Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Tímto známým citátem ruského expremiéra Viktora Černomyrdina lze dobře uvést příběh společnosti Northvolt. Její zakladatelé v čele s Peterem Carlssonem chtěli spustit v Evropě výrobu vlastních baterií pro elektromobily a ukončit tím závislost na technologiích z Číny a Jižní Koreje. Záměr to byl sympatický, ale končí neslavně.

Peter Carlsson založil Northvolt v roce 2016, o rok později již vybral lokalitu pro první bateriovou gigafactory na severu Švédska. Ta zahájila výrobu na konci roku 2021. Později oznámil záměr postavit další továrny v polském Gdaňsku, severoněmeckém Heide a také u kanadského Montréalu. Od různých investorů a na veřejných dotacích firma nashromáždila skoro 15 miliard dolarů. Mezi největší investory patřil Volkswagen s 21procentním podílem a Goldman Sachs s 19 procenty. Oba dva už přiznali, že investici budou muset výrazně přecenit směrem dolů.

Přepálený růst a nezvládnutá technologie

Northvolt je po třech letech od slavnostního spuštění výroby na severu Švédska v zoufalém stavu. Peter Carlsson rezignoval na funkci generálního ředitele poté, co se mu nepodařilo získat další kapitál. V minulých dnech vedení firmy požádalo o prohlášení bankrotu s cílem zredukovat zadlužení ve výši 5,8 miliardy dolarů. Jenže ani to zřejmě nebude stačit.

Podle analýzy, kterou vydal portál Firstpost, doplatilo vedení Northvoltu na svou megalománii. Spustilo stavbu tří dalších gigatováren v situaci, kdy řádně nefungoval ani první závod ve Švédsku. Ten totiž kvůli problémům s kvalitou fungoval pouze na jedno procento své kapacity. Původní zájemci o odběr baterií ztratili zájem o spolupráci; například německý koncern BMW v polovině letošního roku oznámil, že o baterie od Northvoltu už nemá zájem.

Tak trochu to připomíná výrobu či spíše nevýrobu baterií HE3DA v závodě Magna Energy Storage na Karvinsku, jen v mnohem větším rozsahu. Zatímco Magna Energy Storage od investorů získala zhruba 1,5 miliardy korun, v případě Northvoltu se jedná v přepočtu o skoro 380 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

Northvolt též neměl po ruce potřebné odborné znalosti o výrobě lithium-iontových baterií. Pokoušel se vše vyzkoumat od nuly, zatímco konkurenti z Číny a Jižní Koreje mají za sebou dlouhé roky praxe v postupném zlepšování technologie. V zoufalé snaze o zvládnutí technologie později Northvolt zaměstnal experty z východní Asie, ale ani to nevedlo k vytouženému výsledku.

Zdraví nebezpečné prostředí

Po celý letošní rok navíc přicházely zprávy o úniku jedovatých chemikálií, ohrožujících zdraví zhruba 3500 zaměstnanců závodu ve městě Skellefteå. Švédský deník Dagens Nyheter zmiňuje dvě úmrtí a 26 vážných zranění pracovníků baterkárny při různých incidentech. Další tři zaměstnanci zemřeli za nejasných okolností doma po směně v gigafactory.

Výsledek je zřejmý – lithium-iontové baterie jsou po fotovoltaických panelech další klíčová součást moderní ekonomiky, kterou evropské firmy nedokážou vyrobit ve srovnatelné ceně a kvalitě jako čínští výrobci. Na výběr tak zůstávají dvě možnosti – buď budeme hotové baterie dovážet z Asie, nebo je z dovezených dílů sestaví čínští a korejští výrobci v závodech na evropském kontinentu.

David Tramba