Ukrajinští uprchlíci znamenají pro český rozpočet miliardy korun. Investice, které do nich země vložila, opět získává zpět, a to zejména na daních a odvodech. Podle dostupných údajů, se jí to vyplácí.
V loňském roce stát utratil na výdaje spojené s válkou na Ukrajině 17,3 miliardy korun, což bylo o 7,1 miliardy méně než o rok dříve. Nejobjemnější část z této sumy, osm miliard korun, šla na humanitární dávky pro uprchlíky. Informovala o tom vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol.
Výdaje klesají, příjmy stoupají
Vláda ale zároveň upozornila, že tato částka nezahrnuje utajené výdaje a zároveň je těžké přesně určit, jaký vliv mají ukrajinští uprchlíci na příjmovou stranu rozpočtu, tedy kolik stát díky nim vybere. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.
Loni se přitom snížily výdaje státu, které na uprchlíky posílá. Kompenzační příspěvek na ubytování stál daňové poplatníky meziročně o 4,3 miliardy korun méně, tedy 1,7 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni klesla o 0,4 miliardy na 3,9 miliardy korun. Podpora školství klesla o 0,3 miliardy na 1,7 miliardy korun.
Individualizované údaje nejsou
Vláda uvádí, že finanční správa ani ministerstvo financí nemají k dispozici údaje o výši daně z příjmů za uprchlíky v tuzemsku. Zaměstnavatelé dokládají finanční správě pouze kumulované údaje o sražené a odvedené dani, a nikoli individualizované údaje o výpočtu daně za jednotlivé zaměstnance, popisuje státní závěrečný účet. „Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici,“ stojí v materiálu.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) odhaduje podle státního závěrečného účtu, že zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přineslo v roce 2022 na pojistném na sociální zabezpečení 2,7 miliardy korun. V roce 2023 už tento výběr vzrostl na 6,3 miliardy.
Návratová centra
Za loňský rok bude mít ČSSZ k dispozici přesnější údaje až z evidenčních listů důchodového pojištění přibližně v polovině roku 2025, stojí v závěrečném účtu. „Vzhledem k rostoucí míře zaměstnanosti těchto osob lze předpokládat mírný nárůst pozitivního dopadu do příjmů státního rozpočtu oproti roku 2023,“ uvádí vláda.
Na konci března bylo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou. Česká republika aktuálně řeší vznik návratových center, která by měla usnadnit lidem návrat do vlasti. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem také tento týden podepsali společné prohlášení.
Mohlo by vás zajímat
Rakušan uvedl, že centrum by mělo ideálně začít fungovat zhruba v červenci, mělo by být jedno centrální v Praze a nevyloučil úvahy o dalších.
Práva Ukrajiny
To, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, je správné, u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově uvedl prezident Petr Pavel. Totéž podle něj očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa.
Pavel zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu. Ocenil také nasazení Čechů do boje proti nacismu.
Text jsme aktualizovali
