Kam se poděli Kolibřík s Mazánkem? Případ úniku nahrávek Béma s Janouškem se nedostal k soudu ani za šest let

Kvůli údajnému vynesení, ale i předání, odposlechů lobbisty Romana Janouška čelí od listopadu roku 2013 obvinění bývalý důstojník BIS a posléze hlavní analytik protikorupční policie Jan Petržílek. Případ se ani po šesti letech nedostal k soudu. Repro: ED

Bezmála šest let totální nejistoty. Tak by se dal nazvat příběh bývalého vysoce postaveného důstojníka Bezpečnostní informační služby Jana Petržílka. Toho generální inspekce a státní zastupitelství považují za člověka, který ze služby vynesl odposlechy lobbisty Romana Janouška a pražského primátora Pavla Béma a předal je někdejšímu lídrovi hnutí Věci veřejné Vítu Bártovi. Proti Petržílkovi svědčí pouze jedna svědkyně pod skrytou identitou.

Vyšetřovatelé civilní kontrarozvědky – BIS – a Generální inspekce bezpečnostních sborů a vyšetřovatelé ze státního zastupitelství „klečí“ na bývalém příslušníkovi tajné služby a posléze hlavnímu analytikovi protikorupční policie už přes šest let. Vyšetřování započalo v březnu roku 2012. Hlavní osobou je Jan Petržílek, který musel tajnou službu opustit kvůli špatným vztahům s vedením v roce 2011. Tehdejší šéf protikorupční policie Tomáš Martinec o nějaký čas později později dosadil Petržílka na post hlavního analytika „svého“ Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.

Nějakou dobu po Petržílkově odchodu, přesněji v březnu roku 2012, se v deníku Dnes a týdeníku Euro objevily odposlechy pražského lobbisty a politického podnikatele Romana Janouška, které částečně odkryly, kam všude sahal jeho vliv. Protože měl Petržílek na BIS tyto věci ve své působnosti, podezření směřovalo k němu.

Audiozáznamy prokazovaly, jak dobré vztahy Janoušek udržuje nejen s politiky, ale i některými příslušníky tajné služby. A to přestože bezpečnostní složky by měly pokusy o ovlivňování politiků sledovat a konat v zájmu státu. Odposlechy zachytily Janouška, jak rozmlouval především s Pavlem Bémem (známé přezdívky Kolibřík, Mazánek, Jimbič), ale letitým důstojníkem BIS Janem Pavlíčkem.

Utajená svědkyně

Pro BIS, která Janouškovy aktivity delší dobu sledovala – aniž by o nich překvapivě informovala policii, která by mohla zahájit příslušné vyšetřování – bylo zveřejnění odposlechů velkou ostudou. Důstojníci z pražských Stodůlek byli veřejnosti jeden čas takřka pro smích a dala se proto očekávat odveta v podobě pátrání, odkud audiozáznamy unikly.

Kvůli vynesení, ale i předání, odposlechů čelí od listopadu roku 2013 obvinění bývalý důstojník BIS a posléze hlavní analytik protikorupční policie Jan Petržílek. Toho zatkla zásahová jednotka při cestě do práce. Zatčen byl také zakladatel politické strany Věci veřejné, exministr dopravy a někdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta, kterému měl dle svědecké výpovědi Petržílek předat audionosiče na vánočním večírku bezpečnostní agentuty ABL (dnes Mark 2 Corporation – pozn. red.).

Vyšetřování úniku odposlechů mělo podobný průběh jako řada známých kauz z poslední doby. Obvinění mělo být neprůstřelné a doprovázelo je slova o brzy následujícím odsouzení. Tak se alespoň nechal slyšet krátce po zatčení údajného pachatele ředitel BIS Jiří Lang na nahrávce ze setkání se svými podřízenými. „Ke konci se blíží kauza odposlechů Roman Janoušek, která unikla z vašeho pracoviště a o kterou se postaral pan Petržílek. Který to předal Vítu Bártovi a Vít Bárta mu slíbil funkci v rámci policie a pan Petržílek z politických motivů podlehl pokušení a zradil vás všechny. (…) Byl to člověk, který o ten odposlech požádal, který ho tedy dostal od vrchního soudu, dostal výsledky a pak je ukradl – zloděj. (…) Udělám všechno pro to, aby pan Petržílek byl co nejpřísněji potrestán,“ prohlásil Lang a BIS začala vyšetřovat i únik této nahrávky, jejíž části zveřejnil v září 2014 týdeník Euro.

