Evropská komise schválila kompenzace pro Českou poštu za poskytování základních služeb ve výši až 1,5 miliardy korun ročně pro léta 2025 až 2029. Senát už ale mezitím posvětil navýšení limitu na dvě miliardy korun. Výplata se tak může zadrhnout.
Česká republika podle aktuálního rozhodnutí Evropské komise totiž nemůže částku 1,5 miliardy překročit. S navýšením sumy přitom počítá novela zákona o poštovních službách, která aktuálně čeká na podpis prezidenta. Účinná by měla být od 1. ledna 2026.
Zatím vše „pojede“ podle aktuálního zákona
Do té doby je podle mluvčí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Terezy Meravé platné stávající znění zákona o poštovních službách a „v jeho intencích bude úřad ohledně kompenzací postupovat“. Informovat Evropskou komisi o změnách bude podle Meravé možné až po dokončení legislativního procesu k novele, a poté co Česko obdrží text rozhodnutí.
To potvrdila Ekonomickému deníku také Milena Marešová z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Aby bylo možné poskytnout podporu za podmínek obsažených v novele zákona o poštovních službách, bude třeba relevantní změny zavedené touto novelou, po skončení legislativního procesu, předložit, notifikovat v Evropské komisi,“ sdělila.
Čekat se bude měsíce
Podporu pak bude možné udělit až po vydání pozitivního rozhodnutí. Řízení trvá podle Marešové obvykle šest až devět měsíců, ale vždy záleží na okolnostech případu a může být i delší.
„Ministerstvo vnitra je připraveno, v rámci nové žádosti o notifikaci, plně spolupracovat, tak jako v minulých případech. Ministerstvo zastává názor, že žádosti České republiky vůči příslušným orgánům Evropské komise, v souvislosti s kompenzacemi ČNUS pro Českou poštu, jsou vždy kompletní a dokazují, že se jedná o podporu slučitelnou s vnitřním trhem,“ uvedl Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra.
Mohlo by vás zajímat
Navýšení je podle Vlčka klíčové
Evropská komise vydala rozhodnutí 25. července. V jeho odůvodnění mimo jiné uvedla, že vyrovnávací platba nepřesahuje čisté náklady na veřejnou službu.
Zvýšení limitu, které posvětila v rámci novely zákona o poštovních službách nejdříve Poslanecká sněmovna a následně v červenci Senát je podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zásadní a klíčovou navrhovanou změnou.
Frekvence čerpání se zkracuje
Novela mimo jiné upravuje také možnost čerpání takzvaných předběžných čistých nákladů ze stávající pololetní na čtvrtletní frekvenci. Zákon o poštovních službách se předtím naposledy upravoval v roce 2012.
Čtěte také: Vstane pošta z popela? Transformace je téměř za námi, říká šéf státního gigantu
„Poštovní trh od té doby prošel a stále prochází významnými změnami, které se projevují setrvalým výrazným poklesem tradičních listovních zásilek, který souvisí s rozvojem elektronického obchodu a procesem digitalizace. Tyto a další změny negativně ovlivňují finanční udržitelnost poskytování základních klíčových služeb,“ uvedl v červenci ministr před senátory.
Smlouva na úvěry
Česká pošta tento týden zároveň oznámila, že uzavřela smlouvu se čtyřmi tuzemskými bankami o tříletém úvěrovém rámci ve výši 4,65 miliardy korun. Smlouva s ČSOB, UniCredit, VÚB a Raiffeisenbank má zajistit státnímu podniku stabilní provozní financování.
Finanční ředitel České pošty Milan Hladík kontrakt označil za důležitý finanční nástroj státního podniku. Nové rámce jsou podle něj klíčové pro stabilní provoz i realizaci transformačních kroků. Transformace státního podniku má být dokončena v příštím roce. Jejím cílem je stabilizovat hospodaření podniku.
V loňském roce Česká pošta zvýšila ztrátu o 502 milionů korun na 1,2 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy státnímu podniku klesly o 872 milionů korun na 18,3 miliardy korun.
