INZERCE

Vojenská policie případ tutlala. Foto: Vojenská policie

Jen pár granátů, tutlala vojenská policie okolnosti výbuchu. Tajila motory do pancéřovek, raketu a spoustu další munice

Vojenská policie už čtyři roky tutlá informace o smrtícím výbuchu v areálu vyškovských kasáren ze září 2017. Při explozi granátu jeden voják zahynul a druhý byl těžce zraněn. Ekonomický deník nyní po letech ověřil původní neoficiální informace, že se v objektu po explozi nacházelo výrazně více munice a trhavin, než vojenská policie ve skutečnosti přiznala. V suterénu armádního objektu se totiž našly mimo jiné komponenty z pancéřovek a spousta další munice. Výbuch způsobil příslušník vojenské policie a odpovědnost za něj tehdy nesl i stávající náčelník olomoucké části sboru Miroslav Murček. Ten se v mezičase stal náčelníkem vojenské policie a v říjnu byl vládou navržen na povýšení do hodnosti dvouhvězdičkového generála – generálmajora.

Před devátou hodinou dopolední 19. září 2017 se v budově Jugo vyškovských kasáren, která částečně slouží jako ubytovna, ale i jako administrativní budova, ozvala velká exploze. Ve veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách, které využívali pyrotechnici vojenské policie explodoval útočný granát RG–4. Výbuch zabil pyrotechnika vojenské policie nadporučíka Miroslava Hronka, který s ním manipuloval a dalšího – nadrotmistra Miroslava Rozsypálka – těžce zranil.

Vyšetřování bylo kvůli úmrtí odloženo a dva vojáci čelili kvůli nalezeným nábojům a granátům kázeňskému řízení. Ekonomický deník ale od několika zdrojů zjistila, že nejen ve sklepě budovy Jugo bylo munice a trhavin výrazně více, než jak tvrdí vojenská policie ve svých dokumentech.

Rozhodně nešlo o jednotky zbraní a munice, ale desítky a možná i stovky. Ve sklepě pyrotechnici vojenské policie rozebírali mimo jiné i ruční protitankové granátomety RPG-75 – takzvané kobylky. Munice a trhaviny měly být zlikvidovány v takzvané trhací jámě ve vojenském újezdu Libavá, papírově sice zlikvidovány byly, ale kvůli nešťastnému incidentu byly objeveny v suterénu ve Vyškově.

Pyrotechnici vyráběli z munice suvenýry

Podle informací, které Ekonomický deník získal, pyrotechnici vojenské policie trhaviny a zbraně, které měly být zničeny explozí v trhací jámě, rozebírali a vyráběli z nich suvenýry.

„Pyrotechnici tam byli půl dne. Našlapané to bylo skoro až po strop. Našly se tam i díly hned několika kobylek,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě.

Šéfem velitelství vojenské policie Olomouc, pod nějž pyrotechnici – výrobci suvenýrů spadali, byl tehdy plukovník Miroslav Murček. Nynější náčelník vojenské policie, který měl 28. října dostat na Pražském hradě druhou generálskou hvězdu. Kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana byl ale ceremoniál odložen.

Inspekce vojenské policie incident v budově Jugo vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti, věc ale na konci března 2018 odložila.

Rozsypálek a jeho kolega poručík Josef Režňák pak čelili kázeňskému projednání. Při vyšetřování navíc vyplynulo, že vojáci ohrozili civilní osoby.

„Ze znaleckých vyjádření a všech dalších úkonů vyplynulo, že podezřelý nadporučík Hronek uvedeného dne v obytné budově, v době prokazatelné přítomnosti pracovníků finančního úřadu v podlažích nad skladem – hospodářskou místností, tedy na místě, kde jakákoli delaborace výbušnin není dovolena, pomocí kleští vyjímal rozbušku V 16a z těla rozbuškové úderky granátu RG-4 série 513/94 tno, přičemž došlo k iniciaci citlivé nápichové slože rozbušky a následnému výbuchu rozbuškové úderky se smrtelným následkem pro podezřelého,“ stojí v usnesení o odložení, které Ekonomický deník získal.

