České teplárenství je stále ze tří čtvrtin závislé na spalování fosilních paliv, emise oxidu uhličitého při výrobě tepla dosahují zhruba 21 milionů tun ročně. Co s tím? Podle akčního plánu, který vypracovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), bychom se měli zaměřit na tepelná čerpadla, využití geotermální energie a další „nízkoteplotní“ zdroje, doplněné o akumulaci tepla.
Dokument s názvem Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla se nyní nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Navazuje na Vnitrostátní plán ČR pro oblast energetiky a klimatu, který v prosinci loňského roku schválila vláda. Text akčního plánu hodně vychází z analýz, které si v minulých letech nechalo zpracovat Teplárenské sdružení ČR a Česká geologická služba.
Nízkoteplotní bezemisní zdroje mohou podle akčního plánu MŽP nahradit do roku 2040 až 26,5 PJ tepelné energie vyráběné dnes spalováním fosilních paliv. Jedná se o 34,5 procenta očekávané budoucí dodávky tepla v centralizovaných teplárenských soustavách. Autoři akčního plánu jsou naopak skeptičtí k využití vodíku v teplárenství vzhledem k jeho omezené dostupnosti – přesnost zde bude mít využití v průmyslu.
Pilotní projekt v Praze
Podle MŽP spotřeba tepla v České republice dlouhodobě klesá v důsledku vývoje klimatu, ale také díky snižování energetické náročnosti budov. „Snižování energetické náročnosti budov prostřednictvím zlepšování tepelně-izolačních vlastností jejich obálek zároveň přispívá k možnosti snížit teplotu teplonosného média a k integraci nízkoteplotních zdrojů,“ uvedli autoři akčního plánu.
Zdrojem tepla tak do budoucna mohou být třeba velká průmyslová tepelná čerpadla. Zatím však většímu rozšíření této technologie brání vyšší investiční náklady (oproti zdrojům na zemní plyn) a omezené kapacity výrobců. První takový projekt se už navzdory těmto překážkám chystá. Pražský magistrát připravuje ve spolupráci vodárnami a energetickými podniky využití odpadního tepla z Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, které by mohlo zajistit dostatek energie až pro 200 tisíc domácností.
Mohlo by vás zajímat
Vedle odpadní vody lze potřebné teplo brát také z mělkých geotermálních vrtů do hloubky maximálně 300 metrů. Tato technologie se v Česku pomalu rozvíjí. Zatím se uplatňuje hlavně při vytápění moderních kancelářských budov. Tento zdroj využívá například budova DRN na Národní třídě v Praze, nová budova centrály ČSOB v Praze-Radlicích či regionální centrála ČSOB v Hradci Králové.
Otázkou je, zda se podaří překonat skepsi vůči hlubokým geotermálním vrtům do hloubky tří až pěti kilometrů. Takové vrty mohou sloužit vedle produkce tepla také k výrobě elektřiny, všichni zájemci o stavbu geotermální elektrárny v Česku však zatím ztroskotali na vysokých investičních nákladech a obavách místních obyvatel z vyvolaných zemětřesení a dalšího diskomfortu.
Bez dotací to asi nepůjde
V závěrečné části akčního plánu doporučuje MŽP některé legislativní úpravy, které by například usnadnily schvalování mělkých i hlubokých geotermálních vrtů. Zmiňuje také možnost zavedení dotační podpory pro využití geotermální energie a velkých průmyslových tepelných čerpadel.
Z celkových 4,48 milionu obydlených bytů v Česku je na centralizované dodávky tepla napojena zhruba jedna třetina. Celková výroba tepla v roce 2022 dosáhla 151 petajoulů (PJ), dodávka tepla zákazníkům činila pak 82 PJ. Přes 54 procent tehdy dodaného tepla pocházelo z hnědého uhlí, 26,3 procenta ze zemního plynu a 9,2 procenta z biomasy.
