Snaha Evropské unie odstřihnout se od ruské energie vede k posilování vztahů s Ázerbájdžánem. V Baku nyní obě strany jednají nejen o dodávkách zemního plynu, ale také o rozšíření spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů, zelených technologií a energetické bezpečnosti. Kritici ale upozorňují na špatný stav lidských práv v zemi a Evropskou komisi obviňují z pokrytectví.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen vyzdvihnul minulý týden v Baku důležitost energetického partnerství mezi Unií a Ázerbájdžánem. Zásadní je nejen kvůli dodávkám zemního plynu, ale také je podle něj v souladu s přechodem Evropy na čistou energii.
V roce 2025 Ázerbájdžán dodal členským státům evropského bloku 12,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu. To představuje nárůst o 53,8 procenta oproti roku 2021.
Kavkaz má obrovský potenciál
Jižní Kavkaz by se měl podle eurokomisaře stát centrem rozvoje čistých technologií a infrastruktury. „Ázerbájdžán společně s celým širším regionem mají obrovský potenciál pro další spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ale také energetické účinnosti a regionální propojenosti,“ prohlásil.
Ázerbájdžánský ministr energetiky Parvíz Šahbazov zopakoval závazek země být spolehlivým energetickým partnerem nejen pro export zemního plynu, ale stále více i pro zelené zdroje energií. Baku plánuje meziregionální koridory a propojení sítí pro zelenou energii, které budou spojovat Ázerbájdžán, Střední Asii a Evropu.
„Partnerství mezi Ázerbájdžánem a Unií se stalo základním kamenem regionální energetické bezpečnosti,“ řekl Šahbazov. Dodal, že spolupráce nyní přesahuje rámec zemního plynu a zahrnuje obnovitelné zdroje energie, přenos elektřiny a udržitelnou infrastrukturu.
Strategický plynový koridor
Jørgensen a Šahbazov hovořili o důležitosti strategického plynového koridoru (SGC). Má být součástí spolehlivé a konkurenceschopné sítě plynovodů dodávajících ázerbájdžánský zemní plyn na evropské trhy.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA), varovaly, že zvýšené investice do elektrifikace, včetně sítí a skladování, jsou klíčovými opatřeními pro snižování emisí do roku 2030.
Setkání v Baku se zúčastnilo na 27 vlád a zhruba šest desítek energetických institucí. Summit se konal v rámci Východního partnerství, iniciativy EU zahájené v roce 2009 s cílem posílit politickou a ekonomickou spolupráci se šesti východními sousedy včetně Ázerbájdžánu.
Mohlo by vás zajímat
Kritika „krvavého plynu“
Lidskoprávní organizace, jako je Human Rights Watch a Amnesty International, dlouhodobě tvrdí, že režim v Baku prezidenta Ilhama Alijeva potlačuje opozici, vězní novináře a aktivisty. Komisi obviňují z pokrytectví, že posiluje strategické partnerství bez většího tlaku na demokratické reformy země.
Evropský parlament opakovaně přijal rezoluci odsuzující represe a vyzval k ukončení energetické závislosti na Baku, kterou označil za neslučitelnou s hodnotami EU.
