Generální ředitel České pošty Roman Knap chce pokračovat ve své funkci i po Novém roce. Výběrové řízení na generálního ředitele České pošty stále probíhá. Přihlášku zvažoval podle svých slov i jeho náměstek Miroslav Štěpán. Nakonec ji ale nepodal. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) rozhodl o vypsání výběrového řízení loni v červnu, jeho vyhlášení ale kvůli době dovolených odložil na říjen. Důvodem hledání nového šéfa pošty je podle Rakušana potřeba dát podniku nový impulz při jeho transformaci.
Výběrové řízení bude ukončeno bude 31. ledna 2023 a podle zákulisních informací, ke kterým se Ekonomický deník dostal, patří Roman Knap mezi žhavé favority.
„Důvod je ten, že chci představit svou vizi, kterou už delší dobu diskutuji s dozorčí radou a s politickou reprezentací. Osobně věřím, že znalost poštovního trhu, evropských trendů, prostředí České pošty, zkušenosti s komunikací s politickým prostředím a nejedno manažerské ocenění, které jsem získal, ze mě dělají kvalifikovaného kandidáta,“ popsal Roman Knap Radiožurnálu.
Zákulisně skloňovaným důvodem Knapova konce na poště měla být schůzka s lobbistou Michalem Redlem, který je obviněn ve známé kauze Dozimetr.
Ekonomický deník proto poslal na ministerstvo vnitra několik otázek:
„Bylo již uzavřeno výběrové řízení na generálního ředitele České pošty, kdy, s jakými výsledky, kdo zvítězil? Kolik se přihlásilo uchazečů, kolik z nich bylo z České pošty, odkud se rekrutovali jiní, z jakých institucí? Jak dlouho řízení trvalo? Kdy budou oznámeny výsledky tendru? Řešilo se výběrové řízení např. na parlamentní půdě, kdy, jak zněly výstupy?“
Ministerstvo ale odpovědělo, že před ukončením procesu výběru nebude zveřejňovat další podrobnosti.
Ekonomický deník na podzim zjistil, že o vstupu do výběrového řízení vážně uvažoval Knapův náměstek Miroslav Štěpán, který je ředitelem divize státní poštovní služby.
„Nad každou podobnou výzvou je třeba zvážit všechny okolnosti. Zvažoval jsem i já. Finální rozhodnutí je, že nebudu přihlášku podávat. 90 procent své profesní kariéry jsem spojil s Českou poštou. Vzhledem k tomu, že na pozici generálního ředitele České pošty nekandiduji, tak je irelevantní se bavit, co by, kdyby. V klíčových strategických otázkách, kam firmu posunout dál, jsme s Romanem Knapem sladěni, vzájemně se podporujeme. Máme každý svůj styl práce, jsme částečně rozdílného životního naturelu. na České poště mám zájem pracovat i nadále. Pobočková síť a obecně státní služby, za které jsem zodpovědný, mají před sebou spoustu výzev a ze své pozice jsem připravený je naplnit. Co si rozhodně firma zaslouží, je kontinuita již realizovaných opatření v budoucnu. Jsem přesvědčen, že České poště mám nadále co dát,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku Miroslav Štěpán.
Také další z náměstků – ředitel úseku ICT a eGovernment – Jaroslav Hloušek, Ekonomickému deníku potvrdil, že do výběrového řízení proti svému šéfovi nevstoupí. Také on uvedl, že by chtěl na poště pracovat i nadále.
Podnik, který není v dobrém stavu
„Česká pošta je strategický podnik, který však není v dobrém stavu. Proto musíme najít politickou shodu na tom, jak poštu podpořit, aby přežila. Už rok děláme z pozice zakladatele pro Českou poštu maximum a podporu jí samozřejmě poskytneme i letos, protože lidé stabilní poštu potřebují,“ řekl vloni ministr vnitra Vít Rakušan.
Ministerstvo vnitra už při podpoře státního podniku zahájilo jednání s ministerstvem financí, které si uvědomuje význam České pošty pro společnost.
„Dosáhli jsme u EU rozhodnutí, díky němuž může pošta od státu dostat kompenzaci za služby, které si u ní stát objednal. To poště přineslo 1,5 mld. ročně a pomohlo jí zlepšit cashflow. Máme připravený návrh na odstranění ročních limitů úhrady čistých nákladů zmíněné univerzální služby a zrychlení výplaty finančních prostředků,“ vysvětlil Vít Rakušan.
Předloni také začala fungovat nová dozorčí rada České pošty složená z odborníků. „Aby se nám podařilo Českou poštu ekonomicky stabilizovat, potřebujeme maximální podporu ze strany Ministerstva vnitra i vlády. Likvidita České pošty musí mít absolutní prioritu,“ doplnil předseda dozorčí rady České pošty Martin F. Herrmann.
Mezi nutnou podporu, kterou bude Česká pošta od státu potřebovat, patří například diskuse o rozsahu pobočkové sítě, již zmíněné zrušení limitu kompenzace za univerzální službu, předložení a schválení transformačního plánu nebo projednání novely zákona o poštovních službách.
Generální ředitel bude dle ministra vnitra muset být silnou osobností, která dokáže pokračovat v nutné transformaci podniku a zvládne odvrátit hrozby, kterým podnik čelí, a posunout ho vpřed.
Úkolem Romana Knapa bude do ukončení výběrového řízení pokračování v přípravě transformace podniku, řešení běžných provozních věcí, řešení rostoucích nákladů na pobočkovou síť, ekonomická rentabilita pošty i otázka rostoucích cen.
Česká pošta hospodaří v posledních letech v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Předloňské hospodaření nicméně ovlivnila pandemie koronaviru. Pošta provozuje v České republice cca 3 200 poboček.
Jan Hrbáček
