Během dnešního odpoledne a hlavně zítra se neformálně potkají ministři zemí EU s odpovědností za oblast energetiky. Projednat mají způsoby, jak ven z energetické krize způsobené hlavně téměř úplným zastavením exportu ruského plynu. Na jednání zřejmě bude místy hodně dusno. Ostatním zemím totiž vadí přístup Německa k pomoci průmyslu.
Na napětí upozorňuje třeba zpravodajský web Euractiv.com. Německo totiž nejprve odmítlo celoevropské řešení pomoci velkým podnikům s vysokými cenami energií, aby krátce poté představilo balík pomoci vlastním firmám v rozsahu až 200 miliard eur. Tak štědrou podporu průmyslu a dalších odvětví ekonomiky si jiné země nemohou dovolit, a tak proti německému postupu protestují.
Nejostřejším kritikem je zatím polská vláda. Ta obvinila Německo z „ničení“ vnitřního trhu EU. Němci totiž chtějí dotovat své vlastní podniky, zatímco celoevropský stropu cen plynu zablokovali. „Nejbohatší a nejmocnější země EU se snaží využít krize k získání konkurenční výhody pro své podniky na jednotném trhu. To není fér, takhle by jednotný trh neměl fungovat,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle posledních známých informací chce německá vláda od ledna příštího roku do jara 2024 stanovit maximální ceny plynu. Průmyslové podniky by mohly podle komise platit 70 eur (1715 Kč) za megawatthodinu, a to až do výše 70 procent předchozí roční spotřeby. Domácnosti, malé a střední firmy by platily 120 eur (2940 Kč) do limitu 80 procent bývalé spotřeby. Celá zmíněná pomoc by v součtu vyšla na 96 miliard eur (2,35 bilionu korun).
Zatímco cenový stop pro německé domácnosti i malé a střední firmy téměř přesně odpovídá návrhu schválenému o něco dříve v České republice, v případě velkých odběratelů vzniká problém. Jiné země EU se zatím neodvážily navrhnout tak štědrou podporu jako Němci – ať už kvůli finanční náročnosti nebo kvůli obavám, že by taková státní pomoc neprošla přes Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž.
Spory o plynovod i limit dovozních cen
Zpravodajský web Politico.eu připomíná také rostoucí napětí kvůli plánovanému plynovodu MidCat. Španělsko s Portugalskem je zatím téměř odděleno od evropského trhu s plynem a jeho ne zcela využité kapacity LNG terminálů by se hodily Německu i dalším zemím střední Evropy. Avšak výstavbu plynovodu MidCat z nejasných příčin blokuje Francie, což viditelně přispělo k ochlazení německo-francouzských vztahů.
Dalším sporným bodem je zavedení stropu na velkoobchodní či dovozní ceny zemního plynu. Většina zemí je pro omezení cen. Německo, Dánsko a Nizozemsko jsou proti stropu kvůli obavám, že by to ztížilo nákup plynu na globálním trhu a prohloubilo by to nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po plynu.
Nejasné zůstává i to, zda se Evropská unie jako celek pustí do společného nákupu zemního plynu. Mezitím se Evropská komise snaží jednat s dodavateli – například s Norskem a Spojenými státy – o snížení ceny plynu. Komise chce také do konce roku představit další kroky vedoucí k redesignu trhu s elektřinou.
Víc se dozvíme za 10 dní
Podle agentury ČTK se dnes v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí uskuteční kulatý stůl, který se bude zabývat budoucností plynu na evropském trhu a jednotlivými řešeními. Ve středu je hlavní jednací den, kdy se má vedle jiných témat řešit se i možná revize trhu s elektřinou.
Dnešní a zítřejší jednání ministrů energetiky je označováno jako neformální, nelze tedy očekávat převratné změny či dohody. Těch naopak mohou dosáhnout šéfové vlád zemí EU během jednání Evropské rady v Praze, které je naplánováno na 20. a 21. října.
dtr
