Státní zástupce poslal na konci loňského prosince na soud obžalobu v případu údajného tunelování Pražských služeb. Mezi obžalovanými je i insolvenční správkyně Helena Horová. Vyjma bývalého obchodního ředitele metropolitní firmy Tomáše Kolingera a dnes už bývalé insolvenční správkyně Horové stane před soudním senátem ještě dalších sedm obviněných. V Pražských službách se podle závěrů vyšetřovatelů Národní centrály proti organizovanému zločinu měly pod Kolingerovým zadávat vedením nevýhodné zakázky a Horová měla pomáhat tyto transakce přikrýt. Právnička tvrdí, že se trestné činnosti nedopustila a podala návrh na zastavení stíhání.
Detektivové protikorupční složky Národní centrály proti organizovanému zločinu dorazili do centrály Pražských služeb na sklonku července 2014, aby dohledali potřebné důkazy. Zatkli tehdy obchodního ředitele Pražských služeb Tomáše Kolingera, ke kterému postupně přibylo ještě dalších osm podezřelých. Na byznys uvnitř Pražských služeb narazil v roce 2012 hloubkový audit společnosti Deloitte Advisory, který si nechala společnost, starající se o čistotu metropole, zpracovat.
„Dne 31. 12. 2018 byla ve věci podána obžaloba k Městskému soudu v Praze. Obžaloba směřuje proti devíti osobám,“ sdělil před pár dny České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala s tím, že hlavní obviněný se měl dopustit trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku a ostatní jsou obviněni ze stejného trestného činu ve formě pomoci.
Podle vyšetřovatelů měl Kolinger založit několik společností, do kterých prý následně dosadil své příbuzné či známé. Tyto firmy pak od Pražských služeb získávaly výhodně zakázky, které následně podle detektivů přeprodávaly dál za vyšší cenu. Především šlo o společnost Ekolion, kterou zastupovala Kolingerova švagrová Kateřina Korbelíková. V boardu Ekolionu působil také Kolingerův švagr Vojtěch Korbelík. Detektivové tvrdí, že Kolinger po celou dobu firmu skrytě ovládal a na základě jeho příkazů mu spoluobvinění pomáhali v údajně nezákonném byznysu.
Čtyři větve vyvádění peněz
Policie kauzu rozdělila do čtyř dílů. V prvním jsou stíháni čtyři lidé. Už zmiňovaný bývalý obchodní ředitel Pražských služeb Tomáš Kolinger jako hlavní podezřelý. Za spoluúčast na trestném činu a pomoc si pak vyslechly obvinění dnes už bývalá insolvenční správkyně Helena Horová a Gabriela Jones Naiwirtová, předsedkyně představenstva společnosti Limeg. A také členka představenstva Limegu Libuše Klareová.
Kolinger se měl „skrytě a účelově“ podílet na založení Limegu. Helena Horová mu pak měla dle tvrzení policie pomáhat v ekonomických záležitostech a vystavovat nepravdivé účetní doklady. Do Limegu mělo na základě přefakturovaných služeb přitéct přes 10 miliónů korun. Společnost CDV díky těmto transakcím od Pražských služeb, respektive Limegu, získala zakázky za více jak 47 miliónů korun. Později řadu obviněných rozšířil ještě Alexander Hájek ze společnosti Eko – Sunrise. Přes další fiktivní faktury měly Pražské služby přijít o více jak 7 miliónů korun bez DPH.
V druhé větvi pak byl obviněni Kolinger, Horová a Kolingerova švagrová Kateřina Korbelíková pak jsou stíhány za spoluúčast na trestném činu ve formě pomoci. V této větvi šlo o zakázky pro společnost Ekolion. „Policejní orgán došel k závěru, že obvinění Tomáš Kolinger, Helena Horová a Kateřina Korbelíková, svým jednáním naplnili všechny znaky skutkové podstaty zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku. Přičemž Tomáš Kolinger neoprávněně užil informace dosud nikoli veřejně přístupné, které získal při výkonu svého zaměstnání, výkonu funkce obchodního ředitele společnosti Pražské služby. Zločinu se dopustil jako zaměstnanec společnosti Pražské služby a současně jako účastník na podnikání dvou podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem podnikání,“ tvrdí policisté. Kolinger měl dát popud k uzavření smlouvy právě na úkor společnosti Pražských služeb.
