Kanadská vláda prověřuje největší zbrojní zakázku poslední doby. Jde o nákup 88 amerických stíhaček F-35. Alternativou, která by americké stroje mohla doplnit, je švédský Saab Gripen. Švédský výrobce láká Kanadu na výrobu přímo v zemi. Generální ředitel švédské společnosti Saab Micael Johansson slíbil dokonce vznik tisíce nových pracovních míst.
Čtyřiadvacet stíhaček F-35 si objednala i Česká republika. I nám švédský výrobce nabídl možnost nákupu strojů, armáda a nakonec i vláda se ale následně přiklonila k ryze americké alternativě.
Kanadská liberální vláda nyní přezkoumává, zda má dokončit plnou objednávku všech 88 letounů F-35 od americké společnosti Lockheed Martin. Objevily se ale spekulace, že by Kanada mohla převzít jen první várku 16 stealth letounů F-35. Zbytek objednávky by pak tamní armáda doplnila jiným typem, například švédskými stroji Saab Gripen.
„Přezkum F-35 stále probíhá. Kanada nadále zvažuje svoji obrannou strategii. Usilujeme o zajištění maximálních ekonomických přínosů pro naše podniky a pracovníky,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Cheryl Forrest z kanadského ministerstva obrany.
Mohlo by vás zajímat
Dokumenty předložené v parlamentu ukazují termíny dodávek. První kanadské letouny F-35 dorazí na základnu amerického letectva koncem příštího roku. Tam začne výcvik pilotů a mechaniků. Teprve v roce 2028 dorazí první stroje americké výroby na kanadské základny.
Gripeny by mohly dorazit dříve
Generální ředitel švédské společnosti Saab Micael Johansson signalizoval Kanaďanům zásadní informaci. Kanadské letectvo může obdržet první švédské letouny Gripen-E stejně rychle.
„S dodávkami můžeme Kanadě začít, pokud se rozhodnou pro kombinaci dvou typů, velmi brzy,“ uvedl Johansson.
Saab je velmi aktivní. Je ochotný postavit v Kanadě nejen montážní linku, ale nabídl i kompletní výrobní a výzkumné centrum. Pokud by tam výrobní zařízení postavili, první Gripeny vyrobené přímo v Kanadě by opouštěly linku zhruba za tři až pět let, v závislosti na nastavení. Během fáze budování Johansson opakovaně zdůraznil, že by v Kanadě mohlo vzniknout 9 000 až 10 000 pracovních míst.
Podmínky Saabu a pochybnosti
Kanadské politické strany berou slibovaný ohromný počet pracovních míst s rezervou. Důvodem je zkušenost z Brazílie. Saab tam po rozhodnutí země koupit Gripeny zřídil montážní závod, ale přísliby nebyly naplněny dle očekávání.
Lídr strany Bloc Québécois Yves-François Blanchet vyjádřil skepsi. „Chci věřit, že v určitém okamžiku každá vláda, Quebec i Kanada, začne říkat všem těm společnostem… jestli něco slíbíte, musíte to dodat,“ řekl Blanchet. Dlouhodobě se spekuluje, že velkým příjemcem zakázky by byla montrealská společnost Bombardier. Obě firmy již spolupracují na výrobě průzkumného letounu GlobalEye.
Micael Johansson kontroval: dohoda je podmíněna závazným rozhodnutím Kanady letouny Gripen skutečně koupit. Dohoda by zahrnovala transfer technologií a duševního vlastnictví. „Tyto dvě věci jdou ruku v ruce,“ řekl Johansson.
Švédský ministr obrany Pal Jonson přitom naznačil, že montáž Gripenů v Kanadě by nemusela být nutně podmíněna objednávkou. Uvedl, že Švédsko čelí problémům s obrannou kapacitou. Velká objednávka Gripenů-E pro Ukrajinu by mohla přetížit stávající výrobní linky.
Generální ředitel Saabu Johansson byl ovšem neoblomný. Podle něj nedává smysl zakládat další zařízení a transferovat technologie bez kanadské objednávky.
Johansson se zúčastnil před pár dny týdenní série setkání s představiteli podnikatelské, ekonomické a politické sféry, spolu se švédskou královskou rodinou, jejichž cílem bylo přesvědčit vládu premiéra Marka Carneyho, aby uzavřela partnerství se severskou zemí v oblasti obrany a průmyslových iniciativ, včetně stíhacích letounů.
