Funkční období současného generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga končí 30. září. Šanci na to Stoltenberga vystřídat mají podle polského zpravodajského portálu Onet například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová nebo estonská premiérka Kaja Kallasová. Často zmiňovaným kandidátem je také rumunský prezident Klaus Iohannis. Mezi možnými nástupci se objevuje i jméno polského politika. Tři velvyslanci zemí NATO v rozhovoru pro Onet zmínili exprezidenta Aleksandra Kwasniewského. Možnost, že by NATO vedl někdo z České republiky se v tuto chvíli limitně blíží nule.
Jens Stoltenberg stojí v čele Severoatlantické aliance od roku 2014, tedy po dvě celá čtyřletá funkční období. Teoreticky měl ve funkci skončit již loni, ale vzhledem k válce na Ukrajině bylo považováno za vhodné prodloužit jeho funkční období o další rok.
Totéž se může opakovat. Tomu nahrává i vysoké hodnocení Stoltenberga, který kombinuje tvrdý postoj vůči Rusku se současnou vysokou diplomatickou kompetencí, která mu umožňuje efektivně dojednávat kompromisy mezi členskými státy paktu.
„Ta je zvláště důležitá v situaci, kdy se členské státy NATO opakovaně rozcházejí v přístupu k rozsahu pomoci, která by měla být Ukrajině poskytnuta. Prodloužení Stoltenbergova funkčního období by navíc mělo tu výhodu, že by nevznikaly potíže, které se vždy objevují při personální změně na vysokém postu,“ zamýšlí se v textu na portálu Onet jeho autor Witold Jurasz.
Kandidát z východu
Přesun těžiště NATO na východ vede k tomu, že se stále častěji hovoří o tom, že Stoltenberga by měl nahradit někdo z východního regionu.
„Taková osoba však musí mít zároveň podporu jak Spojených států, tak evropských členů aliance. To bohužel de facto vylučuje všechny aktivní polské politiky z pravicového tábora, kteří svými nediplomatickými výroky špatně nebo přinejmenším poškodili vztahy s evropskými partnery,“ píše Onet.
„Aby toho nebylo málo, naši politici nemají vůbec vysoký rating ani ve Washingtonu, který sice polskou politiku vůči Ukrajině hodnotí vysoko, ale nezapomněl například na urážlivé chování Andrzeje Dudy vůči prezidentu Joe Bidenovi po jeho volebním vítězství. Ani Bílý dům si není jistý, zda by Duda – v případě pokusů o diplomatické ukončení války na Ukrajině – nebyl překážkou takového scénáře,“ píše Witold Jurasz.
Místo toho mají podle Jurasze šanci například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová nebo estonská premiérka Kaja Kallasová. Často zmiňovaným kandidátem je také rumunský prezident Klaus Iohannis.
Ve prospěch kandidatur Czaputové, Simonyteové a Kallasové hovoří skutečnost, že se jedná o ženy (dosud žádná žena nezastávala funkci generálního tajemníka NATO).
„Problémem je, že žádná z nich nezastupuje zemi se skutečným, významným vojenským potenciálem na východním křídle. Druhé kritérium by ukazovalo na Iohanisse, ale jeho politická váha na politické burze zase není příliš vysoká,“ analyzuje Onet.
Ve hře jsou také britský ministr obrany Ben Wallace a nizozemský premiér Mark Rutte.
Mezi potenciálními kandidáty je zmiňována také kanadská vicepremiérka a zároveň ministryně financí Chrystia Freelandová.
Problémem v případě Bruce Wallace je, že britský politik zastával funkci generálního tajemníka NATO již třikrát (z celkem 13 osob, které tuto NATO vedly).
Rutteho výhodou je, že je šéfem vlády, slabinou však je, že nizozemský politik byl generálním tajemníkem NATO ještě nedávno, v letech 2004-2009.
„Kanadská kandidátka je vzhledem k úzkým americko-kanadským vztahům považován za kandidátkua Washingtonu (Američané tradičně nenavrhují své – americké – kandidáty, protože právě americký generál vždy zastává druhý nejdůležitější post v paktu, post vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR: Supreme Allied Commander – Europe). Slabinou Freelandové je také její ukrajinský původ, který v mnoha zemích vyvolává obavy, zda se nebude příliš emocionálně angažovat ve válce,“ zamýšlí se dále Witold Jurasz.
Mezi další potenciální kandidáty patří bývalý britský premiér Boris Johnson, kterého však mnohé země považují za člověka, který „není zcela seriózní a ne zcela stabilní“.
Mezi dalšími jmény se objevují současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nebo bývalá litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
Jediný Polák, který má šanci
„Skutečnost, že v situaci, kdy se hledá kandidát z východu paktu a Polsko představuje nejsilnější vojenský potenciál na východním křídle NATO a navíc poskytlo Ukrajině obrovskou pomoc, včetně vojenské, se na burze jmen žádný polský kandidát neobjevil, je měřítkem naší diplomatické slabosti,“ kritizuje polské politiky Witold Jurasz.
Podotýká ale, že rozhovory Onetu v diplomatickém sboru ve Varšavě ukazují, že ve skutečnosti existuje jeden polský politik, který by měl šanci na křeslo generálního tajemníka NATO, pokud by ho Polsko bylo ochotno podpořit.
Tři velvyslanci zemí NATO totiž v rozhovoru pro Onet na otázku, zda existuje nějaký politik, kterého by jejich země mohly podpořit, zmínili Aleksandra Kwasniewského.
„Podle jejich názoru by byl ideálním kandidátem, protože má velmi vysoký rating jak v zámoří, tak prakticky ve všech evropských hlavních městech. Zároveň je podle názoru respondentů Onetu známý svými diplomatickými schopnostmi. Problémem je, že sami Onetovi respondenti nevěří, že se současné polské úřady rozhodnou bývalého prezidenta podpořit,“ dodává portál Onet.
Jméno případného českého kandidáta do čela NATO zatím nikde výrazně nerezonuje.
(hrb)
