Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo s pomocí další bleskové novely energetického zákona usnadnit výstavbu střešních solárních elektráren. Zdánlivě nekonfliktní návrh, který by se měl líbit všem, však strhl lavinu připomínek i nesouvisejících návrhů změn v legislativě. To může schválení novely zkomplikovat.
Ministerský návrh novely energetického zákona je poměrně stručný. Malé obnovitelné zdroje do výkonu 50 kilowattů, zaměřené na pokrytí spotřeby elektřiny u svého majitele (v praxi se jedná hlavně o střešní fotovoltaiku) bude možné stavět bez licence k výrobě elektřiny od Energetického regulačního úřadu. Dnes platí hranice 10 kilowattů, větší energetické zdroje lze provozovat jen s licencí.
S návrhem je spojena také novela stavebního zákona, která už nadále pro malé obnovitelné zdroje do stejného limitu nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Pokud se jedná o součást stavby, která nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, tak nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
MŽP chce víc, hasiči naopak méně
Ve středu 21. září skončil termín pro vyjádření v rámci mezirezortního připomínkového řízení. A výsledek? Téměř nikdo není s návrhem zcela spokojen. Tak například ministerstvo životního prostředí chce limit zvýšit na 100 kilowattů. „Nižší hodnota by limitovala možný potenciál střešních instalací fotovoltaických elektráren na panelových domech, když se lze oprávněně domnívat, že majitelé domů by mohli upřednostnit jednodušší administrativu před vyšším instalovaným výkonem zdroje,“ uvedlo MŽP v dokumentu, který lze dohledat ve vládní legislativní databázi VeKlep.
Na druhé straně se ozvalo ministerstvo vnitra, kterému vadí posun limitu s ohledem na prokazování odborné způsobilosti. „S ohledem na úkoly svěřené Hasičskému záchrannému sboru nemůže Ministerstvo vnitra souhlasit ani s tímto návrhem, který oproti dnešním 20 kW dovoluje instalaci výrobny elektřiny s instalovaným výkonem 50 kW, aniž by byla vyžadována odborná způsobilost,“ uvedlo ministerstvo vedené Vítem Rakušanem.
Ministerstvo financí jako již tradičně prokázalo, že myslí hlavně na peníze. Nelíbí se mu, že se z hodnoty 10 kW na 50 kW posune i hranice, do které je malovýrobce elektrické energie osvobozen (jako nepodnikající osoba) od daní z příjmu. V důvodové zprávě nebyl tento dopad na příjmy státního rozpočtu vyčíslen.
Spíše technického rázu byly připomínky z Úřadu vlády ČR a ministerstva spravedlnosti. Tyto úřady upozorňují na nový stavební zákon. Ten již stavby obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW začleňuje mezi drobné stavby, pro které není vyžadováno stavební povolení.
Stržená lavina připomínek
Jak se zdá, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora tuto stručnou novelu pojaly jako výzvu k důkladnému přepsání celého energetického zákona. Svaz průmyslu poslal dlouhý seznam 27 připomínek (Hospodářská komora „jen“ dvacet), z nichž většina se vůbec týká problematiky střešních solárních elektráren.
Některé návrhy však mají racionální základ. Podnikatelské svazy požadují změnu stavebního zákona, která by zjednodušila a zrychlila povolování tepelných přípojek k soustavě zásobování tepelnou energií. Většina tepláren má rezervy výkonu a může tak připojit bez problémů zákazníky, kteří jsou odkázáni na vytápění (extrémně drahým) zemním plynem.
Druhý podobný návrh se týká změny zákona, která by urychlila povolování přechodu ze spalování zemního plynu na lehký topný olej. Výsledkem by bylo snížení spotřeby zemního plynu a kladný dopad do ceny vyráběného tepla pro odběratelé. Dva zmíněné návrhy by chtěl do novely zařadit také Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů.
Na vládě už ve středu
Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá na zapracování připomínek příliš mnoho času. Již v pondělí 26. září by totiž rychlou novelu energetického zákona měla schvalovat vláda premiéra Petra Fialy. Během října chce ministerstvo ve zrychleném schvalování získat souhlas obou komor parlamentu tak, aby mohlo zjednodušení stavby malých fotovoltaik začít platit v co nejkratší době.
David Tramba
