Česká vláda by měla udělat vše proto, aby získala investici americké společnosti ON Semiconductor do výroby mikročipů. Poté, co se další světoví výrobci mikročipů – TSMC, Intel a Infineon – rozhodli postavit své závody v Polsku nebo Německu, je to zřejmě poslední šance přitáhnout tuto prestižní výrobu do Česka, řekl Ekonomickému deníku výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Ondřej Votruba.
Podle jeho slov by taková investice z hlediska přidané hodnoty měla pro Česko dokonce ještě vyšší přínos než gigafactory na výrobu baterií na Plzeňsku. ON Semiconductor od letošního jara zvažuje investici ve výši zhruba dvou miliard dolarů (45 miliard korun) do rozšíření výroby mikročipů v závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Vsadit chce přitom na inovativní výrobu čipů na bázi karbidu křemíku.
Již dnes ON Semiconductor (onsemi) v Rožnově zaměstnává přes 1700 lidí ve výrobním závodě a dalších 300 ve vývojovém centru. Teď je ve hře další výrazné navýšení. „Dnes má onsemi v Rožnově pouze třetí a čtvrtou ze šesti fází výroby čipů. V případě nového projektu by byl prakticky celý výrobní řetězec. Z hlediska průmyslové soběstačnosti a přidané hodnoty je to přímo učebnicový projekt,“ říká Ondřej Votruba.
Jistou výhodu má podle Votruby Česko v tom, že onsemi chce nový závod umístit v zemi, kde už dnes vyrábí. V úvahu tak připadají pouze tři země – Spojené státy, Jižní Korea a Česká republika. Američané i Korejci tyto prestižní projekty podporují masivními pobídkami, tudíž nebude snadné tuto investici získat. „Jsem příjemně překvapen, jak se vláda snaží tento projekt získat. Věřím, že to dobře dopadne,“ doplnil výkonný ředitel AFI.
Podnik onsemi již jednu relativně menší investici v Rožnově pod Radhoštěm oznámil. Jedná se o rozšíření výroby polovodičových desek za 2,4 miliardy korun, která umožní vznik 150 nových pracovních míst. Na tento projekt žádá o pobídku v podobě daňových prázdnin a dotace na pořízení technologií ve výši 546 milionů korun.
Čekání na novou podobu zákona
Pravděpodobnost umístění závodu na mikročipy by mohlo zvýšit včasné přijetí novely zákona o investičních pobídkách, který opravuje některé nešvary předchozí úpravy z roku 2019. Zmíněnou novelu by měli poslanci schvalovat ve třetím čtení. Zařazena je na programu současné 78. schůze sněmovny.
Od změny legislativy před čtyřmi roky musel vláda individuálně schvalovat každý investiční projekt bez ohledu na jeho velikost a význam. Rozhodování o tom, který projekt podporu získá a který ne, bylo značně netransparentní a zdlouhavé. Zatímco do roku 2018 trvalo schvalování investiční pobídky v průměru 134 dny, po změně zákona už to bylo 309 dnů.
Výsledkem byl pokles zájmu zahraničních investorů o umístění výroby či technologického centra v České republice. Ti zpravidla dali přednost investici v Polsku, Slovensku či Maďarsku. „Investor si nemůže dovolit rok čekat na udělení nebo neudělení pobídky. Schvalování každé pobídky vládou je z jejich pohledu dlouhé, netransparentní a neseriózní. Největší problém je v chybějících kritériích pro rozhodnutí vlády,“ říká Ondřej Votruba.
Podle názoru Ondřeje Votruby však novela zůstala jen napůl cesty k původnímu stavu. Vláda sice už nebude schvalovat menší pobídky v podobě daňových úlev, avšak projekty, které zahrnují pobídky na tvorbu pracovních míst a kapitálovou investici, má nadále schvalovat. „Další komplikací je jakési právo veta, které si prosadilo ministerstvo financí pro sebe a tři další ministerstva. Ta získají možnost zamítnout udělení pobídky podle v tuto chvíli zcela nejasných kritérií, což zvyšuje právní nejistotu pro investory,“ upozornil.
Všechny větší projekty přitom zpravidla pobídku na tvorbu pracovních míst a na kapitálovou investici zahrnují. Aby Česko bylo konkurenceschopné oproti jiným zemím střední Evropy, tak musí umět nabídnout ve výjimečných případech až 20pocentní příspěvek na kapitálovou investici. Hlavně v případě vývojových a technologických center, jejichž prioritou není vytvářet zisk, daňové úlevy jako motivační faktor nefungují.
David Tramba
