Jak je rozparcelován energetický byznys s obnovitelnými zdroji u našich severních sousedů – v Polsku? Ve větrných elektrárnách rozdává karty velký státní a soukromý energetický průmysl. Jinak je tomu u fotovoltaických farem, kde si svůj prostor našly malé soukromé podniky. Své plány má i velká profesionální energetika, popisuje polský ekonomický portál Parkiet.
Odvětví obnovitelných zdrojů energie (OZE) se v Polsku rychle rozvíjí. U našich severních sousedů je podle ekonomického portálu Parkiet 3 404 profesionálních fotovoltaických (FVE) a 1 347 větrných zařízení. Institut obnovitelných zdrojů energie zveřejnil zprávy Fungující fotovoltaická zařízení a Fungující větrná zařízení (údaje ke konci března 2023).
Z údajů vyplývá, že státní energetické společnosti mají významný podíl ve větrných projektech a menší podíl ve fotovoltaice, kde vyniká pouze společnost Energa (ze skupiny PKN Orlen), a to jen díky svým dvěma nedávným investicím do farem Wielbark a Gryf.
Kdo je lídrem v oblasti solární energie?
Podíváme-li se na vlastnickou strukturu, ve fotovoltaice se největší kapacitou může pochlubit společnost Respect Energy. Společnost uvedla do provozu největší farmu v zemi o výkonu 204 MW. Cílová kapacita farmy je 350 MW. Mezi další významné investory patří GoldenPeaks Capital, Energa jako státní společnost, PAK – Polska Czysta Energia, Solis Bond Company a Better Energy.
Kromě společnosti Energa zahajují v letošním roce výstavbu fotovoltaických projektů s kapacitou přes 250 MW i další energetické společnosti. Kromě společnosti Orlen (vlastníka Energa) jsou nejpokročilejší plány společnosti Polska Grupa Energetyczna. PGE Energia Odnawialna v roce 2022 dokončila výstavbu 19 fotovoltaických farem o výkonu do 1 MW, které vyhrály aukci na prodej energie v zařízeních OZE v roce 2021. Doposud měla společnost pouze farmy o celkovém výkonu 4,6 MW. V roce 2023 se již očekává, že to bude cca. 200 MW.
Na druhou stranu třetí největší energetická společnost Tauron buduje solární farmy na postindustriálních pozemcích, což pomáhá usnadnit investiční proces, protože připojení k síti je již většinou zajištěno. V roce 2023 bude společnost pokračovat ve dvou velkých projektech: Mysłowice-Dziećkowice (37 MW, s možností rozšíření na 100 MW) a Proszówki (46 MW). Společnost má připraveny další projekty o celkové kapacitě více než 80 MW, jejichž výstavba by mohla začít v roce 2023.
Problémem pro nové projekty by mohlo být ministerstvem pro rozvoj a technologie navrhované zavedení místních územních plánů pro farmy s výkonem nad 1 MW, což by mohlo zkomplikovat rozvoj těchto zařízení. Cílem navrhovaných změn je zavést povinnost všech obcí vypracovat a přijmout obecné plány územního rozvoje, které by měly stanovit základní zásady rozvoje na území obce a vycházet z dlouhodobé strategie rozvoje obce. Novela však stanoví, že fotovoltaické elektrárny bude možné stavět za stávajících podmínek do doby, než budou přijaty obecné plány obcí, nejdéle však do konce roku 2025.
Kdo vládne větru?
Pokud se podíváme na větrné elektrárny, zde je největším investorem společnost PGE, jejíž větrné projekty mají kapacitu 772,4 MW. Druhé místo s instalacemi o výkonu přes 700 MW zaujímá společnost EDP Renewables. Třetí místo s kapacitou 472 MW patří společnosti Polenergia. A čtvrté místo s kapacitou 450 MW patří společnosti RWE Renewables, která patří německému energetickému gigantu RWE.
Další státní společnost Tauron má 416,8 MW a Energa 243,9 MW. Šance pro další rozvoj větrných elektráren existuje, protože vláda liberalizovala tzv. distanční zákon. Ten je sice ve své podobě méně příznivý, než se původně předpokládalo, ale umožní vznik přibližně 4 GW kapacity.
Výzvy v oblasti OZE
V Polsku se v posledních měsících rozvíjí podnikatelský prosumer, to jest ten, kdo staví například fotovoltaické instalace do 50 kW na střechách továren. Díky tomu nemusí žádat o podmínky připojení k síti a postupuje stejně jako každý jiný prosumer. Podniky využívají energii především pro vlastní potřebu. Pokud instalace překročí tuto kapacitu, musí podniky žádat o podmínky připojení.
Nastává ale jeden problém.
„V roce 2022 provozovatelé odmítli připojit k síti zařízení s celkovou kapacitou 31 GW. Odmítnuto jich bylo šestkrát více, než kolik jich bylo připojeno. Proto firmy obcházejí předpisy tím, že nepřekračují 50 kW,“ říká Grzegorz Wiśniewski, prezident Institutu obnovitelných zdrojů energie.
Upozorňuje, že problémem jsou sítě, které neumožňují připojení nových zařízení. Dodává, že pozitivní pro rozvoj malé fotovoltaiky do 50 kW je již rok platný systém net-billing, který umožňuje obchodovat s přebytky zelené energie bez nadměrné byrokracie. Upozorňuje také, že je obtížné srovnávat malou firmu, která si instaluje fotovoltaiku pro vlastní potřebu, s velkou energetikou, která by měla budovat velké větrné a fotovoltaické farmy. – Budování menších instalací, které mají vlastní pozemek, je rychlejší a ve statistikách vypadá působivě jako v případě obchodů Dino.
Srovnávat to s velkou profesionální energetikou, která by měla farmy budovat s větším předstihem, však není na místě. Pro instalace nad 50 kW potřebujete podmínky připojení a pro instalace nad 150 kW potřebujete stavební povolení a vláda chce do místního územního plánu zahrnout i instalace nad 1 MW, říká Wisniewski.
Státní energetika podle něj blokuje rozvoj soukromých farem, ale ne přímo.
„Do státních skupin stále patří provozovatelské společnosti, které vydávají podmínky připojení. V situaci, kdy je podmínek pro připojení k síti málo a kdy jsou vydávány netransparentně, roste podezření – a těžko lze tvrdit opak – že blokují prostor v síti pro zařízení vlastních energetických skupin, říká Wiśniewski.
(nik)
