Vypadá to, že koaliční vláda vedená Andrejem Babišem našla univerzální řešení na všechna ožehává rozhodnutí. Odloží je tak, aby o nich hlasovala až nová vládní koalice, jež vznikne po říjnových volbách do sněmovny. Příkladem může být to, jak se ministři postavili k dlouho očekávanému rozhodnutí o datu, kdy skončí uhlí v české energetice.
Vládní (ne)rozhodnutí k otázce ukončení těžby a spalování uhlí oznámil na svém twitterovém účtu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Uhelná komise pokračuje ve své činnosti. Vláda vzala na vědomí průběžné výstupy komise a doporučení postupného útlumu uhlí až do roku 2038 a současně zadala, aby se připravily rovněž scénáře dřívějšího ukončení využití uhlí,“ uvedl Havlíček.
Podle Havlíčkova vyjádření je vhodné připravovat vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek varianty rychlejšího útlumu. „Do konce letošního roku Uhelná komise zpracuje podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhne potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotí ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech,“ dodává k tomu náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.
Přitom podle původního scénáře měla vláda potvrdit návrh Uhelné komise. Ta svou práci dokončila v prosinci loňského roku, kdy 15 z 19 členů podpořilo ukončení těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2038. Tento takzvaný střední scénář odklonu od uhlí byl vyhodnocen jako nejvýhodnější ve srovnání s dalšími variantami, podle kterých by spalování uhlí skončilo v roce 2033 nebo 2043. Jenže od té doby se mnohé změnilo, například skokově vzrostla cena emisní povolenky či ambice Evropské unie v oblasti klimatické a energetické politiky.
Podle vyjádření ekologických organizací je dnešní rozhodnutí ministrů v podstatě správné. Neprošel totiž rok 2038 jako termín konce spalování uhlí, který se snažilo prosadit ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak sedm ministerstev (například finance, zahraničí, životní prostředí a vnitro) podpořilo ambicióznější scénář, který počítal s ukončením provozu uhelných elektráren již v roce 2033.
„Už v prosinci jsme říkali, že neexistují podklady, které by jasně dokazovaly, že rok 2038 je správné řešení. Škoda, že trvalo dalších šest měsíců, než nám dali za pravdu i ministři a ministryně a zadali Uhelné komisi další práci. Reálně to ale znamená odložení rozhodnutí o konci uhlí až na novou vládu. Vzhledem k růstu ceny emisních povolenek i zpřísňování požadavků bank a pojišťoven považujeme za jisté, že konec uhlí nastane před rokem 2030,“ říká Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace a bývalý člen Uhelné komise.
Dva různé pohledy expertů
Má tedy energetika založená na uhlí skončit v roce 2038, nebo o pět let dříve? Názory odborníků na tuto otázku se různí. Podle studie Bloomberg New Energy Finance (BNEF) zveřejněné v březnu bude uhlí v nejbližších letech vytlačeno z trhu drahými emisními povolenkami. Tato daň za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého se aktuálně pohybuje okolo 53 eur a podle odhadu BNEF do roku 2030 zdraží až na 80 eur. Za takové situace budou obnovitelné zdroje – třeba solární a větrné elektrárny – výrazně levnější a vytlačí fosilní zdroje z trhu.
Podobného názoru je Chris Rosslowe, expert na modelování energetiky ve firmě Ember. Podle jeho názoru je náhrada uhlí ve výrobě elektřiny a tepla do roku 2030 proveditelná. Dostatek elektrické energie mají v té době Česku zajišťovat větrné elektrárny s instalovaným výkonem 4000 megawattů (MW) a fotovoltaické o výkonu 10 000 MW, doplní je nové plynové elektrárny o výkonu 2500 až 3400 MW. Náhradu uhlí v teplárenství má zajistit kombinace plynových kogeneračních jednotek, odpadního tepla, velkých tepelných čerpadel a zlepšování energetické efektivnosti.
Michal Macenauer, energetický expert v konzultační firmě EGÚ Brno, upozorňuje na nákladnost nových zdrojů elektřiny a tepla. Investoři do nových zdrojů – včetně paroplynových či jaderných elektráren – nemají jistotu, zda budoucí cena elektřiny zajistí návratnost jejich (nemalé) investice. Další problém je v nespolehlivosti větrných a solárních elektráren, které vyrábějí elektřinu podle přírodních podmínek a ne v závislosti na výši spotřeby.
ČEPS varuje: scénář s rokem 2033 se prodraží
Správce přenosové soustavy ČEPS se k problému vyjádřil v obsáhlé studii Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Podle této analýzy je konec uhelné energetiky k roku 2033 technicky zvládnutelný. Je tu však jedno velké ale – takové řešení se prodraží až o 130 miliard korun. Podmínkou úspěchu by byla intenzivnější výstavba větrných a fotovoltaických elektráren, a k nim spolehlivých záložních zdrojů, pravděpodobně na zemní plyn, v rozsahu až 3600 megawattů.
Naopak scénář počítající s koncem uhelné energetiky k roku 2038 je celkově víc „na pohodu“. K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude stačit postavit (ponecháme-li stranou očekávaný boom obnovitelných zdrojů energie i akumulace energie) paroplynové elektrárny o výkonu 2400 megawattů. Pro představu: jedná se o tři zařízení podobná tomu, jaké postavil ČEZ v severočeských Počeradech.
David Tramba
