Rodiče dnešních školáků pamatujete? Úprk do krytu v pláštěnce, plynové masky, plížení ve škarpě, lezení po laně. To byl „braňák“. Teď se výuka branné výchovy postupně vrací. Zahrnovat bude od obrany proti dezinformacím až po krizové přežití. Vyžádala si to geopolitická nestabilita a riziko ohrožení válečným konfliktem.
Branná výchova se v osnovách mateřských, základních i středních škol objevila v roce 1973 a na vysokých školách se vyskytovala jako samostatný předmět. Branně bezpečnostní problematika je teď zahrnuta do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo loni 30. prosince. Tento dokument modernizuje vzdělávací systém a odráží potřeby současné společnosti.
Příprava občanů k obraně státu se opět stává realitou. Ministerstvo obrany nyní připravilo modernizovaný systém pro komplexní přípravu občanů k reálné obraně státu. V nové metodice pro zapojení nevládních organizací ministerstvo obrany, potažmo armáda, fakticky deleguje část branné výchovy na „civilní sektor“.
Nová metodika Přípravy občanů k obraně státu pro „neziskovky“ zavádí přísný dohled nad kvalitou, čímž zaručuje, že se lidé naučí vše od obrany proti dezinformacím až po krizové přežití.
Mohlo by vás zajímat
Otevřená vrata do kasáren
Ministerstvo obrany si uvědomuje, že obrana státu vyžaduje integrovaný přístup celé společnosti, nejen profesionální armády. Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý proto schválil novou Metodiku přípravy občanů k obraně státu (POKOS) pro nevládní organizace.
Dokument navazuje na Koncepci POKOS 2025–2030 a zdůrazňuje celospolečenský přístup k obraně a aktivní zapojení občanského sektoru. Metodika detailně definuje pravidla, podle kterých mohou nevládní organizace spolupracovat. Ta otevírají neziskovým organizacím cestu do sféry branné výchovy, kde získají finanční a metodickou podporu. Součástí je i popis možností, jak uzavírat memoranda o spolupráci, čerpat podporu resortu obrany a plánovat a vyhodnocovat aktivity.
Příprava občanů je v době míru dobrovolná. Má za cíl vybavit populaci znalostmi a dovednostmi, které využije při zajišťování obrany a při řešení krizových situací vojenského charakteru. Nevládní organizace tak doplňují aktivity armády a působí v oblastech krizové připravenosti, humanitární pomoci a budování odolnosti.
Metodika cílí na pět hlavních skupin: žáky a studenty, dospělou populaci, pedagogy, veřejnou správu a subjekty hospodářské mobilizace.
Ochranná známka jako záruka důvěry
Ministerstvo obrany zavádí kontrolní mechanismus, aby se vyhnulo tomu, že se pod hlavičkou branné výchovy budou dít nekvalitní, či dokonce pochybné aktivity.
Nevládní organizace mají dobrovolně předložit své workshopy, simulační hry, e-learningové kurzy nebo praktická cvičení k posouzení. Při kladném výsledku získají licenci k užívání ochranné známky POKOS.
- Záruka hodnot: Známka slouží jako garance, že aktivita je v souladu s obsahem POKOS, právními předpisy a hodnotami České republiky a ministerstva obrany.
- Přísné sankce: Pokud ministerstvo obrany při dozoru zjistí, že program s ochrannou známkou neodpovídá předložené dokumentaci, postrádá odborné ukotvení, nebo dokonce závažně porušuje hodnoty a zájmy státu, může vyzvat k nápravě nebo odstoupit od licenční smlouvy.
Ministerstvo obrany začne přijímat žádosti o posouzení a možnost využívat ochrannou známku na základě licenční smlouvy od 1. září 2026.
Od informací po resuscitaci: Co se musí Čech naučit?
Metodika definuje komplexní spektrum znalostí a dovedností, které rozděluje do 20 tematických oblastí. Ty směřují k tomu, aby se občan dokázal orientovat nejen v terénu, ale i v moderních bezpečnostních hrozbách:
- Mentální odolnost a média: Ministerstvo klade důraz na kybernetickou a mediální gramotnost, rozpoznání dezinformací, hoaxy a sociálního inženýrství. Občané se mají naučit, jak ověřovat informace a posilovat kritické myšlení.
- Praktická připravenost: Součástí výuky jsou základy zdravotní gramotnosti (včetně kardiopulmonální resuscitace – KPR), psychologická gramotnost (první psychologická pomoc, péče o duševní zdraví) a technické dovednosti (řízení dronů, ovládání navigace).
- Vojenský kontext: Nechybí ani znalost role občana v obraně státu, orientace v krizových stavech vojenského i nevojenského charakteru a obrana proti hrozbám typu TESSOC (terorismus, špionáž, sabotáž a organizovaný zločin).
Nevládní organizace mohou své programy financovat prostřednictvím dotačních podprogramů ministerstva obrany, jako je POKOS (vzdělávací aktivity) a PBSTAO (Podpora branně-sportovních a technických aktivit obyvatelstva).
