Veřejné zdravotní pojištění bude v příštím roce hospodařit s deficitem. Přichází s tím návrh úhradové vyhlášky, který poslalo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení. Největší nárůst bude mít kvůli zákazu amalgámu stomatologie. Škrty naopak čekají nemocnice, laboratoře a radiodiagnostiku.

Ministerstvo počítá s tím, že na konci letošního roku budou mít zdravotní pojišťovny zůstatky ve výši 41,7 miliardy korun. Příjmy v příštím roce odhaduje na 556,3 miliardy korun, oproti roku 2025 se tak očekává jejich zvýšení o 25 miliard (4,7 %).

Úhradová vyhláška počítá s deficitem

Vyhlášku na rozdíl od loňska ovšem úřad tentokrát koncipuje deficitně – náklady podle něj dosáhnou 566 miliard, z toho 546 miliard půjde na zdravotní služby. Deficit příjmů a nákladů by tak měl dosáhnout 9,8 miliardy. Z hlediska cashflow to ale je 6,6 miliardy s tím, že celkové výdaje budou činit 562,8 miliardy.

A jak zamýšlí ministerstvo zdravotnictví deficit sanovat?

  • Snížením zůstatků na účtech pojišťoven: Podle ministerstva jsou stále dostatečné pro krytí deficitu, byť se již dlouho nacházejí pod bezpečnou hranicí 10 % výdajů běžného období.
  • Vyšším výběrem pojistného: Současná predikce příjmů nepočítá s řadou ekonomických jevů, které podle ministerstva zřejmě nastanou (zejména zvýšení odměn ve veřejném sektoru).
  • Úsporami na nákladové stránce: Úřad doufá ve větší dopad některých novinek, jako jsou elektronické žádanky. Zároveň podle něj mohou některé segmenty růst méně, než se počítá. Další úspory by mohla přinést opatření zdravotních pojišťoven sahající od účinnější revizní činnosti přes restrukturalizaci sítě až po aktivnější lékovou politiku.
  • Dopadem investic z minulých let: Podpora prevence, screeningů, jednodenní péče, změn v kompetencích a koordinace péče může začít přinášet úspory především v lůžkové péči, centrové léčbě, lécích na recept a ambulantní specializované péči.

Kdo dostane víc peněz?

25 miliard, které by měl mít systém v příštím roce navíc, si z největší části rozdělí následující segmenty:

  • Stomatologie: Za největším růstem nákladů bude v příštím roce stát zákaz amalgámových výplní v EU, který si u nás vyžádá náklady 4,8 miliardy. Další peníze bude stát novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje například úhrady v endodoncii.
  • Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté: V příštím roce začne platit upravená vyhláška o preventivních prohlídkách, které by měly být individualizovanější. Zároveň dojde ke sjednocení hodnoty bodu u jednotlivých odborností ambulantních specialistů. Celkový růst u těchto segmentů by měl dosáhnout 5 miliard.
  • Následná, dlouhodobá, domácí a sociálně-zdravotní péče: Vzhledem ke stárnutí populace je třeba tuto péči posilovat jak z hlediska jednotkových úhrad, tak kapacit. Celkově ministerstvo růst odhaduje na zhruba 4 miliardy.
  • Léky na recept, zdravotnické prostředky, očkování: Tyto položky vykazují v posledních letech růst související s legislativními změnami (ochranné limity, změny ve zdravotnických prostředcích, monoklonální protilátky proti RS virům). V příštím roce růst zřejmě dosáhne 3,7 miliardy.
  • Centrové léky: Ministerstvo tentokrát počítá s nižším růstem centrových léků vlivem nového úhradového mechanismu cenových slev. Růst odhaduje na 4 miliardy.

Kdo dostane méně?

Ministerstvo naopak plánuje pokles ve dvou segmentech:

  • Laboratoře a radiodiagnostika. Omezení mají přinést úsporu ve výši 0,5 miliardy, a to prostřednictvím:
    • úhradové restrikce například u magnetických rezonancí,
    • sjednocení úhrad směrem dolů s ostatními segmenty (například u ultrazvuku),
    • odbourání duplicitních vyšetření díky elektronické žádance,
    • zpřísnění regulací.
  • Nemocnice. Vyhláška přichází s řadou opatření, od nichž si slibuje úsporu zhruba 2 miliardy:
    • konec či snížení řady bonifikací,
    • snížení základní sazby CZ-DRG (pacientský klasifikační systém, podle kterého je hrazena péče v nemocnicích, pozn. red.),
    • finanční tlak na krátkodobé hospitalizace (nově se zavádějí i negativní motivace),
    • sbližování či sjednocování úhrad směrem dolů,
    • zavedení nového mechanismu cenových soutěží,
    • limitace úhrady.

Celkem by nemocnicím měly poklesnout úhrady (s výjimkou centrové léčby) o 1 %.

Pokles úhrad se dotkne nemocnic

„Pokles úhrad v akutní lůžkové péči je cílené konsolidační opatření, které společně s úpravou centrové léčby rozděluje část přebytků nemocnic zpět do systému veřejného zdravotního pojištění (v roce 2024 byl zisk nemocnic přes 11 miliard korun a aktuální zůstatky na účtech přímo řízených nemocnic přesahují 32 miliard Kč, další jsou na účtech ostatních nemocnic),“ stojí v odůvodnění návrhu úhradové vyhlášky.

Regulace se ovšem dotknou i většiny dalších segmentů, kde bude platit limit na úhradu preskripce léků a zdravotnických prostředků, vyžádané péče a zvlášť účtovaných položek. Při překročení limitu uplatní zdravotní pojišťovna regulaci obvykle až do výše 40 % překročení.

Mohlo by vás zajímat