Naše rafinerská marže ve druhém čtvrtletí vzrostla trojnásobně oproti prvnímu kvartálu, v meziročním srovnání je vyšší dvanáctkrát. Takovým výsledkem se ve svých finančních výsledcích pochlubila firemní skupina PKN Orlen, vlastník rafinerií v Polsku, České republice a Litvě. Své akcionáře tím jistě potěšila, motoristy nikoliv.
Modelová rafinerská marže, která udává rozdíl mezi prodejní cenou pohonných hmot a nákupní cenou ropy, podle PKN Orlenu ve druhém čtvrtletí vzrostla na 18,7 dolaru za barel. V prvním čtvrtletí to bylo 6 dolarů a druhém kvartálu roku 2021 pouhých 1,5 dolaru za barel. Jiný zveřejněný propočet uvádí, že velkoobchodní marže z prodeje nafty (tedy nikoli ta maloobchodní na čerpacích stanicích) meziročně vzrostla o 700 procent a z prodeje benzinu o 88 procent.
PKN Orlen ve své prezentaci pro investory komentoval příčiny růstu rafinerské marže. Souvisí s nerovnováhou na trhu s pohonnými hmotami (hlavně s naftou) po omezení importu ropy a ropných produktů z Ruska. Na druhou stranu se teď otrlým kupujícím vyplatí ruskou ropu odebírat; ruská ropa se obchoduje se slevou zhruba 30 dolarů za barel (tedy o téměř 30 procent) oproti severomořské ropě typu Brent.
PKN Orlen: vývoj cen vstupů a marží
Dalším pozitivním faktorem pro majitele rafinerií je rychlý růst spotřeby paliv na středoevropském trhu. Například v České republice došlo dle údajů PKN Orlenu v prvním čtvrtletí k meziročnímu zvýšení spotřeby nafty o 10 procent na 1,21 milionu tun a benzinu o 31 procent na 360 tisíc tun.
Růst odbytu, cen a marží se pozitivně promítl do finančních výsledků skupiny PKN Orlen. Tržby v prvním kvartálu meziročně vzrostly o 85 procent na 45,4 miliardy zlotých (242 miliard korun), provozní zisk před odpisy o 39 procent na 4,96 miliardy zlotých a čistý zisk o 52 procent na 2,85 miliardy zlotých (15,2 miliardy korun).
Výsledky české části
Česká část skupiny – Orlen Unipetrol – měl v prvním čtvrtletí tržby 42,6 miliardy korun (nárůst o 71 procent) a čistý zisk 1,7 miliardy korun. Objem zpracované ropy v rafineriích v Litvínově a Kralupech nad Vltavou byl 1,7 milionu tun, tedy podobné množství jako o rok dříve. Využití kapacity českých rafinerií dosáhlo 79 procent a bylo tak nižší než v případě polských (102 procent) a litevských (90 procent) zařízení.
Skupina PKN Orlen má silnou pozici i na maloobchodním trhu. Na konci března měla 2300 čerpacích stanic, z toho v 1758 v Polsku, 327 v Česku (pod značkou Benzina) 170 v Německu, 29 v Litvě a 16 na Slovensku.
Fúzování s Lotosem a PGNiG
Ve výsledcích skupiny PKN Orlen je zahrnuta elektrárenská a distribuční společnost Energa, která se do holdingu začlenila v dubnu 2020. Naopak se zatím nepodařilo dotáhnout do konce fúzi s druhou polskou rafinerskou skupinou Lotos Group; čeká se ještě na finální souhlas Evropské komise. Aby těch fúzí nebylo málo, chystá se ještě sloučení PKN Orlenu s dominantním hráčem v polském plynárenství – společností PGNiG.
PKN ORLEN též v tiskové zprávě zmínil, že postupně omezuje nákup ruské ropy; její podíl klesl na zhruba 30 procent. Naopak roste podíl alternativních dodavatelů – Saúdské Arábie (s níž Poláci v lednu uzavřeli smlouvu o nákupu velkých objemů ropy), Spojených států, Norska a Nigérie.
David Tramba