Policejní orgán ani státní zástupce nikdy navíc neučinili ani žádné kroky k tomu, aby zjistili, kdo byl onou osobou ´představenou jako Jan Petržílek´, což ostatně považujeme za jedno z největší pochybení orgánů činných v trestním řízení v této věci, tvrdí Petržílkův obhájce. Repro: facebookový účet Jana Petržílka

Vyšetřovatelé, jejichž práci dozoruje Michal Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze, se snažili opřít o dva základní důkazy. Svědectví utajených svědků a rozkódování počítačů a externích disků. To vyšetřovatelům ale vychází pouze částečně, jeden z nich prohlásil, že pouze viděl v počítači Víta Bárty inkriminované audionahrávky. Zato utajovaná svědkyně tvrdí, že k předání nosičů s nahrávkami mezi Petržílkem a Bártou skutečně došlo. Podle informací, která Ekonomický deník nashromáždil, by měla být touto svědkyní pravděpodobně někdejší Bártova podřízená a také přítelkyně. Ta tvrdila, že existuje ještě dalších svědků, ty se ale podle dostupných zjištění nepodařilo ustanovit.

Utajovanou svědkyní má být pravděpodobně někdejší podřízená a také přítelkyně někdejšího lídra hnutí Věci Veřejné Víta Bárty: Foto: psp.cz

Svědkyně ukázala na Bártu, paradoxně ale vyšetřovatelé neověřovali, zda tím, kdo měl audionosiče předávat, byl skutečně Petržílek. Bártu svědkyně podrobně popsala, ale Petržílka tak detailně ne. A neproběhla ani standardně užívaná rekognice, při které jsou svědkům předkládány fotografie různých lidí, a ti mají za úkol ukázat na podezřelou osobu.

Ještě větší problém se ukázal s daty na počítačích a externích discích, od kterých si vyšetřovatelé slibovali přesné zmapování cesty Janouškových odposlechů. Snažil se Kriminalistický ústav Praha, snažil se najatý soudní znalec, druhý, ale marně. Data zůstala zašifrována.

Vyšetřovatelé vedli k Petržílkovi celkem tři věci. Jedno trestní stíhání zrušilo vrchní státní zastupitelství v Praze, skončilo také prověřování BIS ohledně poškozování cizích práv. Nakonec se případ blíží k návrhu na podání obžaloby, který předloží státnímu zástupci Michalu Muravskému. Pro prostudování návrhu a dožádaných znaleckých posudků se Muravský rozhodne, zda Petržílka obžaluje nebo se k soudu vůbec nedostane.

Petržílkův obhájce Václav Němec zatím konkrétnější informace o stavu řízení nemá. „Dle v médiích uveřejněných informací ze dne 7. 8. 2019 mělo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které vedlo vyšetřování podat Městskému státnímu zastupitelství v Praze návrh na podání obžaloby. Já jako obhájce jsem však dosud nebyl Městským státním zastupitelstvím v Praze informován o podání obžaloby. Trestní věc tak zjevně posuzuje městský státní zástupce a připravuje buď obžalobu, zastavení trestního stíhání, či může věc případně i vrátit na obvod k doplnění vyšetřování.“

Bývalý příslušník BIS a policie je od obvinění postaven mimo službu. Bere polovinu policejního platu, udělal si rekvalifikační kurz a pracuje jako řidič záchranář v Mělníku. Rozpadla se mu rodina. Státní zastupitelství oznámilo, že vyšetřovatelé přivezli dozorujícímu státnímu zástupci návrh na podání obžaloby počátkem srpna. „Ve věci bylo ukončeno vyšetřování a spisový materiál byl společně s návrhem policejního orgánu na podání obžaloby předložen státnímu zástupci,“ řekl k tomu pouze mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Příběh, tak jak ho vnímá on, popsal Jan Petržílek Českému rozhlasu ke konci srpna. „Osobně to své stíhání vidím hlavně jako snahu nalézt rychle viníka úniku, který se prokazatelně stal. A zároveň se pomstít za kritické názory, které jsem v minulosti u BIS ve vztahu k její činnosti interně prezentoval. Ostatně nejsem jediný z příslušníků, který odcházel kvůli obvinění, které se následně ukázalo jako nesmyslné,“ řekl Petržílek Rozhlasu. Proč jeho případ není ještě po šesti letech před soudem pak vysvětlil následovně: „Podle oficiálních informací státního zástupce je hlavní důvod zpracování znaleckých posudků, stupeň utajení celého vyšetřovacího spisu a složitost případu. Z mého pohledu to je však snaha, aby se zprošťující rozsudek mohl svést na to, že svědci si už nic nepamatují a proto jsem nemohl být odsouzen, tedy aby vyšetřující orgány nemusely přiznat své fatální pochybení.“

Jan Petržílek svoje stíhání vnímá jako snahu nalézt rychle viníka úniku, který se prokazatelně stal. A zároveň se mu pomstít za kritické názory, které v minulosti u BIS ve vztahu k její činnosti interně prezentoval. Centrála BIS – pohled ze vzduchu.
Ilustrační foto z videa bis.cz

