Armáda jejího veličenstva Alžběty Druhé se oficiálně rozrostla o zcela novou jednotku. 77. brigáda “facebookových válečníků” bude bojovat v šedé zóně kybernetické války – se všemi z toho vyplývajícími riziky, kterých není málo.
Facebook Warriors, jak už se příslušníkům sedmasedmdesáté brigády říká, by měli vést komplexní informační a subverzní akce. Rekrutují celkem patnáct set odborníků, kteří vytvoří základ pro jednotku, která by se měla umět na výši vypořádávat s výzvami novodobých konfliktů a válečného úsilí.
Mezi zbraně sedmasedmdesáté bridády budou patřit kampaně na sociálních sítích s prioritním zaměřením na kampaně na Twitteru a Facebooku (velmi pravděpodobně se ale zaměří třeba na ruskoujazyčnou sociální síť Vkontakte), šíření dezinformací či naopak odhalování pravdy na válečných územích, incidenty s falešným vztyčováním vlajky – tedy oklámání adresátů, co se původce operací týče a špionážní činnost.
Sedmasedmdesátá brigáda také ovlivní fungování armády coby celku. Náčelník generálního štábu sir Nicholas Carter věří, že: Tato jednotka disponuje více než obyčejnými schopnostmi. Je to organizace, která se stane mozkem dalších armádních aktivit. Pomůže britským vojákům bojovat v informačním věku.
Brigáda získala jméno na památku 77. indické pěší brigády, která sama využívala neortodoxní způsoby boje proti Japoncům v Barmě ve 2. světové válce.
Kritikové projektu se domnívají, že současná 77. brigáda je stejně finančně nákladným rozptýlením s minimálními dopady jako tehdejší 77. indická pěší brigáda. Ta utrpěla obrovské ztráty, z nichž třetinu měly na svědomí jen nemoci, zranění a vyčerpání způsobené snahami proniknout hluboko do džungle.
Další kritika míří na plán podnikat operace pod falešnou vlajkou. Taková definice totiž vyvolává vzpomínky na neblahé působení druhoválečné německé jednotky Brandenburg. Oddíly, jednotky a formace, které nesly ve svém názvu přízvisko „Brandenburg“, vnikly z jediné skupiny přibližně v síle roty, již postavil Abwehr před vypuknutím druhé světové války. Až do druhé poloviny roku 1942 se neuvažovalo o začlenění jednotek Brandenburg do bojové sestavy německé armády. Protože brandenburské oddíly byly určeny k vedení malých operací, často s využitím patnácti či dvaceti mužů, není možné vyjmenovat všechny uskutečněné mise.
Při vojenských taženích do Polska, Dánska a Norska se brandenburští převlékali do uniforem nepřítele, aby tím získali taktickou výhodu. Poválečné soudy, především pak norimberský proces, potvrdily, že je legitimní, pokud se voják převlékne do uniformy nepřítele a v tomto převleku se přiblíží k cíli, na nějž má v úmyslu zaútočit. Nesmí však provést ozbrojený útok, dokud je tímto způsobem maskován. Před vlastním zahájením palby je povinen svléci stejnokroj nepřítele, aby bylo zřetelně vidět, že nosí uniformu své vlastní armády.Pokud ovšem začnou střílet převlečení do cizí uniformy, mohou být souzeni a popraveni.
Ondřej Fér