Helena Horová a Kateřina Korbelíková se měly podle policie na Kolingerově trestné činnosti opět účastnit. „Umožnili spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, radou apod., za účelem opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu. Obviněný Tomáš Kolinger předával informace, které byly spojeny s jeho postavením ve společnosti Pražské služby, uděloval pokyny JUDr. Horové, jaké nepravdivé faktury, na jakou částku a s jakým specifickým symbolem, mají být, za společnost Ekolion pro společnost CDV služby, jako člena sdružení, vystaveny,“ konstatovali dále detektivové.
Helena Horová byla v době spáchání trestného činu jednatelkou společnosti Egidas. „Obviněná Horová, věděla o trestné činnosti obviněného Kolingera, byla obeznámena se všemi skutečnostmi. Věděla, že společnost Ekolion žádné smluvní práce, týkajíci se úklidových prací a údržby zeleně na území Městské části Prahy 6 neprovedla, ani provést nemohla. A bylo jí dobře známo, že společnost Ekolion existuje pouze formálně,“ předkládá svoji verzi soudu policie.
Společnost Egidas je nyní ve svěřenském fondu Shelby. Jedním ze svěřenských správců je Horové syn Michal a podle informací Ekonomického deníku Horová fond skrytě ovládá. Druhým svěřenským správcem je s Horovou spolupracující právnička Zuzana Mayerová.
Helena Horová měla v této větvi kauzy Pražských služeb „v pravidelných intervalech, formou tzv. dispečingu, ve většině případů, prostřednictvím e-mailové komunikace, které zasílal v tabulkách, nazvaných úkoly pro společnost Egidas jako přílohu zprávy, ve kterých byly stanoveny konkrétní úkoly, termíny splnění, osoby, které mají konkrétní úkoly splnit, termíny kontrol ze strany Kolingera apod“. „Horová zajistila, aby byly úkoly uložené Kolingerem plněny. A dále zajistila, aby byly vystaveny účetní doklady, a byly provedeny finanční transakce na bankovním účtu společnosti Ekolion,“ stojí v textu obvinění, se kterým se měl Ekonomický deník možnost se seznámit.
Za ovládanou společnost Ekolion pak měl Tomáš Kolinger vydávat pokyny k vystavení nepravdivých faktur, vozit do společnosti Egidas účetní doklady, které pro Ekolion vystavily Pražské služby. Horové společnost Egidas disponovala razítky Ekolionu a rovněž měla přístup k jeho bankovním účtům.
Splnění jednotlivých úkolů zadaných Tomášem Kolingerem podle policie zajišťovala Horová prostřednictvím svých tehdejších zaměstnankyň, bývalých účetních společnost Egidas Mariny Kopačkové a Gabriely Eistob, dříve Synkové. „To vše v úmyslu získat neoprávněný prospěch pro společnost Egidas a pro obviněného Tomáše Kolingera, ke škodě společnosti Pražské služby. Na základě analýzy bankovního účtu společnosti Ekolion, vedeného u Komerční banky, bylo zjištěno, že Helena Horová obdržela za své angažmá ve společnosti Ekolion z bankovního účtu společnosti Ekolion, vedeného u Komerční banky na svůj bankovní účet, vedený v Raiffeisen Bank dne 14. 12. 2011. celkem 288 000 korun, dne 31. 12. 2012 240 000 korun a 3. 1. 2013 498 240 korun. Obviněná JUDr. Helena Horová obdržela za roky 2011 až 2013, které se shodují s obdobím, kdy docházelo k páchání trestné činnosti celkem 1 026 240 korun,“ tvrdí vyšetřovatelé. Do Ekolionu mělo odtéct přes 6 miliónů korun.
Nic jsem nefakturovala, tvrdí obžalovaná
Tomáš Kolinger a Helena Horová jsou obviněni také ve třetí větvi kauzy, Horová opět jako účastnice a pomocnice. Stejně jako Petr Machanský, prokurista společnosti Akrop. Od roku začátku 2010 do konce roku 2012 se měl Kolinger pokusit obohatit Akrop a sebe přefakturováváním služeb, které měly být jím s Akropem uzavřeny. Machanský má být dle detektivů Kolingerovým přítelem. Akrop tak měl nezákonně získat přes 2 milióny sedm set tisíc korun.
