Zástupci českých a moravských veřejných zadavatelů (ministerstva, úřady, školy, nemocnice…) nejraději ze všech států v EU využívají jednacího řízení bez uveřejnění. Tedy zakázky pro jednoho vybraného uchazeče.
Téměř dvacet procent všech veřejných zakázek zadaných v České republice je de facto neveřejných, zadaných pomocí Jednacího řízení bez uveřejnění. „Třetiny tendrů, které jsou vypsány, se účastní jen jeden uchazeč, to řadí Českou republiku na 25. místo,“ uvedla na semináři „Centrální zadávání – Evropská dobrá praxe a česká zkušenost“ v poslanecké sněmovně ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková. Seminář organizovalo zastoupení EK v ČR a místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Radek Vondráček. Žáková také podotkla, že v Česku se 85% zakázek soutěží na nejnižší cenu, zatímco v EU je to o 20% méně.
Jiří Skuhrovec z think-thanku EconLab představil studii mezi centrálními zadavateli i zájemci o dodávky, ze které vyplývá, že přes systém centrálního zadávání jde v ČR 0,4% objemu zakázek, zatímco v zahraničí je to 1-6%. Podle statistik EconLabu se na povinné komodity v roce 2014 vypsalo v ČR 1537 zakázek, celkový objem ale nevzrostl. „V případě, že se bude více využívat centrální zadávání, odhadujeme potenciál k úsporám nejméně na 800 milionů korun a odpadlo by cca 50 sporů u Úřadu pro hospodářskou soutěž,“ dodal Skuhrovec.
Jeho slova potvrdila Dana Mitea, právní poradce a vedoucí oddělení pro mezinárodní spolupráci Bundesbechsaffung (rakouská federální agentura pro veřejné zakázky). Její organizace, která je centrálním zadavatelem, v loňském roce zprostředkovala 220 zakázek, jen proti čtyřem se soutěžitelé odvolali a u jedné soutěže se měnilo rozhodnutí. „Loni byl objem zakázek 1,27 miliardy euro a oproti standardním cenám jsme ušetřili 18%, což je cca 229 milionů euro,“ uvedla Mitea.
