Ústavní soud rozhodl, razie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) u sázkových společností Tipsport, Chance a Tipsport.net byla nezákonná. Antimonopolní úřad podle soudu jednal bez důkazů, jen na základě podnětu od konkurence.

Ústavní soud tak dal za pravdu sázkovým společnostem. Rozhodl, že místní šetření provedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bylo nezákonné a představovalo nepřiměřený zásah do jejich práv. Antimonopolní úřad podle soudu vycházel jen z vágních indicií, mimo jiné i z podnětu od konkurenční Sazky. Nález může mít zásadní dopady i na další řízení, která úřad vede.

Zásah do práv

Podle stížnosti sázkových společností úřad neměl dostatečně silné důvody k provedení šetření. „Místní šetření jako celek bylo nezákonné a představovalo nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna. Vyjádření ÚOHS zatím není k dispozici.

Budova antimonopolního úřadu, nápis. Foto: ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Foto: ÚOHS

Důvodem místního šetření bylo podezření, že sázkové společnosti vytvořily kartel. ÚOHS obdržel například podnět od konkurenční Sazky, vycházel také z článků v novinách. Podle soudu šlo o nedostatečné indicie, které navíc úřad buď neprověřil vůbec, anebo to udělal procesně vadným způsobem a prověřování nezaznamenal řádně do spisu.

Oběť konkurenčního boje

„Rozhodnutí jsme očekávali, protože ÚOHS žádné indicie neměl a stal se z našeho pohledu obětí konkurenčního boje, podlého podnětu Sazky. Předpokládám, že další správní řízení, které úřad stále vede, bude zastaveno,“ řekl advokát sázkových společností Daniel Čekal. Nález prakticky znamená, že úřad nebude moci využít to, co při místních šetřeních shromáždil. Stejně však nezískal vůbec nic, doplnil Čekal.

Místní šetření se odehrálo v březnu 2019 v sídle společností, které se následně bránily žalobou. Vyhověl jí Krajský soud v Brně, a to i v případě další firmy Fortuna. V provedení místního šetření spatřoval nezákonný zásah.

Kasační stížnosti

ÚOHS ale podal úspěšné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, podle kterého nelze od úřadu požadovat, aby měl ještě před zahájením místního šetření jistotu, že byl porušen zákon.

V následné ústavní stížnosti sázkové společnosti trvaly na tom, že úřad neměl dostatečné indicie o možném protisoutěžním jednání. Poukazovaly také na to, že podnět vzešel od konkurence, a úřad tak měl být při jeho prověřování obezřetnější. „Úřad měl povinnost být obezřetný, neboť šlo o konkurenční podnět, a úřad se tak mohl stát součástí konkurenčního boje a vyřizování účtů mezi jednotlivými soutěžiteli,“ potvrdil dnešní nález.

Mohlo by vás zajímat

Tříčlenný senát

Ústavní soud zrušil dvě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a jeden rozsudek Krajského soudu v Brně, podle kterých místní šetření nebylo nezákonným zásahem. V platnosti zůstal jen první verdikt krajského soudu, který byl ve prospěch sázkových společností.

Rozhodoval tříčlenný senát Ústavního soudu, jeho člen Milan Hulmák uplatnil odlišné stanovisko. „Nemohu souhlasit s názorem většiny o nezákonnosti místního šetření jako celku,“ napsal Hulmák. Stížnost podle něj měla být odmítnuta.