Prý jen pár nábojů a granátů

Při výbuchu byl zraněn už zmíněný nadrotmistr Miroslav Rozsypálek. „Který v momentu těsně před ním vstoupil do místnosti a jednání podezřelého již nebyl schopen zastavit. Granát RG–4 uvedené série získal podezřelý dne 14. 9. 2017, kdy mu bylo vydáno za účelem výcviku pyrotechnické skupiny celkem 25 kusů. Prověřováním byly zjištěny skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, avšak vzhledem k tomu, že tato osoba zemřela, nezbylo než ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení věc odložit,“ stojí v dokumentu vojenské policie.

Co všechno, jaké zbraně a trhaviny, se tedy v suterénu budovy Jugo nacházelo? Z dokumentů, které vojenská policie Ekonomickému deníku poskytla, nešlo o nic zásadního. U Hronka inspekce identifikovala 25 kusů granátů RG-4, u Rozsypálka pak 7 kusů už delaborovaných ručních granátů RG F–1 „irv 16/77; T 9/52 a RG-4 série s507/93tno, TNT s212/83 a u Režňáka 750 kusů nábojů 7,62 vz. 43.

„V případě střeliva nalezeného v kanceláři č. 517, které výhradním uživatelem je por. Režňák, zjistil policejní orgán, že tento druh střeliva je určený pro útočnou pušku Sa-58 a další vojenské, lovecké a sportovní zbraně konstruované pro daný náboj a podle odborného vyjádření OKTE VP Praha jej lze identifikovat jako střelivo do zbraní kategorií A až C, které není zakázané, neboť se jedná o civilní střelivo dovoleného výrobního provedení… …Jmenovaný je vojenským policistou – pyrotechnikem s oprávněním jinak s takovým střelivem pracovat, v rámci své dosavadní profesní činnosti zcela bezúhonný, je nadřízenými hodnocen jako spolehlivý a pracovitý zaměstnanec, má policejní orgán za to, že byť byla formálně naplněna skutková podstata trestného činu nedovolené ozbrojování, v tomto případě postačí uplatnění odpovědnosti v rámci kázeňského práva,“ stojí v usnesení odevzdání věci ke kázeňskému projednání.

Delaborace, odborné rozebrání munice, je přitom možná jen vybraných pracovištích, tedy například v armádním muničním skladu v Týništi nad Orlicí.

Nové informace

Ekonomický deník pátral po skutečném stavu věcí dlouho a povedlo se jej identifikovat po letech díky žádosti o poskytnutí informací. Tu ovšem nesměřoval na vojenskou policii, které informace léta blokovala.

Seznam munice, která byla na místě po výbuchu potvrzuje už dřívější neoficiální zjištění Ekonomického deníku. Je velmi obsáhlý.

Faksimile nalezené munice pop výbuchu ve vyškovských kasárnách v roce 2017. Foto: Jan Hrbáček

Faksimile nalezené munice pop výbuchu ve vyškovských kasárnách v roce 2017. Foto: Jan Hrbáček

Seznam jednoznačně prokazuje, že pyrotechnici manipulovali s nebezpečnou municí, která měla být oficiálně zničena. Jak je možné, že ve vojenské policii docházelo k takovým excesům a k tomu, že za ni odpovědní funkcionáři nenesli odpovědnost (velitel velitelství vojenské policie Olomouc Miroslav Murček byl dokonce v únoru 2019 jmenován velitelem celé vojenské policie – pozn. red.), dosud nikdo kompetentní z ministerstva obrany nevysvětlil.

Munice bez výbušnin?

Ministerstvo obrany ostatně marginalizuje závažný incident dodnes.

„Ve své čtvrté žádosti se domáháte informací o počtu munice a zbraní nalezených při ohledání místa činu, což jsou v konečném důsledku informace, které mimo jiné obsahuje protokol o ohledání místa činu ze dne 19. 9. 2017, č. j. KRPB-217674-3/TČ-2017-060072, vydaný Policií České republiky – Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality – 2. oddělení. Jiné relevantní informace o počtu munice a zbraní nalezených při ohledání místa činu nemá ministerstvo obrany k dispozici,“ odpověděl na žádost dle Infozákona Roman Hrabačka z kanceláře ministra obrany.