V poslední části kauzy čelí obvinění opět Kolinger a Horová. Ta znovu pro účastenství ve formě pomoci. Stejně jako statutární zástupce společnosti TV Facility Group Tomáš Volek. V nelegálních trasnakcích byla podle policistů opět zapojena společnost Ekolion a Horové firma Egidas a opět šlo přefakturovávání zakázek. Ekolion si tak měl přijít na více jak 6 miliónů korun.
Helena Horová se k obžalobě zatím nechce vyjadřovat, protože nezná celý její text. „Vaše dotazy jsou předčasné, obžalobu k dispozici dosud nemáme a vyrozumění o jejím podání dorazilo právnímu zástupci včera. Pokud ji máte, tak víte více než já. Jen pro upřesnění jsem do 21. 1.2019 na druhém konci světa s časovým posunem, proto nemohu na Vaše zprávy reagovat obratem,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Horová před pár dny.
Helena Horová podala prostřednictvím svého advokáta před více jak rokem návrh na zastavení trestního stíhání, ten ale nebyl vyslyšen. „Po skončení dokazování je nepochybné, že se skutky, pro něž je vedeno trestní stíhání, nestaly. Toto tvrzení opírá obviněná zejména o e-mailovou korespondenci založenou ve spisovém materiálu. Z ní vyplývá, že v oblasti fakturace služeb nikdy nedávala žádný pokyn svým zaměstnancům, a ti pracovali zcela samostatně,“ tvrdí v návrhu na zastavení stíhání Horové její obhájce Martin Hádek. Ve spise se podle Hádka nenachází jediný e-mail, kterým by Horová dávala jakýkoliv pokyn k vystavení faktury a nenachází se v něm ani jediný e-mail, ze kterého by bylo možné vyčíst, že by kontrolovala vystavování faktur svými zaměstnanci.
„Obviněná si je vědoma, že prokazování skutečnosti, že nenastalo něco, co je jí
kladeno za vinu, je založeno na takzvaném negativním dokazování a vyžaduje znalost všech zajištěných e-mailů. Nicméně si je vědoma skutečnosti, že nikdy neřešila fakturace
konkrétních firem, snad s výjimkou případů, kdy si klient stěžuje na postup jejích
zaměstnanců, což se dělo ovšem výjimečně,“ tvrdí dále advokát Hádek. Policie podle Hádka svá tvrzení v usnesení o zahájení trestního stíhání neopírá o žádný důkaz v podobě zajištěného emailu, který by potvrzoval, že Horová dala pokyn k vystavení jakékoliv fakturace. Hádek se odvolává na výslechy Horové podřízených, které to měly detektivům při výsleších doložit. „Nad rámec tohoto obviněná uvádí, že skutečnost, že fakturace probíhala mimo ní, zcela prokazují například e-maily založené ve spisovém materiálu, kdy se klient (míněno Tomáš Kolinger – pozn. red.) obrací s podklady přímo na zaměstnankyni Marinu Kopáčkovou a řeší s ní tyto otázky napřímo,“ tvrdí dále Horové obhájce.
Při analýze textu obvinění přitom Ekonomický deník narazil na celkem zásadní nesrovnalost ze strany policie. A to, jak mohl bývalý ekonomický ředitel Pražských služeb Kolinger za asistence Horové nezákonně obohatit společnost Akrop. Tato firma je totiž stoprocentně vlastněna Pražskými službami, tudíž peníze za provedené služby z ní nikam mimo strukturu Pražských služeb vytéct nemohly.
Celý spis nezákonných obchodních operací v Pražských službách čítá kolem dvaceti tisíc stránek. Podle informací Ekonomického deníku případ napadl senátu pražského Městského soudu, jemuž předsedá soudce Kamil Kydalka, známý například ze spletitého případu H-Systém. Vzhledem k objemu obžaloby je ale velmi pravděpodobné, že hlavní líčení bude nařízeno v dohledné době.
Jan Hrbáček
