Elektrárna C-energy z Plané nad Lužnicí patří mezi nejmodernější energetické zdroje v Česku; podle zjištění Ekonomického deníku náleží i mezi ty nejziskovější. Loni podle nedávno zveřejněné výroční zprávy vykázala čistý zisk 796 milionů korun, což představuje více než dvojnásobek oproti výsledku 360 milionů korun za rok 2022.
Tržby společnosti, která do letošního května nesla delší název C-Energy Planá, meziročně narostly o 48 procent na 2,95 miliardy korun. Provozní zisk se zvýšil více než dvojnásobně na 1,05 miliardy korun. Na tržbách se podílel hlavně příjem z prodeje elektrické energie (2,6 miliardy korun), výrazně menší byly příjmy z prodeje tepla (308 milionů korun) a ostatních služeb.
Podle vyjádření firmy v úvodu výroční zprávy měl pozitivní dopad na hospodaření hlavně pokles cen zemního plynu na spotovém trhu. Díky němu mohla firma dle plánu odstavit uhelný kotel v Táboře a nahradit jej provozem plynových zdrojů a kotlů na biomasu v Plané nad Lužnicí (biomasu zde místo uhlí spalují od září roku 2022). K vysoké ziskovosti přispělo také poskytování služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS.
Také loni pokračovala společnost C-energy v masivních investicích. Jednalo se hlavně o výměnu tepelných rozvodů v Táboře a plynofikaci táborské teplárny. V příštích letech má C-energy v plánu postavit zdroj na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO), druhé bateriové úložiště o výkonu 15 MW a kapacitě 22 MWh a pořídit elektrokotel o výkonu 15 MW.
Vlastníkem firmy C-energy je investiční skupina Carpaterra Capital Partners, za níž stojí byznysmeni Michal Šušák a Ivo Nejdl. Krátce po akvizici spustili noví majitelé vlnu investic za více než dvě miliardy korun. V první fázi nahradili staré práškové uhelné kotle za moderní fluidní kotle a za plynové motory, později následovalo pořízení fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště energie.
Jak Ekonomický deník informoval v únoru, C-energy získalo souhlas úředníků ministerstva životního prostředí ke stavbě nového zdroje typu ZEVO. Zdroj v průmyslovém areálu v Plané nad Lužnicí má mít roční kapacitu na spálení 80 tisíc tun odpadu, rovným dílem se má jednat o směsný komunální a dřevní odpad. Dopravní a energetický stavební úřad při ministerstvu průmyslu a obchodu v minulých dnech zahájil řízení o povolení záměru.
Zprávu o hospodaření prvních tepláren, které zveřejnily své finanční výsledky za rok 2023, vydal Ekonomický deník na konci května. Veolia Energie ČR, Plzeňská teplárenská, Enetiqa i Teplárny Brno loni vykázaly zisk přes 500 milionů korun, mostecká United Energy se této hodnotě přiblížila.
David Tramba
