Jde o neobyčejně silný geopolitický krok. Kanadský předseda vlády Mark Carney přijede do Evropského parlamentu jako první úřadující premiér pozvaný k projevu o stavu Unie. Unie tak upevňuje vztahy s klíčovým zámořským partnerem, s nímž dojednává užší obrannou spolupráci i přístup ke kanadskému lithiu a niklu. Návštěva přichází po krachu jednání mezi Ottawou a Washingtonem.
Kanadský premiér Mark Carney přijíždí do Štrasburku jako vůbec první úřadující předseda vlády, který byl osobně pozván na projev o stavu Unie (SOTEU). Bude přítomen jako host při projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ve čtvrtek sám před evropskými poslanci vystoupí.
Čestnými hosty při tomto projevu bývají obvykle osobnosti z občanské společnosti, nikoli úřadující vládní představitelé. Nejvýraznějším příkladem z poslední doby byla v roce 2022 Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta.
Odklon od zavedené praxe
Pozvání úřadujícího premiéra – a to dokonce ze země mimo Evropu – představuje odklon od zavedené praxe. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová pozvání odeslala ještě předtím, než naplno propukly současné rozepře mezi Kanadou a Spojenými státy. Načasování návštěvy premiéra země javorových listů lze vnímat jako jasný signál, po boku koho chce Evropská unie stát.
Pro Komisi i parlament tato návštěva zapadá do snahy o diverzifikaci partnerství nad rámec vztahů s Washingtonem. Kanada se již připojila k unijnímu fondu pro obranné zakázky s názvem Security Action for Europe (SAFE) v hodnotě 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Stala se tak první neevropskou zemí, která byla do tohoto programu přijata.
Lepší přístup ke kanadským surovinám
Zástupci Unie také jednají o lepším přístupu ke kanadským zásobám lithia, niklu a grafitu. K surovinám, které blok naléhavě potřebuje ke snížení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích.
Carneyho přítomnost dává těmto technickým otázkám konkrétní tvář. Jeho vláda přislíbila, že na podzim zahájí „intenzivní jednání“ o hlubším hospodářském a bezpečnostním partnerství. Plnohodnotný summit EU–Kanada je naplánován na 29. a 30. října v Montrealu. Představitelé obou stran označují vystoupení kanadského premiéra ve Štrasburku za politickou předehru k dané agendě.
Krach jednání s Američany
Obchodních jednání mezi Ottawou a Washingtonem zkrachovala před třemi týdny. Carney uvedl, že Trumpův tým na poslední chvíli vznesl požadavky na omezení možností Kanady uzavírat dohody s jinými zeměmi. Bílý dům také prosazoval oslabení ochrany médií ve francouzském jazyce, což by pro provincii Québec představovalo nepřekročitelnou hranici.
O několik hodin později vstoupila v platnost cla ve výši 50 procent, která americký prezident Donald Trump uvalil na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Kanada reagovala zavedením odvetných cel ve výši 15 až 50 procent na americkou ocel, mléčné výrobky a elektroniku. Trump navíc zopakoval svůj návrh, aby se Kanada stala 51. státem USA.
Carney následně obrátil pozornost k Evropské unii. „Ve světě, který je nebezpečnější a rozdělenější, se Kanada a naši evropští partneři stále více sbližují,“ řekl kanadský premiér po jednání s Trumpem.
Stále významnější partner
EU je již nyní druhým největším obchodním partnerem Kanady. Užší partnerství by bloku zajistilo spolehlivého dodavatele klíčových surovin v době, kdy se snaží snížit svou závislost na Číně.
Představitelé sedmadvacítky ale pečlivě rozlišují mezi partnerstvím a členstvím. Guntram Wolff, vedoucí analytik bruselského think-tanku Bruegel, poznamenal, že strategické sbližování „by mohlo zajít daleko“.
Cesta ke vstupu země hokeje do Evropské unie ale zůstává právně uzavřena. Článek 49 Smlouvy o Evropské unii omezuje členství pouze na evropské státy. Bez ohledu na to, jakou míru vstřícnosti Carney ve Štrasburku projeví, se Kanada členem bloku zatím nestane.
