Soukromá nadace rodiny Haselsteiner vypoví syndikátní dohodu s ruskou Rasperií a skupinami UNIQA a Raiffeisen. Nadnárodní společnost Strabag se snaží vytěsnit ze své struktury oligarchu Olega Děripasku. Získat ruský podíl se jí ale nepovedlo. Společnost se v České republice věnuje mimo jiné dopravnímu stavitelství a má se podílet i na výstavbě nové linky pražského metra D.
Soukromá nadace rodiny Haselsteiner jako hlavní akcionář stavebního koncernu STRABAG SE, kótovaného na burze, společnosti STRABAG SE sdělila, že vypověděla stávající syndikátní dohodu uzavřenou mezi skupinami UNIQA a Raiffeisen a společností Rasperia Trading Ltd.
K tomuto kroku přistoupila poté, co selhaly všechny snahy o získání ruského podílu. Syndikátní dohoda byla v platnosti od roku 2007 a kromě jmenování členů dozorčí rady zajišťovala také koordinaci výsledků hlasování na valné hromadě.
„Představenstvo vítá tento krok našeho hlavního akcionáře, Soukromé nadace rodiny Haselsteiner, neboť vypovězením syndikátní dohody se nastaví jasné poměry. Ze strany managementu jsme připraveni přijmout veškeré právní kroky, abychom zabránili poškození společnosti. V návaznosti na sankce uvalené Velkou Británií a Kanadou se to týká především výplaty dividend. Pokud jde o podnikání koncernu STRABAG v Rusku, jehož objem je podružného významu a představuje 0,3 procenta koncernových výkonů, se představenstvo rozhodlo tyto aktivity ukončit,“ objasňuje Thomas Birtel, předseda představenstva STRABAG SE.
„V souvislosti s obrovským utrpením válkou sužovaných obyvatel Ukrajiny organizuje a financuje koncern STRABAG pomoc těmto lidem zejména v dotčených koncernových zemích – v Polsku, v Česku, na Slovensku a v Moldavsku. V těchto iniciativách budou akcionáři, představenstvo i zaměstnanci společnosti STRABAG SE v souladu s našimi firemními hodnotami i nadále pokračovat,“ napsala společnost.
V České republice působí nejméně 17 firem s napojením na ruské fyzické či právnické osoby z evropských sankčních seznamů.
V případě dalších 66 podniků existují vazby na sankční seznamy Spojených států amerických. Jejich jmenný seznam zveřejnila na svém webu analytická firma Datlab.
Jak uvedl hlavní analytik Datlabu Jiří Skuhrovec, zveřejněný seznam podniků pod ruskou kontrolou má úřadům a firem ulehčil ověřování, zda neobchodují se sankcionovanou osobou. Nachází se na něm hodně známých jmen, například Škoda JS, Strabag, ČKD Blansko Holding, ruskými státními železnicemi vlastněné Gefco Česká republika či finanční ústav Sberbank CZ, který už musel po zásahu ČNB ukončit činnost.
Zhruba 30 firem z amerického sankčního seznamu je spojeno s jediným jménem – právě s ruským miliardářem Olegem Děripaskou. Jedná se o již zmíněnou stavební společnost Strabag a její dceřiné firmy. Pro připomenutí: Děripaska koupil podíl v rakouském mateřském holdingu Strabag v roce 2007 a dodnes zde drží 25,9 procenta akcií.
Oleg Děripaska figuruje na sankčním seznamu Spojených států amerických a Velké Británie. Už krátce po ruské invazi na Ukrajinu byl zařazen i do návrhu evropského sankčního seznamu. Ve schválené verzi ale jeho jméno nebylo.
Děripaska na začátku konfliktu vyzval k mírovému řešení, ruskou agresi a odpovědnost Putinova Kremlu ale napřímo neodsoudil. Po Děripaskovi odsouzení ruské agrese požadovalo i vedení Strabagu, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi blízký oligarcha tak ale neučinil.
Strabag mohl problém s ruským spolumajitelem řešit mnohem dříve. Jak už jsme zmínili, Děripaska do Strabagu vstoupil v roce 2007. Když o sedm let později ruská vojska anektovala Krymský polostrov a jihovýchodní ukrajinská území, akcionáři Děripasku ze struktury nevytěsnili. Neučnili tak ani v roce 2018, kdy se Děripaska ocitl sankčním seznamu USA.
Strabag se v České republice podílí na řadě dopravních staveb staveb. V neposlední řadě pak i na výstavbě nové linky metra D v ceně 14 miliard korun.
Společnost stavěla mimo jiné například na D1 úsek 18 – Měřín-Velké Meziříčí, na D35 – Šumperk-Mohelnice, na silničním okruhu kolem Prahy, stavba 512 (Jesenice–Vestec).
Kontrakty s ní uzavíraly například Ředitelství silnic a dálnic, Vojenské lesy a statky, ale i ministerstva. Společnost měla rekonstruovat budovu Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Z rekonstrukce ale kvůli navyšování ceny a podivným jevům, kolem její přípravy, sešlo.
Oleg Děripaska je se jměním přes 49 miliard korun považován za jednoho z nejvlivnějších Rusů.
(hrb)
