichž se peníze převádějí na rubly.
Mechanismus je o něco složitější než dříve, ale hlavní je, že funguje a všechny strany jsou spokojené. EU nadále odebírá plyn a její společnosti přísně dodržují sankční požadavek neplatit v rublech. Rusko pokračuje v dodávkách, dostává peníze, které jsou naléhavě potřeba především do válečné pokladny.
„Rusové říkají, že budeme platit v rublech, a že se s tím musíme naučit žít,“ zhodnotil transakci v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung generální ředitel německého Uniperu Klaus-Dieter Maubach.
Podle společnosti je aktuální systém „v souladu s novým platebním mechanismem“.
První platba byla provedena na konci května. Společnost Uniper tak jedná v souladu se sankcemi a může i nadále garantovat včasné plnění smlouvy.
Tento postup byl předem dohodnut s německou vládou a řídí se příslušnými pokyny EU.
Největší německý dodavatel elektřiny RWE podle webu týdeníku Focus rovněž uvedl, že změnil způsob platby v souladu s novými pokyny.
Ne všichni však s tímto řešením souhlasili.
Například finská státní společnost Gasum touto cestu nešla – a pohnala Gazprom k soudu pro porušení smlouvy.
„Neměli jsme jinou možnost,“ řekl šéf společnosti Gasum Mika Wiljanen.
Platba v rublech pro Gasum nepřipadala v úvahu. Rusko proto koncem května okamžitě zastavilo dodávky plynu do Finska. Podobně tak učinilo v případě Nizozemska, tam ovšem plynovody ze Sibiře nevedou.
Dohoda o těchto platebních podmínkách má mimochodem efekt, který si Rusko přálo, a to, že rubl díky silné poptávce vzrostl vůči euru na sedmileté maximum. Krach rublu, který hrozil po vypuknutí války a souvisel se sankčnímí plány, je tak minulostí.
„Morálka se v tomto řešení dostala do pozadí, do popředí se dostala proveditelnost. Někdy to však lidem pomáhá,“ uzavírá týdeník Focus.
(hrb)
