Cesta vlakem z Kodaně do Berlína nyní trvá sedm hodin. Za patnáct let se má zkrátit na čtyři. Evropa se stane světovým lídrem v sektoru vysokorychlostních tratí, slíbila Evropská komise. Kritici ale namítají, že převedení smělých plánů do reality nebude vůbec jednoduché a z velké části bude narážet na nedostatek financí.
„Opatření, která představujeme, pokrývají dvě klíčové oblasti. Železnici, kde Evropa vede v oblasti udržitelnosti. A paliva, kde Evropa zrychluje svou energetickou transformaci,“ prohlásil evropský komisař pro soudržnost a reformy Raffaele Fitto. Celý kontinent se má stát za 15 let a po stovkách miliard investovaných eur rájem pro fanoušky vysokorychlostních vlaků.
V oblasti dopravy k tomu mají pomoci dva návrhy Komise – akční plán pro vysokorychlostní železnici a plán investic do udržitelné dopravy. Cílem je odstranění závislosti dopravního sektoru na fosilních palivech. Pro občany v zemích Unie to má přinést hlavně zkrácení doby cestování po železnici o desítky procent. Eurokomisař slíbil levnější jízdenky a nové zakázky pro průmysl. Cílem je také udržení náskoku před asijskými konkurenty.
Čtyři hodiny místo sedmi
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas přiblížil dopravní balíček Komise na konkrétních číslech. „Představte si, že byste cestovali mezi Berlínem a Kodaní jen čtyři hodiny místo sedmi,“ řekl novinářům. Zrychlení má čekat také vysokorychlostní koridory Sofie – Atény, Záhřeb – Budapešť a Madrid – Lisabon. Termín dokončení je stanoven na rok 2040.
Zrychlení železniční dopravy si ale vyžádá extrémní náklady. Řecký eurokomisař hovoří o částce ve výši 550 miliard eur (13,4 bilionu korun). Unijní exekutiva argumentuje tím, že tyto investice podpoří evropskou ekonomiku ve výši 200 miliard eur (4,9 bilionu korun). Kritici ale namítají, že v současné době má řada zemí problémy s financováním údržby stávajících železničních tratí, natož s budováním nových vysokorychlostních koridorů.
Digitální jízdenky na jedno kliknutí
Komise chce předložit také nová evropská pravidla pro prodej a rezervace přeshraničních jízdenek, aby je bylo možné koupit „na jedno kliknutí“. „Cílem je, aby si všichni cestující mohli rezervovat a zakoupit přeshraniční jízdenku od různých společností,“ vysvětlil Tzitzikostas.
Odpadnout by měla současná noční můra pro plánování cest po železnici napříč celým kontinentem, kdy je nutné procházet mnoho nepřehledných webových stránek národních dopravců a hledat spojení v komplikovaných jízdních řádech. Jednotný digitální standard má dále zatraktivnit dopravu po železnici.
Mohlo by vás zajímat
Důležitý je také hardware. Komise chce zavést celoevropský systém řízení železničního provozu. Tento společný digitální mozek umožní vlakům jezdit v kratších intervalech. Má se tím zvýšit bezpečnost železniční dopravy a také zvýšit počet dopravců.
Nová zelená paliva
Také v sektoru paliv má dojít k zásadním změnám. „Nová strategie může vytvořit příležitosti pro zemědělskou komunitu a další zainteresované strany včetně rafinérského sektoru,“ uvedl Fitto. Profitovat by z toho měly především evropské regiony.
Udržitelná paliva nicméně stále stojí až desetkrát více než tradiční fosilní varianty. Komise chce podpořit jejich využití v letecké a lodní dopravě. Brusel navrhuje spuštění pilotní aukce syntetického leteckého paliva v naději, že se podaří spojit výrobce zelených paliv s odběrateli.
Čas běží
I když Brusel může načrtnout trasy vysokorychlostních koridorů, jejich dokončení závisí na 27 zemích Unie. Jednotlivé státy musí vykoupit příslušné pozemky, vydat povolení a hlídat náklady na výstavbu.
Kritici se obávají, že dopravní balíček Komise rozdíly mezi členy sedmadvacítky spíše prohloubí, než aby je odstranil. Západní evropské státy již dlouho provozují vysokorychlostní spoje, například francouzské vlaky TGV nebo italské Frecciarossa. Východ kontinentu stále v tomto ohledu zaostává. Komise slíbila, že většina finanční podpory má směřovat právě do východních zemí Unie. Investiční rozhodnutí se ale musí uskutečnit do roku 2027, aby se splnily naplánované termíny.