Ekonomický deník přitom protokol o ohledání žádal už ve své první a dalších žádostech. Byl ale odmítán a odbýván.

„K dané věci lze pouze uvést, že při ohledání místa činu byl podle citovaného protokolu zajištěn pyrotechnický materiál. Tento byl podroben odbornému zkoumání soudním znalcem z oboru pyrotechnika, kdy u části zajištěného materiálu bylo soudním znalcem konstatováno, že neobsahuje žádnou výbušninu ani jiný nebezpečný aktivní pyrotechnický prvek. Jedná se tak o delaborovaný či výukový materiál, který neobsahuje nebezpečnou látku. V připojeném souboru zasíláme seznam zajištěného materiálu. Pokud byl výsledek odborného zkoumání znalcem negativní (delaborace či neaktivní pyrotechnický prvek), je tato skutečnost uvedena v závorce za zajištěným pyrotechnickým materiálem,“ pokračuje Roman Hrabačka.

Cvičení vojenské policie. Foto: Vojenská policie

Jak je možné, že vojenského policistu roztrhal a zabil, a dalšího vážně zranil, právě aktivní granát, když podle znalce neobsahovala po výbuch nalezená munice žádnou výbušninu, už Hrabačka nevysvětlil. Jisté je jedno, že ihned po výbuchu

Munice měla být zničena

Trestní řízení ve věci výbuchu munice ve Vyškově vedlo oddělení inspekce a vnitřní kontroly hlavního velitelství vojenské policie za dozoru žalobce Krajského státního zastupitelství v Brně. Dozorový státní zástupce shledal provedené prověřování ve věci za komplexní a úplné a závěry prověřování jako relevantní.

„Tímto prověřováním bylo zjištěno, že zajištěná munice pocházela z výcviku pyrotechnické služby
Olomouc. Byla vykázána jako vydaná a zničená při výcviku. Několik delaborovaných kusů
pocházelo z nálezů pyrotechnické služby, kdy se provedeným šetřením nepodařilo prokázat, zda byl nález již delaborovaný, nebo k této delaboraci došlo až po nálezu. Původ veškeré zajištěné munice byl zjištěn v intervalu druhové shody,“ zareagoval na další z otázek Ekonomického deníku Roman Hrabačka z kanceláře ministra obrany.

Přítomnost munice na pracovišti pyrotechnické služby byla podle Hrabačky předmětem samostatného trestního řízení vedeného inspekcí vojenské policie, jež také dozoroval příslušný žalobce Krajského státního zastupitelství v Brně. Podle informací Ekonomického deníku Petr Bejšovec.

„Který shledal prověřování za komplexní a úplné a závěry prověřování jako relevantní, zejména s ohledem na skutečnost, že podezřelé osoby využily svého zákonného práva a k věci nevypovídaly. V trestním řízení mohl být zjištěn pouze původ materiálu v rovině identifikace druhu materiálu, a to z následujících důvodů. U tohoto druhu materiálu nelze provést individuální identifikaci a zjistit
jednoznačně pohyb každého jednotlivého kusu (tedy komu byl vydán a kdo přesně s ním
manipuloval), neboť nemá výrobní čísla. Má pouze označení tzv. „šarže“, která je vyráběna
a distribuována k jednotkám Armády České republiky v mnoha tisících kusech. Proto nemohou být
zcela a bezezbytku zodpovězeny veškeré otázky, zejména jak se zajištěný materiál na místo
incidentu dostal, kdo konkrétně ho na místo přinesl, kdo konkrétně a kde přesně jej přechovával
a kdo konkrétně a kde přesně s ním, kromě zesnulého, manipuloval,“ pokračuje Roman Hrabačka.

