„Vítejte Kajo, rádi vás tu vidíme,“ zaznívalo převážně z úst europoslankyň při grilování budoucí místopředsedkyně Evropské komise a komisařky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Estonky Kaji Kallasové. Ve svém úvodním prohlášení se Kallasová zavázala, že bude pracovat na posílení postavení EU ve světě a na zajištění její geopolitické a hospodářské bezpečnosti. Vyzvala rovněž k větším investicím do obrany a zdůraznila význam spolupráce s mezinárodními partnery.
Slyšení se také týkalo témat jako je Latinská Amerika, Bělorusko, Arménie a Ázerbájdžán a Arktida, spolu s loděmi převážejícími ruskou ropu v Baltském moři, ochrana lidských práv a svobody tisku, jakož i lidská práva. Kallasová má po slyšení post eurokomisařky jistý na 100 procent. Na pozici vrcholného diplomata EU nahradí Josepa Borrella.
Budoucí místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová se před grilováním tvářila sebevědomě a vesele. Jednací sál byl nacpaný k prasknutí. „Jsme rádi, že jste tady,“ zdravili vesměs Kallasovou europoslanci.
Pokud bude Kaja Kallasová na post eurokomisařky potvrzena, bude čelit těžkému úkolu sjednotit diplomacii EU – a často soupeřící postoje 27 národních států – v souvislosti s válkami na Ukrajině a na Blízkém východě, Trumpovým návratem do Bílého domu a rostoucí hrozbou ze strany Číny.
Během svého tříhodinového slyšení bývalá estonská premiérka zdůrazňovala, že je třeba, aby EU vytáhla svou váhu jako „geopolitický hráč“ – tím, že využije hlasů svých členů.
„Svět je v plamenech, takže musíme držet pohromadě,“ prohlásila.
Moc neznamená právo
„Evropskou unii mám ráda. Nikdy bych si ale nedokázala představit, že budu sedět v tomto křesle, ale stalo se. Evropská unie má pro mě hodnotu kvůli svobodě, v Estonsku jsem vyrůstala za železnou oponou. Po odchodu ze Sovětského svazu jsme přísahali, že už nikdy nebudeme sami a dnes jsme kvůli tomu silnější. Budoucích 5 let nebude snadných, na evropském kontinentu probíhá válka, vidíme, jak se vytvářejí autokratické koalice a po celém světě dochází ke geopolitickým změnám. Vidíme chování Číny, Ruska, Íránu. Musíme mít na paměti, co nám hrozí a musíme na to reagovat a nesmíme nic ztratit. Jsme zastánci míru, prosperity a zastánci světa, kde moc neznamená právo,“ řekl na úvod svého projevu Kaja Kallasová.
Za dvě naléhavé priority označila ruskou agresi na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě, okolo kterých se točila valná většina otázek. Řešila se ale i Afrika, Asie a Latinská Amerika. V zájmu EU je podle Kallasové rozšíření, bezpečnost, energetická bezpečnost a prosperita a poukázala zároveň na závislost Evropské unie na produktech čínské ekonomiky. Kallasová také potvrdila budoucí úzkou spolupráci s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
Kallasová vnímá jako silný fundament spolupráci Evropské unie s USA. Chce pracovat i na nových vztazích s Indií, Afrikou a latinskoamerickými zeměmi.
„Musíme také chránit vnější hranice,“ vypíchla mimo jiné Kallasová.
Nemůžeme vytvářet alternativní struktury
Grilování začal Němec – křesťanský demokrat – Michael Gahler, který se tázal především na ruskou agresi na Ukrajině a s tím související pomoc Spojených států. „Plánujete kontaktovat Trumpa ještě před inaugurací 20. ledna?“ zeptal se Gahler.
„Jako estonská premiérka jsem USA navštěvovala, setkávala jsem se s demokraty i republikány. Vždy jsem udržovala dobré vztahy s lidmi, kteří jsou blízcí prezidentovi USA. Samozřejmě budeme usilovat po setkání s nově zvoleným prezidentem, protože jsme nejsilnějšími spojenci,“ odvětila Kallasová.
„Jak zajistíte spolupráci s eurokomisařem pro obranu?“ doplnil Gahler.
„S komisařem pro obranu sdílíme společný cíl, jak rozdělit práci. Nesmíme přitom zasahovat do našich příslušností. Vždy jsem u Andriuse Kubiliuse viděla ochotu spolupracovat,“ ujišťovala.
Polský konzervativec Adam Bielan navázal, že v roce 2030 blíží potenciální konflikt s Ruskem, ale v Evropě je málo obranných málo investicí. Společné obranné zakázky tyto výzvy podle něj nevyřeší. „Jak posílit účinek proti Rusku nezávisle na USA. Jak posílit evropský obranný průmysl, zapojení malých a středních podniků?“ tázal se Bielan.
