Je tak trochu Ferda Mravenec české politiky, práce všeho druhu. Původní profesí lékař podniká v řadě firem včetně výroby bateriových boxů. Především je známý jako politik, který má za sebou velké vzestupy i pády. To je ve stručnosti Martin Kuba, možný budoucí předseda ODS.
Samotný Kuba se zatím ke kandidatuře na předsedu strany nevyjádřil. „Chci se nejprve seznámit s názory členské základny. Zajímá mě, jak moc se budou blížit mým vizím,“ řekl Kuba po jednání výkonné rady ODS. Silné volání po Kubově kandidatuře se ozývá z řad jihočeských členů ODS. Právě zde ODS loni vyhrála s drtivým náskokem krajské volby a Kuba obhájil post hejtmana.
Členy ODS tak čeká nelehké rozhodování. Mohou zvolit za předsedu odcházejícího ministra dopravy Martina Kupku a pokračovat směrem, který nastavil dlouholetý šéf strany Petr Fiala. Nebo mohou zvolit změnu kurzu a vybrat za předsedu jihočeského rebela Martina Kubu. Pojďme si tohoto pozoruhodného politika blíž představit.
Workoholik nahradil lenocha
Martin Kuba vstoupil do ODS v roce 2003 a o pět let později se stal prvním náměstkem hejtmana Jihočeského kraje. Dlouhé roky byl spíš podceňovaným politikem. Média o něm psala jako o loutce, kterou ovládá „hlubocký kníže“ a údajný kmotr jihočeské ODS Pavel Dlouhý. Kuba tato tvrzení odmítal.
Navzdory ne zrovna přátelským vztahům s premiérem Petrem Nečasem (ODS) se Kuba stal v listopadu 2011 ministrem průmyslu a obchodu. Resort přebíral ve špatném stavu; jeho předchůdce Martin Kocourek (ODS) funkci nezvládal a do historie české politiky se zapsal hlavně odkláněním majetku před rozvodem.
Mohlo by vás zajímat
Martin Kuba si vedl o poznání lépe. S nadsázkou lze říct, že lenocha na ministerstvu nahradil workoholik. V energetice byl skeptický k obnovitelným zdrojům, podporoval hlavně jadernou energetiku. Hájil ji před radikály z Evropské komise a protijaderných zemí, kteří chtěli zneužít havárii v japonské Fukušimě k „zaříznutí“ jaderné energetiky v Evropě. Mezi prvními prosazoval odkup podílu v ropovodu TAL z italského Terstu; to se státem vlastněnému podniku MERO ČR podařilo až později.
Nečas, Nagyová a tak dále
Vedle toho Kuba oživil proexportní politiku. Dostával se tehdy do sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o to, kdo bude dosazovat a úkolovat obchodní zástupce Česka v zahraničí. Kuba se vypořádal i několika „kostlivci ve skříni“ z minulých let. Například odvolal z funkce ředitele CzechInvestu Miroslava Křížka, který byl doslova obklopen četnými kauzami a skandály a který se ve funkci držel hlavně díky stranické legitimaci ODS.
Ve funkci ministra průmyslu vydržel Kuba necelé dva roky. V červenci 2013 skončil spolu s vládou Petra Nečase; kauzu Nagyová snad ani není zapotřebí připomínat. V předčasných volbách do Sněmovny jihočeští voliči Kubu vykroužkovali. Najednou se zdálo, že je s jeho politickou kariérou konec.
Takto se vyhrávají volby
Jenže Martin Kuba se na podzim 2020 vrátil jako bumerang. Jeho ODS se v krajských volbách na jihu Čech umístila na druhém místě. Kuba sestavil širokou koalici a obešel vítěze voleb, hnutí ANO. Logicky pak zaujal post jihočeského hejtmana. V dalších krajských volbách loni v září dosáhla Kubova ODS nebývalého úspěchu. Získala 47,5 procenta hlasů a sestavila „jednobarevnou“ krajskou radu. V jiných krajích naopak strany koalice Spolu dopadly většinou neslavně.
Vedle politiky stíhal hyperaktivní Kuba také podnikat. V roce 2004 se stal provozovatelem pekárny Fornetti v Českých Budějovicích. O tři roky založil síť prodejen Fruit Frog se zaměřením na ovocné koktejly. Po roce 2014 své podnikání soustředil pod investiční skupinu Omnia Invest Group (OIG), ve které má 85procentní podíl.
Investor pod pláštěm politika
Vůbec největší byznys Martina Kuby, i když s neslavným koncem, představovala investice do výroby bateriových boxů. Tedy domácích úložišť energie, které si lidé pořizují spolu se střešní fotovoltaikou. Spojil se s týmem inovátorů z Pardubic a založil s nimi v roce 2017 firmu OIG Power. Krátce poté se podařilo dojednat exkluzivní spolupráci se skupinou ČEZ a bateriový byznys začal kvést.
Ještě v roce 2022 to vypadalo na mimořádný úspěch. Tržby firmy OIG Power tehdy skokově vzrostly na 633 milionů korun a zisk na 112,8 milionu korun. Jenže pak nastal pád. Ukázalo se, že produkty firmy OIG Power jsou oproti asijské konkurenci moc drahé a ani po technologické stránce nejsou žádný zázrak. V loňském roce se prodej baterií zhroutil a firma skončila ve ztrátě přes 85 milionů korun.
Ještě loni se hejtman Kuba pokoušel svůj 47procentní podíl ve firmě OIG Power prodat. Jenže tu správnou dobu k prodeji firmy zřejmě nestihl. Podle posledních zpráv z oboru to s budoucností firmy nevypadá dobře. Na rozdíl od politické kariéry Martina Kuby.