Banální skutek a dlouhé stíhání

Petržílkův obhájce Václav Němec se znalostí kompletního spisového materiálu tvrdit, že se jedná po stránce dokazování o banální skutek, který by měl být bez problémů ukončen do půl roku od zahájení trestního stíhání, „jak ostatně stanoví i trestní řád v § 170 odst. 1 tr. řádu“. „Tomu odpovídá i to, že po cca 11 měsících trestního stíhání dozorový státní zástupce konstatoval průtahy v činnosti státního zástupce, který vedl vyšetřování. Nyní po šesti letech trestního stíhání, kdy bylo např. vyslechnuto pouze 12 svědků, lze z naprostou jistotou konstatovat, že trestní řízení je naprosto neúměrně dlouhé a nejen že paralyzuje život mého klienta, neboť po celou tuto dobu je postaven mimo službu, ale fatálně narušuje i důvěru ve spravedlnost a jednu ze základních zásad trestního řízení, kdy dle § 2 odst. 4 trestního řádu musí být trestní věci projednávány urychleně bez zbytečných průtahů,“ ohrazuje se proti postupu orgánů činných v trestním řízení právník Němec.

Vyšetřující státní zástupce dle Němcova názoru nepostupoval v souladu s trestním řádem, kdy zejména neobjasňoval okolnosti svědčící ve prospěch jeho klienta, neakceptoval návrhy na doplnění dokazování. „A to, ač jimi mohla být jednoznačně vyvrácena podezření na jejichž základě je můj klient obviněn, přičemž v rámci celého trestního řízení nebyl zajištěn jediný důkaz, svědčící o tom, že se můj klient dopustil jakéhokoli trestného činu,“ tvrdí Němec.

Petržílkovi advokáti (dříve jej zastupoval Lukáš Trojan – pozn. red.) na průtahy, tak na pochybení k nimž v rámci trestního řízení podle jejich názoru došlo podávali stížnosti či žádosti o výkon dohledu. Ty ale nebyly zpravidla vyslyšeny. „Naposledy v květnu letošního roku, kdy tyto byly v červenci shledány jak městským státním zástupcem v Praze tak státním zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze jako nedůvodné a nebyla shledána žádné pochybení,“ kroutí hlavou Petržílkův advokát.

Ve spise není podle Němce, který léta pracoval v protikorupční policii, založen žádný výslech, který by jakkoli potvrzoval podezření z jakékoli trestné činnosti jeho klienta. „Utajená svědkyně o níž uvádíte, že tvrdí, že Petržílek předal CD nosiče Bártovi, tak tato toto netvrdí. Utajená svědkyně uvedla pouze to, že viděla jak ´osoba, která ji byla představena jako Jan Petržílek, předala CD nosiče Bártovi´. Osoba, která ji měla být jako Jan Petržílek představena, však nebyla nikdy ztotožněna a ustanovena. Policejní orgán ani státní zástupce nikdy navíc neučinili ani žádné kroky k tomu, aby zjistili, kdo byl onou osobou ´představenou jako Jan Petržílek´, což ostatně považujeme za jedno z největší pochybení orgánů činných v trestním řízení v této věci. Kdy se pouze spokojili se zněním jména. Přitom stačilo provést obyčejnou rekognici, která by jednoznačně vyvrátila domněnku, že osobou ´představenou jako Jan Petržílek´ byl můj klient. Rekognici, ač jsme ji navrhovali, státní zástupce odmítl provést jako nadbytečnou,“ poukazuje na zjevné neuralgické body vyšetřování Václav Němec.

„Můj klient se k obvinění i všem dílčí okolnostem, které byly vyšetřovány velmi podrobně a detailně vyjádřil, veškerá podezření vyvrátil, a všechna svá tvrzení podložil odkazy na další důkazy. Ve výpovědi mého klienta nebyly shledány žádné rozpory v kontextu s dalšími shromážděnými materiály,“ tvrdí Němec.

Podá tedy Petržílkův advokát návrh na zastavení trestního stíhání? „Explicitní návrh na zastavení trestního stíhání jsem nepodával. Podali jsme celou řadu návrhů a žádostí o doplnění vyšetřování, které byly jako nedůvodné zamítnuty. Zastavení trestního stíhání je plně v rukou dozorového státního zástupce. Jelikož tento neshledal v šestiletém vyšetřování ani průtahy, ani pochybení, byl by návrh na zastavení trestního stíhání pouze zbytečným úkonem. Navíc v situaci, kdy státní zástupce musí sám konat a rozhodnout o zastavení trestního stíhání, k čemuž i přes naše opakované upozornění nedošlo. Jedním z důvodů proč například mohl zastavit státní zástupce trestní stíhání mého klienta je ten, že v celém spisu není jediný důkaz, který by jej spojoval s trestným činem pro který je již šest let trestně stíhán,“ uzavírá Václav Němec. Kdy bude nařízeno soudní jednání zatím není známo.

Jan Hrbáček