„Investice do obrany jsou nedostatečné, v roce 2014 se státy EU zavázaly posílat na obranu na 2 procenta HDP, nyní je rok 2024 a ne všechny státy to plní. Zásadní rozhodnutí musíme přijmout nyní v mírové době. Když budeme dobře připraveni, tak těm závažným okamžikům nebudeme muset ani čelit, protože bude fungovat odstrašení,“ zareagovala Kallasová.
Upozornila, že Rusko, Severní Korea a Írán vyrábějí více vybavení a munice než euroatlantické společenství. Evropa musí do obrany více investovat a nést větší odpovědnost, uvedla a zdůraznila, že transatlantické partnerství přineslo prosperitu a bezpečnost na obou stranách Atlantiku. Stejně jako u všech vztahů musíme vycházet z toho, co je pro obě strany nejlepší, dodala.
Připomněla, že se chystá Bílá kniha obrany, která by měla definovat obranné schopnosti EU.
„Když posílíme Evropskou unii posílením vlastního obranného průmyslu, tak tím posílíme i NATO. EU nepotřebuje samostatné vojenské pravomoci, nepotřebujeme dvě různá velení,“ doplnila.
Navázala Belgičanka Hilde Vauthmans z Renew: „USA se bude distancovat od Evropy. Je za 5 minut 12, co může Evropa učinit pro ukončení války na Ukrajině?“
„Musíme se do toho pustit a jasně ukázat, že stojíme za Ukrajinou a budeme za ní stát tak dlouho, jak to bude potřeba. Ruský narativ je, že sankce neexistují nefungují, ale není to pravda. Musíme jim ukázat, že nemohou překonat spojence Ukrajiny, jinak bude ohrožena bezpečnost v Evropě, ale i v celém světě. Na Ukrajinu musíme posílat více munice, musíme být schopni jí pomoci,“ odvětila.
Polák Lukasz Kohut z klubu Evropské lidové strany se Kallasové tázal na vojenskou rychlou zásahovou jednotku, která by mohla být umístěna v Polsku či Pobaltí?
„Chráníme a bráníme Evropu jako region. Jsou velmi důležité velitelské linie, neměli bychom vytvářet alternativní struktury, bude to matoucí v případě vypuknutí reálného konfliktu. Proto podporuje synergie mezi NATO a EU a nesmí tu docházet ke konkurenci,“ returnovala Kallasová.
Pomoc Ukrajině a rozšíření EU v příštích pěti letech
Kallasová dále varovala, že Rusko, Írán, Severní Korea a – skrytěji – Čína chtějí změnit světový řád založený na pravidlech. Vyzvala Evropskou unii, aby na tuto hrozbu reagovala po boku svých nejbližších spojenců a partnerů, „aniž bychom ztratili byť jen píď toho, kým jsme“.
„Měli bychom mít nový přístup k Íránu,“ podotkla a slíbila, že spolu s ministry zahraničí států Unie projedná potřebu „silnějšího plánu“ vůči Teheránu, který Rusku na Ukrajinu poskytuje rakety a bezpilotní letouny.
K ruské válce proti Ukrajině řekla, že vítězství Ukrajiny je pro EU prioritou, která musí poskytnout tolik vojenské, finanční a humanitární pomoci, kolik bude třeba.
Kallasová se jednoznačně vyslovila pro vstup Ukrajiny do EU a zdůraznila, že rozšíření o sousední země je geostrategickou investicí, která je ve vlastním zájmu EU: „V příštích pěti letech zde potřebujeme jasné výsledky.“
K migraci pak Kallasová uvedla, že v zájmu ochrany svobody pohybu musí EU chránit své vnější hranice. Musí zabránit ztrátám na životech a zároveň co nejlépe řešit základní příčiny migrace. K Číně uvedla, že tato země je stále větším konkurentem a systémovým soupeřem, a zdůraznila, že „naše závislost na Číně v klíčových odvětvích je skutečnou zranitelností. Musíme se zbavit rizika.
Nová americká administrativa, obrana, sankce
Europoslanci se dále Kallasové ptali, jak hodlá spolupracovat s nastupující americkou administrativou, aby zajistila pokračující podporu Ukrajině. Odpověděla, že pokud bude jako eurokomisařka potvrzena, bude hledat kontakty s novým americkým vedením, protože „to, co vidím v globálním měřítku, je, že jsme nejsilnější spojenci a musíme držet při sobě“.
Doplnila, že USA si nemohou dovolit soustředit se výhradně na Čínu na úkor Ukrajiny, zatímco Čína musí také „pocítit cenu“ za svou podporu ruské agresivní války.
Znovuzvolení Donalda Trumpa vyvolalo v Evropě nervozitu, že by mohl ukončit podporu boje Kyjeva proti Rusku. Na otázku ohledně svých kontaktů s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem Kallasová poznamenala, že během svého působení ve funkci estonské premiérky udržovala kontakty s republikány i demokraty a setkala se s osobnostmi, včetně Trumpova viceprezidenta JD Vance. Potvrdila, že má v úmyslu spojit se s Trumpovým týmem co nejdříve.
