Podpora prodeje českých potravin ze strany ministerstva zemědělství je v rozporu s povinnostmi členského státu Evropské unie, míní advokát Aleš Rozehnal.
Ministerstvo zemědělství se chystá uvést na trh dvě nová označení potravin, a to značky „Česká potravina“ a „Vyrobeno v České republice“. Ministerstvo zemědělství tak rozšíří počet značek, které se potravinám v Česku udělují a kterými jsou národní značka kvality KLASA, Regionální potravina a tak podobně.
STÁTNÍ MARKETING: KDYŽ KAPŘI ŠUMÍ PO SKALINÁCH
Účelem těchto označení má být podpora prodeje českých výrobků. Už jen z tohoto důvodu se jedná o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť je protekcionismem domácího trhu.
Veřejnou podporou je každá podpora poskytnutá státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky. Taková podpora je zakázána. Výjimky ze zákazu veřejné podpory mohou být povoleny Evropskou komisí, která je jediným orgánem rozhodujícím v oblasti veřejné podpory o souladnosti podpory s právem EU. Poskytnutí veřejné podpory bez schválení Evropskou komisí má za následek nutnost navracení podpory. Důvodem pro poskytnutí výjimky ze zákazu veřejné podpory je například podpora rozvoje oblastí, v nichž je podprůměrná životní úroveň, nedostatek pracovních sil nebo jde o dotace určitých ekonomických aktivit, které nemají negativní dopad na hospodářskou soutěž.
Podpora domácích produktů formou označení představuje zakázanou veřejnou podporu, neboť bude poskytována z veřejných prostředků, je selektivní a ovlivní obchod mezi členskými státy EU. Podpora zvýhodňuje konkrétního podnikatele nebo skupinu podnikatelů, a to podnikatele produkující české výrobky, a zároveň se nejedná o obecné opatření přinášející výhodu všem. Udělení podpory ve formě označení „Česká potravina“ a „Vyrobeno v České republice“ narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže mezi konkurenty na evropském trhu.
Veřejná podpora, kterou bude Ministerstvo zemědělství poskytovat, bude mít negativní účinky na trh. Je otázkou, zda budou negativní účinky kompenzovány či převýšeny těmi pozitivními. Tuto otázku však může zvážit pouze Evropská komise.
Lze tedy uzavřít, že označení českých produktů je nástrojem podpory prodeje těchto výrobků. Takové označování je v rozporu s povinností členského státu EU nezavádět opatření, která mají následek srovnatelný s kvantitativním omezením dovozu.
Na tom nemění nic ani skutečnost, že kampaň zřejmě nebude mít podstatný úspěch při získání českého trhu ve prospěch domácích produktů, protože bez ohledu na její efektivitu se jedná o aktivitu, jejímž cílem je nahradit dovážené produkty domácími produkty, a může ovlivnit objem obchodů mezi členskými státy EU.
Aleš Rozehnal, advokát; přednáší právo na Právnické fakultě UK a jiných vysokých školách