„Bordel“ v evidencích

Podle dokumentace měla být munice fyzicky a de iure zlikvidována při výcviku. Pyrotechnická
skupina v průběhu několika roků před incidentem prováděla mnohačetný intenzivní výcvik na šesti
ženijních cvičištích a trhacích jamách (čtyřikrát ve vojenském výcvikovém prostoru na Libavé a dvakrát ve ve vojenském výcvikovém prostoru Březina).

Ze zajištěné dokumentace vyplývá, že ve většině případů byla munice vydávána cvičící skupině pyrotechniků jako celku, nelze tedy s jistotou určit, komu byly jednotlivé kusy nalezené při ohledání místa činu vydány. O každém výcviku byly vedeny záznamy i se seznamem použité munice. Trestním řízením pod dozorem státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně bylo zjištěno, že práce s jednotlivými druhy pyrotechnického materiálu byly prováděny v mnoha případech a nepodařilo se prokázat osobní zodpovědnost konkrétní osoby, které byl v rámci plánovaného výcviku příslušný pyrotechnický materiál řádně vydán, která tento materiál nicméně následně předepsaným způsobem nespotřebovala a poté jej přinesla na pracoviště.

„Přítomnost munice a pyrotechnického materiálu v prostorách pyrotechnické skupiny Vyškov a
cesta, jak se tam tento materiál dostal, byly předmětem shora popsaného trestního řízení. Původ
materiálu co do druhu se podařilo vysvětlit v tom smyslu, že s veškerým zajištěným materiálem
pyrotechnici v průběhu několika let před incidentem cvičili a tento materiál byl pro výcvik řádně
vydán. Nebylo však možné stanovit individuální odpovědnost konkrétní osoby za manipulaci
s konkrétním kusem munice. Jak je uvedeno shora, u tohoto druhu materiálu nelze provést
individuální identifikaci a zjistit tak jednoznačně pohyb každého jednotlivého kusu, neboť nemá
výrobní čísla, navíc v situaci, kdy ve většině případů byl materiál vydáván cvičící skupině
pyrotechniků jako celku a podezřelé osoby následně využily svého zákonného práva a k věci
nevypovídaly,“ dodal Roman Hrabačka z kanceláře ministra obrany.

Ekonomický deník zachytil z armádních zdrojů v této souvislosti mimo jiné neoficiální informaci, že nějaký čas po výbuchu granátu a prohlídkách, zda se ještě někde nenachází delaborované či nedelaborované zbraně či munice, byly ve vypuštěném rybníce na Moravě nalezeny další podobné komponenty zbraní.

Ty měly typově odpovídat těm, které byly identifikovány po výbuchu v suterénu budovy Jugo ve vyškovských kasárnách. Což by napovídalo tomu, že se někdo z pyrotechniků vojenské policie pokusil ukryté zbraně či munici zlikvidovat tímto způsobem. Podrobnosti se už ale ale získat nepodařilo.

„Suvenýry“ podobného typu byly mezi příznivci armády vždy velmi žádané. V devadesátých letech minulého století tak nebylo výjimkou, že si někdo z vojny odnesl náboje, tu bleskovici, ale i granát.

Přestože resort obrany tvrdí, že v nalezené munici, která měla být zničena, nebyla žádná výbušnina ani jiný nebezpečný aktivní pyrotechnický prvek, pyrotechnika vojenské policie roztrhal a zabil aktivní granát. Nikdo proto nemůže vyloučit, že při delaboraci munice nešlo jen o výrobu suvenýrů, ale že se klidně mohla výbušnina či jiný nebezpečný aktivní pyrotechnický prvek, dostat za brány kasáren.

A to Ekonomický deník pomíjí skutečnost, že v době exploze byli v budově Jugo přítomni civilisté – pracovníci finančního úřadu.

To, zda byla delaborace munice „na černo“ příslušníků vojenské policie ve vyškovských kasárnách, běžnou činností, půjde po letech už těžko dokázat. Všechny okolnosti i nalezený arzenál tomu nasvědčují.

„Kde je vůle, tam je cesty,“ prohlásil druhdy fyzik Albert Einstein. Jak se ukazuje v případě závažného incidentu ve Vyškově, zde by cesta možná byla, ale absentuje vůle.

Jan Hrbáček