„Samozřejmě se pokusíme setkat s příštím prezidentem a jeho týmem, protože se považujeme za globální spojence,“ řekla a odkázala na napětí způsobené Čínou v Jihočínském moři a ruskou agresí na Ukrajině.
„Evropská unie a Spojené státy jsou silnější a bezpečnější, když pracujeme společně,“ řekla. Zdůraznila hrozbu pro „světový řád založený na pravidlech“, kterou představují Rusko, Írán, Čína a Severní Korea.
Prohlásila, že „Čína musí také pocítit vyšší cenu“ za to, že Moskvu zásobuje technologiemi potřebnými pro invazi na Ukrajinu, a doplnila, že „bez podpory Číny by Rusko nebylo schopno pokračovat ve válce se stejnou silou“.
Pokud jde o Izrael a Palestinu, Kallasová uvedla, že Evropská unie bude i nadále usilovat o okamžité příměří, propuštění všech rukojmích a poskytnutí humanitární pomoci, přičemž bude i nadále pevně podporovat práci na dlouhodobém dvoustátním řešení.
Když mluvila o pokračující izraelské válce zahrnující Hamás a Hizballáh a o humanitární krizi v Gaze, řekla, že „její srdce krvácí pro každou oběť“. Zdůraznila potřebu okamžitého příměří a propuštění rukojmích. Vyzvala také k umírněnosti a poznamenala, že EU podporuje dvoustátní řešení a právo Izraele na existenci.
Opakovaně také odkazovala na slova Davida Ben Guriona, zakladatele státu Izrael a prvního premiéra, že řešení konfliktu na Blízkém východě musí být založeno na spravedlnosti a bezpečnosti.
Je zapotřebí Středomořský pakt
Během svého slyšení Kallasová také zmínila, že Evropská unie potřebuje Středomořský pakt se zeměmi podél svých břehů, aby jim poskytla rozvojové příležitosti a spolupráci, a tím zabránila lidem v migraci do Evropy. Když se lidé cítí ve svých domovech bezpečně a mají pracovní příležitosti, nechtějí odejít, poznamenala. „Problémy našich sousedů budou v budoucnu i našimi problémy,“ poznamenala Kallas.
Zdůraznila význam středomořského regionu, který se odráží ve vytvoření nové specializované pozice komisaře pro Středomoří v rámci Evropské komise.
Kallasová také přislíbil, že bude spolupracovat s komisařem pro migraci na vypracování dohod s každou zemí na základě jejich jedinečných charakteristik a na využití těchto dohod v boji proti obchodování s lidmi.
Vztahy s Afrikou
Kaja Kallasová v odpovědích na otázky europoslanců opakovaně zdůrazňovala potřebu spolupracovat s africkými zeměmi. A to na stejné úrovni, naslouchat jejich obavám a nápadům a zároveň brát v úvahu specifické okolnosti každé země v oblastech, jako je ekonomika, obchod a bezpečnost. Poznamenala, že při rozvoji vztahů s Afrikou je důležité dodržovat zásady právního státu, protože i o to mají zájem investoři. Země s fungujícím právním systémem z ní činí bezpečnější místo pro investice a pomáhá vytvářet prosperitu.
Kallasová několikrát zmínila Kongo jako zdroj kritických nerostných surovin a zemi, která se potýká s konflikty zahrnujícími teroristické skupiny, stejně jako Rwandu. „Vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje kritické nerostné suroviny, potřebujeme v této oblasti udržitelné obchodní vztahy a spolupráci s místními partnery,“ řekla.
Slyšení se rovněž dotklo aktivit Číny a Ruska v Africe, včetně činnosti ruské vojenské skupiny Wagnerovců v této oblasti. Kallasová uvedla, že „když se podíváte na mapu Afriky a na místa, kde operují ruské vojenské skupiny a nacházejí se čínské investice, tyto oblasti se často překrývají“.
Zdůraznila, že Evropská unie sice v Africe „dělá hodně“, ale o tomto úsilí dostatečně neinformuje. „Musíme najít způsoby, jak předvést naše úspěchy, ale to bude vyžadovat úsilí v bitvě příběhů,“ dodala.
Vyjádřila také naději, že se příští rok uskuteční summit EU-Afrika, který zahájí spolupráci založenou na těchto zásadách.
První premiérka Estonska
Kaja Kallas odstoupila z funkce estonské premiérky v červnu poté, co byla nominována lídry EU na post komisařky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Původem právnička, specializující se na evropské soutěžní právo, sloužila dvě období v estonském parlamentu a následně i v Evropském parlamentu (2014–2018), kde byla místopředsedkyní výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina.
Jako předsedkyně liberální estonské Reformní strany byla v roce 2021 zvolena první ženskou premiérkou Estonska, v této roli se postavila proti vládní pomoci zasahující do volného trhu. Již dříve byla populárnější v zahraničí než doma, její obliba klesla poté, co se objevily zprávy o obchodních vazbách jejího manžela na Rusko. Od ruské invaze na Ukrajinu se stala klíčovým hlasem při mobilizaci podpory pro Kyjev a větší investice do evropské obrany.
Jan Hrbáček
